Václav Burian | Názory
21. 2. 2007 22:00

Polsko: Lidé, strany a raketový štít

Také Poláci nyní debatují o americkém protiraketovém deštníku. V čem se diskuse liší od české?

"Vláda Jarosława Kaczyńského se musí vyvarovat tak přehnané horlivosti ve vycházení vstříc očekáváním USA, jakou projevovaly kabinety Leszka Millera a Marka Belky, když prodloužily přítomnost našeho kontingentu v Iráku nebo příliš štědře vysílaly naše vojáky do války v Afghánistánu," napsal nedávno pro deník Gazeta Wyborcza místopředseda polského Sejmu a místopředseda největší opoziční strany Občanská platforma Bronisław Komorowski.

Dodal také: "Udržení velmi vysoké úrovně polské přízně k Americe bude možné jen tehdy, když budou mít Poláci pocit skutečného partnerství a nikoliv prohlubující se asymetrie v našich vztazích s USA." Samozřejmě na jednom z prvních míst zmínil notorické téma: vízovou povinnost, kterou mají také Poláci, s tolika rodinnými vazbami ve Spojených státech. Zajímavé je kromě jiného, že je to hlas představitele nejsilnější opoziční strany, která je pravicová, a že za přílišnou vstřícnost vůči USA kritizoval předchozí vlády levicové (chceme-li: postkomunistické).

Co chtějí voliči?

Bylo by zpozdilé vysmívat se polskému amerikanofilství. Nejen kvůli těm zmíněným rodinným vazbám, ale také vzhledem k historické zkušenosti země mezi Německem a Ruskem. Česká zkušenost je jiná už proto, že Rusko jsme za souseda začali vlastně považovat až po roce 1945. O Ukrajině tehdy nikdo moc nepřemýšlel a před válkou jsme neměli s SSSR ani metr společné hranice.

Vraťme se však do Polska. Ohled na veřejné mínění způsobuje, že také tamní politické strany musí zvažovat, jak na plány amerického protiraketového štítu odpovědět. Navzdory zmíněnému amerikanofilství je totiž polovina Poláků dotázaných renomovanou agenturou CBOS proti umístění prvků amerického protiraketového systému v Polsku. Na začátku února to bylo 55 procent. Pro "štít" je jen něco přes čtvrtinu dotázaných, přičemž stoupenců obranného systému ubývá.

Bez veřejné debaty ne

Jak dodal internetový portál citovaného deníku Gazeta Wyborcza, "politické názory jenom nepatrně ovlivňují postoj ke "štítu", třebaže dotázaní s pravicovými názory vyjadřují méně než ostatní vůči projektu odpor". Znepokojení nad vývojem situace kolem protiraketového zařízení vyjádřilo také uskupení Levice a Demokraté, které sdružuje největší část polské levice a kdysi vlivný, nyní těžce sbírající síly liberální střed. Vyzývá k rozvaze a pečlivé analýze všech možných důsledku, ke které prý zatím nedošlo.

"V této situaci považujeme za nepřípustná jakákoliv jednostranná prohlášení ze strany prezidenta nebo vlády, kterým by nepředcházela veřejná debata. Vyzýváme premiéra, aby veřejnému mínění předložil všechny nezbytné informace o podstatě amerického návrhu, o ziscích a hrozbách, které z něho vyplývají. Požadujeme také, aby rozhodnutí předcházely širší konzultace v rámci NATO a Evropské unie," píše seskupení sdružující Svaz demokratické levice (SLD), Polskou sociální demokracii (SdPl), Unii práce a Demokratickou stranu v prohlášení z 18. února.

Je to všechno zajímavé samo o sobě. Ale protože je u nás dost rozšířené přesvědčení, že se od Poláků lišíme zásadně také ve vztahu ke Spojeným státům a otázkám obrany, je snad o to důležitější názory polského veřejného mínění a polskou počínající debatu opravdu sledovat.

Autor (1959) je novinář, polonista, redaktor Listů (www.listy.cz).

 

Právě se děje

Další zprávy