On-line s aktivistou: Život ve velkochovech je otřesný

24. 7. 2007 15:20
On-line nejen o ptačí chřipce s Martinem Hyťhou
Martin Hyťha online z redakce Aktuálně.cz
Martin Hyťha online z redakce Aktuálně.cz | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Červenec byl v Česku nejdříve ve znamení ptačí chřipky, a pak vedra. Jedno jim bylo společné: uhynuly kvůli nim statisíce slepic ve velkochovech.

Kvůli ptačí chřipce byly po statisících likvidovány, ve vedru se jich tisíce udusily kvůli špatné ventilaci.

Šlo tomu nějak zabránit? Martin Hyťha ze sdružení Děti Země si myslí, že ano. Museli bychom se ale vzdát velkochovů a tím i levného masa.

Hyťha byl od 14:00 hostem on-line rozhovoru v redakci Aktuálně.cz.

"Brojleři ve velkochovech jsou tak přešlechtění, že jsou mnohem náchylnější podléhat jakýmkoliv nemocem, nepomáhají ani antibiotika,která dostávají s krmivem," řekl napříkald Hyťha.

Už několik let se věnuje kontrole velkochovů, které nedodržují stávající předpisy na chov hospodářských zvířat.

"Velkochovy dnes připomínají pracovní tábory - životní podmínky ubytovaných jsou mizerné, ekonomika provozu skvělá," říká.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:00Autor: Xavon

Otázka: Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo k pivu?

Martin Hyťha: Dobrý den, děkuji za první dotaz.
Mé nejoblíbenější jídlo k pivu jsou česnekové chipsy.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:04Autor: Jak tedy

Otázka: Pokud nechcete velkochovy, co navrhujete - s vědomím, že je v zemi spousta lidí, kteří si nemohou dovolit koupit "bio" kuře za 200 korun. Nebo byste radši, aby starší generace, senioři, dožívala na paštikách?

Martin Hyťha: Při současné spotřebě živočišných potravin by asi bylo nahrazení všech velkochovů biochovy dost problematické kvůli velkým nárokům na prostor. Proces zlepšení životních podmínek hospodářských zvířat by tedy šel ruku v ruce se snížením konzumace masa, což by prospělo nejen zvířatům, ale i lidskému zdraví. Při zlepšujících se ekonomických podmínkách by občasný nákup biokuřete neměl být problém, i kdyby stálo těch 200 korun.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:05Autor: Ochránkyně

Otázka: Proč není možné v chovech, kde se vyskytne ptačí chřipka, provést testy a vybíjet jen nakažené kusy?

Martin Hyťha: To by byl dotaz spíše pro veterinární správu. Osobně odhaduji, že jde jednak o předběžnou opatrnost, a dále ekonomickou náročnost testování tisíců jednotlivých zvířat.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:08Autor: Židovka z Toleda

Otázka: Dobrý den, není poněkud přepjaté přirovnávat velkochovy k pracovním táborům? Za chvíli taky můžeme říkat, že traktory na polích prováději genocidu žížal... Přijde vám normální takhle mluvit, když třetí svět umírá hlady?

Martin Hyťha: Dobrý den, jako porovnání životních podmínek vězňů v pracovních táborech a životních podmínek zvířat ve velkokapacitních chovech myslím, že to přepjaté není. Žížaly na polích mají velmi přirozené životní podmínky, takže tam by to přirovnání šlo použít jen ztěží. Ujišťuji Vás, že hladomor v zemích třetího světa vnímám jako závažný problém, s našimi velkochovy souvisí však jen částečně.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:12Autor: pavel

Otázka: a copak jíte vy pane nebo jaký je Váš plat?Všichni ti "Děti země Zelení apod" jsou lidi kteří mají potřebu se jenom zviditelnit blábolama

Martin Hyťha: Já osobně jsem vegan, takže jím pouze potraviny rostlinného původu. Můj plat je kolem 13 tisíc korun.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:14Autor: Uhuhu

Otázka: Víte, že preventivní podávání hormonů a antibiotik je u nás už dávno zakázáno a že se objevuje jen v řečech kecalů, jako jste vy ?

Martin Hyťha: Není mi známo, že bychom někde hovořili o preventivním podávání hormonů a antibiotik, takže nevím, co máte na mysli.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:16Autor: krocan

Otázka: Jak se šíří ptačí chřipka v Asii? Také ve velkochovech?

Martin Hyťha: I v Asii jsou velkochovy, dále se uvádí, že k šíření ptačí chřipky tam dochází velmi úzkým kontaktem lidí s drůbeží. Více by Vám asi řekla veterinární správa nebo Ministerstvo zemědělství, existuje i speciální telefonní linka k ptačí chřipce. Děti Země se zabývají spíše životními podmínkami zvířat ve velkochovech.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:21Autor: Bubák

Otázka: Můžete nám prosím předložit jasně svoje argumenty?

Martin Hyťha: Argumentů proti velkokapacitním chovům je celá řada a jejich sepsání přesahuje rámec této diskuse. Velmi stručně mohu říci toto: jsme přesvědčeni, že hospodářská zvířata by měla být chována v takových podmínkách, které do značné míry budou vyhovovat jejich životním potřebám a v nichž nebude docházet k jejich utrpení - a to současné velkochovy nesplňují.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:22Autor: wiky

Otázka: Jste přesvědčeni,že vše drůbeží je zdravé,tak jak je to krmeno a ustájeno?Nebylo by lepší mít velkochovy,polo sice trochu dražší,ale přirozenější?

Martin Hyťha: Zastáváme názor, že by drůbež měla být chována v mnohem přirozenějších podmínkách, než v současných velkochovech, takže s Vámi souhlasím.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:24Autor: Kubant

Otázka: Lze u nás vůbec medikovat směsi u výkrmu?
Antibiotika jsou v případě virové infekce nanic.

Martin Hyťha: Toto by byla spíše otázka pro veterinární správu, řešíme životní podmínky zvířat a nejsme experti na nemoci ani ptačí chřipku, takže na tuto otázku naneštěstí nemohu kvalifikovaně odpovědět, nezlobte se.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:26Autor: Co máte proti velkochovům?

Otázka: Od r. 48 do r. 98, t.j. 41let, jsme žili také ve velkochovu KSČ. Někteří "lidé" po takovém způsobu života touží i dnes. Nepotřebují svobodu pohybu, projevu, stačí jim jen jistota žrádla, sexu a TV Nova. Ty slepice, které neznají nic jiného, musí být také spokojeny, jako průměrný občan naší republiky

Martin Hyťha: Zajímavý názor. Rozdíl bude patrně v tom, že svobodní občané ČR si o svých životních podmínkách rozhodují sami, zatímco slepice tuto možnost nemají.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:29Autor: Rashka

Otázka: dobrý den, jste toho názoru, že velkochovy jsou zlo, budiž. Ale jak jinak byste chtěl pokrýt českou spotřebu drůbeže?

Martin Hyťha: Vím, že to je značně nepopulární, ale při nahrazení všech velkochovů ekologickými chovy by asi nezbylo, než částečně snížit spotřebu drůbežího masa a vajec. Vyšší cena těchto potravin by však k takové změně vedla přirozeně. Jedná se ovšem o dosti dlouhodobý proces, takže by to nemuselo být vnímáno až tak výrazně negativně.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:30Autor: Zeman

Otázka: proč také nevybijíte labutě, které jsou hlavním přenašečem ptačí chřipky

Martin Hyťha: Patrně došlo k omylu. Jsem zástupcem občanského sdružení Děti Země, zabýváme se životními podmínkami zvířat ve velkochovech a jejich vlivy na životní prostředí. Žádná zvířata tudíž nevybíjíme, Vaši otázku byste měl patrně směřovat na Státní veterinární správu.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:31Autor: Hana Ticha

Otázka: Dobry den,
zcela s Vami souhlasim.Ale nebylo by uplne nejlpsi reseni maso z jidelnicku vynechat?

Martin Hyťha: Dobrý den, tuto otázku si musí asi každý zodpovědět sám. Já osobně jsem maso z jídelníčku vynechal už před 7 lety.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:34Autor: hukeR

Otázka: Kdo by podle Vás měl nastavovat směrnice v tomto problému. Stát nabo nějaký nezávislý institut či někdo jiný?

Martin Hyťha: Minimální standardy pro chov hospodářských zvířat stanovuje stát a těžko si dovedu představit, že by to mohl reálně dělat někdo jiný. Ovšem o životních podmínkách zvířat rozhodujeme také my všichni - spotřebitelé - tím, jaké výrobky budeme nebo nebudeme nakupovat.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:38Autor: hukeR

Otázka: Kolik myslíte, že by, byť postupný přechod na jakésy lepší až BIO chovy, ovlivnil cenu jednotlivých druhů potravin? Není lepší nakonec jen ty slepice nechat tam kde jsou a jaksi víc tlačit na prevenci?

Martin Hyťha: Určitě by došlo ke zdražení živočišných potravin, to je nepochybné, nicméně při ekonomickém růstu bychom si myslím mohli dovolit chovat zvířata v důstojných podmínkách. Na druhou stranu by se ušetřily náklady např. za zásahy v souvislosti s ptačí chřipkou, škody na životním prostředí a podobně, které se nyní do cen potravin nepromítají.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:42Autor: Ignác

Otázka: Dobrý den, kupuji vejce z chovu na podestýlce, protože klecový chov se mi nějak příčí, přijde mi nepřirozený. Ale v podstatě nevím, jak vlastně takový velkochov "na podestýlce" vypadá a zda se od toho klecového nějak moc liší a má cenu jej podporovat. Mohl byste mi rozdíly trochu přiblížit? Díky.

Martin Hyťha: Dobrý den, oproti klecovému chovu mají nosnice chované na podestýlce více prostoru, jsou chovány ve velkém hejnu v uzavřené hale. Hlavním nedostatkem z hlediska ochrany zvířat je nutnost provádět tzv. "kauterizaci" - tj. jakousi amputaci špičky zobáku malé nosnice. Důvodem je to, že si slepice v tak velkém hejnu nedokáží vytvořit společenskou hierarchii a dochází pak často k vzájemným potyčkám, které mohou končit dost krvavě. Uvedený zákrok má být prevencí proti násilí a kanibalismu mezi slepicemi. Závěr - chov na podestýlce je sice o něco lepší, než klecový, ale nejlépe bych Vám doporučil kupovat biovejce - jsou sice dražší, ale slepice se v něm mají nesrovnatelně lépe. Řešením může být také nákup vajec od známých na venkově. A nebo veganství :-)

Odpovězeno: 24. 07. | 14:44Autor: Jiří Berkos

Otázka: Dobrý den, proč se z preventivních důvodů vybíjejí uzavřené chovy vzdálené od ohniska 3 km. NEní lepší udělat bezpečnostní opatření a provádět důslednou karanténu? Ptám se jadnak jako daňový poplatní a jednak jako člověk, který se pozastavuje nad zbytečným vybíjením.

Martin Hyťha: Tento dotaz směřujte prosím na Státní veterinární správu nebo Ministerstvo zemědělství, určitě Vám rádi odpoví, k otázkám ohledně ptačí chřipky zřídili i speciální telefonní linku. Děti Země žádné vybíjení neprovádějí.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:45Autor: hukeR

Otázka: Jak vy vlastně vidíte řešení? Máte plán? Prozraďte!

Martin Hyťha: Chovat zvířata v pokud možno co nejpřirozenějších podmínkách - standardy současných biochovů by myslím byly vyhovující.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:50Autor: Jirka

Otázka: Je pravda,ze vyroba masa jako takova je ztratova a proto musi byt dotovana statem?Cetl jsem ze vyroba masa sporebuje mnohonasobne vice energie,vody atd nez vyroba stejneho mnozstvi rostlinne bilkoviny,v cene se mi ale zda,ze to neni moc videt..

Martin Hyťha: To, co říkáte, je pravda - výroba živočišných potravin je výrazně méně efektivní, než výroba rostlinných. Sám se nad tím často pozastavuji, že v cenách rostlinných potravin, jako je tofu, rostlinné mléko apod. se to skutečně nepromítá, ba naopak, tyto potraviny jsou paradoxně dražší, i když reálně je jejich výrobní cena mnohem nižší. Myslím, že to je způsobeno malým objemem trhu s těmito potravinami, malou konkurencí i nevelkým objemem výroby (obecně - čím větší množství se vyrábí, tím klesá jednotková cena).

Odpovězeno: 24. 07. | 14:53Autor: krakavec

Otázka: Co konkrétně dělají Děti Země pro kontrolu velkochovů. Kdo Děti Země platí? Z čeho je financována jejich činnost a kolik mají členů?

Martin Hyťha: Zabýváme se jednotlivými kauzami výstavby nových velkochovů, monitorujeme dodržování právních předpisů, snažíme se prosazovat opatření pro zlepšení životních podmínek zvířat. Více o naší činnosti v této oblasti najdete na našich stránkách www.detizeme.cz/zvirata
Mimoto v současné době chystáme osvětovou kampaň informující veřejnost o problémech ve velkochovech a možných alternativách.
Příjmy Dětí Země tvoří především granty nadací, dotace a jednotlivé příspěvky a dary od lidí, kterým jsou naše cíle sympatické. Máme kolem 50 registrovaných členů a řádově stovky příznivců a podporovatelů.

Odpovězeno: 24. 07. | 14:55Autor: zvědavá

Otázka: myslíte, že by se všechna drůbež měla z chovů vysvobodit? Dělá to tak jeden mladý muž...

Martin Hyťha: Jestli myslíte pana Kolesára, obávám se, že i když se bude snažit sebevíc, vzhledem k počtu chované drůbeže se mu všechnu drůbež vysvobodit nikdy nepodaří. Jak se snažíme zvířatům pomoci my jsem uvedl v jednom z přechozích dotazů.

Odpovězeno: 24. 07. | 15:00Autor: Uhuhu

Otázka: "Brojleři ve velkochovech jsou tak přešlechtění, že jsou mnohem náchylnější podléhat jakýmkoliv nemocem, nepomáhají ani antibiotika, které dostávají s krmivem," říká Hyťha.

nevíte, co mám na mysli ?

Martin Hyťha: To, jak jsou plemena brojlerů chovaných ve velkochovech přešlechtěná, má skutečně vliv na jejich zdravotní stav - uvádí se např. častý ascites a další nemoci. Zdravotní stav drůbeže chované v přirozeném prostředí je rozhodně lepší, než zdravotní stav překrmených brojlerů ve velkochovu, kteří mají abnormální růst a trpí kvůli tomu řadou chorob, zranění i velkou úmrtností.

Odpovězeno: 24. 07. | 15:03Autor: radek

Otázka: Zdravím.Dle mého názoru je ptačí chřipka jedna velká habaďůra.Netvrdím že neexistuje ale dle mě je něco nasazeno aby byl důvod to vybít a mohlo se sem dovážet.A proč když se vir likviduje při 70stupních a není škodlivý se chov vybijí?proč se prostě "nepovaří" a maso se nedá ke spotřebě.Je to divadlo

Martin Hyťha: Zdravím, ohledně likvidace viru se spíše zeptejte na veterinární správě, ale dovážet se sem může i bez toho, aniž by bylo nutné vybíjet tisíce zvířat. Navíc ptačí chřipka se vyskytuje na různých místech ve světe.

Odpovězeno: 24. 07. | 15:09Autor: Ivana

Otázka: Dobrý den, můžete tedy přesně vysvětlit, jakou máte alternativu k velkochovům, když sám uznáváte, že jen s biochovy lidi nenakrmíte? Mají ochránci zvířat spočítáno, na kolik vyjde výrobní cena kila kuřete, po vašich úpravách velkochovů?

Martin Hyťha: Dobrý den, pokud by měly být všechny velkochovy nahrazeny biochovy (za což bych se osobně postavil), neznamená to, že bychom "lidi nenakrmili". Jen by se konzumovalo méně živočišných potravin, než v současné době, určitě by to mělo i pozitivní zdravotní důsledky. V současné době je i problém u nás biokuře sehnat, protože v ČR neexisuje jediný biochov kuřat na maso. Co vím, prodávají se někde např. německá biokuřata za cenu kolem 300 Kč, což je dost. Tato částka by měla jít dolů - jednak by se biokuřata nedovážely, jednak by jejich cena klesala se vzrůstajícím objemem produkce.

Odpovězeno: 24. 07. | 15:10Autor: jan

Otázka: Dobrý den, fandím Vám a přeju hodně úspěchů

Martin Hyťha: Dobrý den, děkujeme :o)

Odpovězeno: 24. 07. | 15:11Autor: Mrořík

Otázka: Neuvažujete o nějaké informační tour po republice o podmínkách zvířat ve velkochovech, které by podpořila nějaká celebrita (např. Aneta Langerová)?

Martin Hyťha: Děkuji za zajímavý námět, veřejnou informační kampaň připravujeme, o zapojení celebrit jsme ale zatím příliš neuvažovali. Zvážíme to.

Odpovězeno: 24. 07. | 15:11Autor: Aknah

Otázka: Dobrý den,podporuji Vaši aktivitu,protože ji plně chápu a jsem si vědoma i většiny skrytých souvislostí a mnohostranně negativního působení tohoto způsobu chovu hosp.zvířat na celkovou přírodní rovnováhu-tedy i na samotného koncového uživatele tohoto UMĚLÉHO potravního řetězce,který NEVÍ,CO VŠE ČINÍ

Martin Hyťha: Dobrý den, děkujeme za podporu.

Odpovězeno: 24. 07. | 15:15Autor: Knotek

Otázka: klobouk pred Vami dolu, ze jste si troufl sem jit, spousta z nas s Vami nebude souhlasit (vcetne me). Ad a) nebylo by pro cloveka lepsi zbavit se veproveho masa nez lehkeho drubeziho.. kvalita chovu je otresna v obou ... ad b) pocet zizal opravdu rapidne klesl s nastupem tezke techniky na pole :o)

Martin Hyťha: Děkuji za kompliment, není to tak hrozné :) Máte pravdu, kvalita chovu je otřesná v chovech drůbeže i prasat, rádi bychom, aby se zlepšily životní podmínky všech těchto zvířat. Žížaly jako volně žijící zvířata zatím opravdu neřešíme, i když na Znojemsku se nyní připravuje velkochov krokodýlů, takže kdo ví, třeba se budeme časem zabývat i velkochovem žížal :o)

 

Právě se děje

Další zprávy