Adam B. Bartoš | Názory
18. 12. 2006 0:00

Necháme si ukrást Vánoce?

Trochu podivná otázka, když pomyslíme, že vánoční svátky jsou nejdůležitějšími a nejvíce propagovanými slavnostmi v Západním světě. Utéci před nimi nelze a sotva skončí babí léto, v obchodech se objeví první náznaky blížícího se Štědrého dne. Skoro se až někdy zdá, že je podzim jen jakousi přípravou na jednu velkou vánoční oslavu.

Přesto, a nebo právě proto, může někdy ona vtíravá otázka z úvodu přijít na mysl. Vánoce sice slavíme, ale jsou to ještě pořád ty Vánoce, které slavili naši rodiče a rodiče jejich rodičů?

A zdaleka nyní nemyslím jen na Santa Clause, který u nás relativně nedávno vystřídal podobně oděného, avšak z jiné části světa pocházejícího Dědu Mráze.

Vánoce byly po dvě tisíciletí jedním ze dvou nejdůležitějších křesťanských svátků. U nás jejich duchovní náboj úspěšně rozmělňovalo čtyřicet let budování světlých zítřků, kde nebyl pro betlémy a příběhy o narození děťátka v chlévě prostor. Místo betlémské hvězdy měla zářit hvězda rudá, Ježíškovi jen trochu narostly vousy, jak prohlásil nejmenovaný prezident v jednom nezapomenutelném vánočním proslovu k dětem.

Co se ale v té době dělo na Západě? A co se tam děje dnes?

Několik příběhů

Pomiňme nedávné zprávy o tom, kterak si už v Rakousku děti nebudou moci připomínat Mikuláše tak, jak ho známe u nás, třebaže i tento případ je ze stejného těsta. Ale podívejme se o kousek dále, do Španělska.

Jistá škola v tradičně katolickém Španelsku zrušila oslavy Vánoc. Důvod? Aby neurazila děti, které křesťanského vyznání nejsou. A aby nebyli "muslimští spolužáci rozrušeni". Škola v Zaragoze tak nebude pořádat hru o narození Ježíše Krista, nebudou se rozdávat dárky. 

Příběh druhý. Zpráva právní firmy Penninsula v Anglii tvrdí, že tři ze čtyř zaměstnavatelů zakázali v kanceláři vánoční výzdobu. Mezi 2.300 zaměstnavateli bylo zjištěno, že až 74 procent z nich zakázalo výzdobu firemních prostor, protože "se obávají urážky jiných náboženství."

Přitom činí jen něco podobného tomu, co před nimi podnikly radnice měst, když místní politici zakázali používání klasické vánoční dekorace na obchodních třídách a v nákupních centrech.

"Vánoční stromky a dekorace mohou být tyto Vánoce na mnoha pracovištích věcí minulosti, jak se šíří kultura politické korektnosti", nechal se slyšet ředitel firmy, která průzkum prováděla. Zaměstnavatelé, kteří často kvůli podobným věcem čelí soudnímu sporu, se totiž obávají o svou živnost a chtějí se chránit.

Příběh třetí - krocan nebo halal kuře? I ten je z Británie dnešních dnů. Podle listu Sunday Express se rodiče žáků britské školy v Rotherhamu v jižním Yorkshire bouří. Ředitelka totiž přišla s návrhem nahradit tradičního krocana kuřetem, upraveným po muslimském způsobu. Chce tak vytvořit "integrované vánoce". Po zásahu rozzuřených rodičů a místních politiků, kteří případ odsoudili, škola ustoupila. "Halal kuře" zatím nebude povinné a školáci si budou moci mezi ním a krocanem vybrat.

A tak bychom mohli pokračovat i nadále. Křesťanská charita Samaritan´s Purse, která již roky shromažďuje vánoční dárky pro děti v zemích postižených válečnými konflikty či hladomorem, vybízí, aby lidé darovali dětem cokoli, co je potěší. Ale nic, kde by byl znázorněn jakýkoli křesťanský motiv. "Pokud v balíčcích najdeme cokoliv, co je náboženské povahy, bude to odstraněno," říká Barbara Hill, která pracuje na britském ředitelství celosvětové charity v Buckhurst Hill v Essenu.

Případů jen z posledních měsíců je nespočet. Podobné trendy již na Západě existují desítky let.

Vadí už i název

Ostatně, problém je i samotné slovo pro "Vánoce". Anglický termín (Christmas) totiž již sám o sobě evokuje představu Krista. Proto se již roky používá, někde úspěšně, někde méně, podobně znějící, ale etymologicky nic neříkající, uměle vytvořený termín "X-mas".

Vánoce tedy již nejsou ohroženy pouze komercionalizací a konzumem, kdy se na nás hrnou červené kamiony s Coca-Colou, sobí spřežení a půjčky bankovních domů za účelem pořízení dárků pro vaše blízké. Leckde totiž Vánoce, v té podobě, jak jsme je dosud znali a jak nám byli přirozené, pomalu mizí. Zatím jen na Západě, ale co tu není, může být. Materialisticky pojatý styl Vánoc jsme si užívali již za komunistické éry, ale na západní obdobu vánočních svátků jsme si navykli rychle - Santa Claus dnes již všem připadá normální. A tak i u nás může za pár let být normální, že si nebudeme moci zazpívat o narození Krista či vyzdobit vánočními motivy svou kancelář.

Ve Spojených státech tyto trendy totiž probíhají již od osmdesátých let a někteří publicisté je dokonce označují za "válku proti Vánocům". Jejich místo zabírá jakýsi blíže nespecifikovaný "zimní svátek", který bude společný pro všechny a nebude urážet nikoho.

Vánoční stromek již není "vánočním" (christmas) stromkem, ale "slavnostním" stromkem. Místo jesliček nastoupily symboly ostatních náboženství. Zakázané jsou mnohde klasické vánoční skladby velkých mistrů minulosti (například Mesiáš od skladatele Händela), ale i obyčejné a oblíbené klasické koledy - ustupují a jsou nahrazovány písněmi k svátku Chanuka, písněmi k svátku Ramadán či písněmi k čínskému novému roku. Tyto svátky, které jsou termínem konání křesťanským Vánocům časově blízko, se uměle spojují. A vytváří se jeden velký společný zimní svátek. V něm už ale klasické tradice nemají své místo.

Možná jsou debaty o podobných problémech v našem prostředí zatím předčasné. Zatím zde nikomu klasická vánoční výzdoba nevadí. Zatím si ještě jesličky vystavovat můžeme. Ale dnešní doba, vymknutá z kloubů, běží rychle a za pár let mohou být i u nás klasické české vánoce, jak je z náme z Ladových obrázků, politicky nekorektní.

Nestojí tedy za to se v tomto adventním čase, i uprostřed toho všeho shonu a stresu při nakupování dárků, zamyslet nad tím, co je pravým smyslem Vánoc? A alespoň pro sebe si říci, že si to nikdy nenecháme vzít? I kdyby reklama útočila sebevíce. I kdyby politici odhlasovali cokoli.

Necháme si ukrást Vánoce? 

 

Právě se děje

Další zprávy