Oslo - Globálnímu oteplování a dalším ekologickým katastrofám mohou zabránit tržní mechanismy. Vlády však musejí zajistit institucionální podmínky pro jejich fungování.
K takovému závěru dospívá ve svém environmentálním výhledu do roku 2030 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 30 nejrozvinutějších světových ekonomik včetně Česka.
Čtěte také: OECD: Zastavit oteplování je levné a vyplatí se to
Musíme konat hned
Podle organizace je nutné, aby vlády zajistily zelené daně, trh s emisními povolenkami, zrušily podpory neekologickému průmyslu (například plošné dotace zemědělcům) a zabezpečily "správné ceny" za přírodní zdroje, které vezmou v potaz environmentální dopad jejich využívání.
"(Vlády) musejí zajistit, že globalizace povede k efektivnějšímu využití zdrojů a rozvoji a rozšíření ekologických inovací," píše OECD. "To, kam se bude investovat dnes, určí environmentální situaci v budoucnosti."
"Ministři pro životní prostředí to nemohou dělat sami. Environmentální problémy musejí být včleněny do všeobecného politického rámce příslušnými ministerstvy včetně ministerstev financí, průmyslu a obchodu."
Podle OECD je již ve světě patrný trend, kdy spotřebitelé i akcionáři společností žádají "zelené" výrobky. Tato část trhu v budoucnosti poroste a vlády by jej měly podporovat.
"(Je třeba) dlouhodobý politický rámec, který dovolí, aby se zelené technologie staly cenově konkurenceschopnými a zajistily obchodním společnostem podněty k inovacím."
Nehledejme jedno řešení
Podle organizace se vlády musejí vyvarovat snahy najít všeřešící kouzelný proutek, za který byla v případě globálního oteplování vydávána například biopaliva.
Takovýto přístup, který průmysl a výzkum orientuje jedním směrem, je škodlivý, tvrdí OECD, protože omezuje investice do ekologických inovací jinde.
Biopaliva vyráběná z plodin, jako jsou oleje nebo kukuřice, si ve zprávě vysloužila speciální důtku, protože jsou údajně v dlouhodobé perspektivě životnímu prostředí škodlivá.
"Celkový odhad dopadu politického rozhodnutí musí zahrnovat... energetiku, zemědělství, životní prostředí, stejně jako výzkum a vývoj. Musíme se vyhnout situaci, kdy budou vlády podporovat energetickou produkci, jejíž příznivý dopad na životní prostředí je nejistý a vede k vyšším cenám za zemědělské produkty."
Podle OECD se objem půdy pro pěstování biopaliv zvýší do roku 2030 o 242 procent. Populace ve stejné době vzroste z dnešních 6,5 miliardy na 8,2 miliardy, a to se dále odrazí i v zemědělství. Pokud se bude pokračovat v současné politice, zvedne se celkový objem zemědělské půdy o 10 procent.
To povede "k další ztrátě míst výskytu přírodních druhů" a k tomu, že "značné množství dnes známých živočišných a rostlinných druhů bude pravděpodobně vyhubeno".
Zemědělství je kromě toho největším spotřebitelem a znečišťovatelem vody, která se na mnoha místech planety stává nedostatkovým zbožím.
Řešením je tak podle OECD výroba biopaliv druhé generace, například z biomasy. To by nekladlo nároky na další rozšiřování zemědělské půdy.
