A do té doby nenakupovat nic nového.
Nemá smysl obviňovat se navzájem, kdo, co, odkud a proč přinesl. Zakopáváme všichni. Je to jako s auty. Nadáváme, že provoz je příliš hustý a nikam se nelze dostat, zpravidla však tehdy, sedíme-li ve svém autě v dopravní zácpě.
Reforma práva je potřebná stejně jako reforma zdravotnictví nebo penzí. Na rozdíl od právě zmíněných však nikdo o ní vážně nehovoří. Nebo je snad úhelným kamenem volebních programů? Nikoliv. To, co je z různých míst slibováno (je-li to míněno vážně), je opět uskutečnitelné pouze převážně pomocí nových zákonů či rozsáhlých změn těch stávajících.
Infobox
Vážení čtenáři,
předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa neupozorňuje na nutnost zjednodušit české právní prostředí poprvé. Jeho první dva články si můžete připomenout zde:
Dnešní třetí článek na předchozí dva komentáře volně navazuje. Josef Baxa se v něm pokusil reagovat na vaše výzvy, které jste připojili k jeho článkům - snaží se podat návod, jak složitou spleť zákonů zjednodušit.
I tentokrát dejte prosím najevo, co si o nabídnutém řešení myslíte. Chcete-li předložit lepší návod, připojte ho pod komentář nebo ho pošlete na adresu ná[email protected]. Rádi ho zveřejníme.
Škoda že někdo nenabízí stabilitu právního řádu.
Dá se jí dosáhnout různě. Třeba tím, že se načas přestanou přijímat nové zákony. Některé existující jsou třeba nedokonalé, jiné (prý) ještě chybí. Nechť. Zkusme s nimi vyjít. Konečně budeme mít čas si je přečíst a chovat se vědomě podle nich. Soudy budou mít prostor vyložit sporné otázky a možná že zjistíme, že život není méně kvalitní
Říká se, že cestu nalezneme tam, kde je dostatek vůle. Téma je bezesporu nadstranické a nadčasové, přesahující několik řádných funkčních období vlád vzešlých z řádných voleb.
S reformou nelze začít jinde než tam, kde většina práva vzniká, tedy v hloubi exekutivy.
Musí ovšem skončit resortismus v legislativě, projevující se tím, že každé ministerstvo si myslí, že právo je jen to, co se jej týká.
Princip jednoty a bezrozpornosti právního řádu vyžaduje, aby vládní návrh zákona o řekách vyjadřoval opravdu vůli vlády a nikoliv izolovaný pohled ministerstva zemědělství, dopravy či životního prostředí "vylepšený" pozměňujícím návrhem, že voda teče do kopce.
Každé, i sebemenší změně práva musí předcházet důkladná analýza účinnosti dosavadní úpravy. Pak debata nad možnými věcnými řešeními a v případě variant či rozporů politické rozhodnutí. Teprve poté vlastní texty.
A vůbec není nutné, aby každé ministerstvo mělo svůj legislativní útvar. Než poslední žijící legislativci vyhynou, snad by bylo užitečné soustředit je do rezervace a tam o ně pečovat. Vhodnou ohradou by mohlo být ministerstvo spravedlnosti. Jsou známé případy, kdy i v zajetí vznikají nové nečekané plody.
Parlament by měl přijmout ve svých jednacích řádech sebeomezující pravidla zákonodárné iniciativy svých jednotlivých údů, zejména takzvané přílepky. U některých předloh dokonce přistoupit ke zvláštní proceduře projednávání: Ano - ne, bez zásahů. Ale hlavně zpomalit. Ne jako dosud - někde někoho kousne pes a druhý den je zpracována novela jednoho nebo hned několika zákonů.
Kdy začít? Určitě ne ve zjitřeném předvolebním čase, ale hned po prázdninách, jakmile bude zformována silná politická reprezentace, v prvním roce vládnutí.
A čím? Vhodnou příležitostí by se mohl stát nový občanský zákoník, na němž se už léta pracuje. Ostatně jak prohlásil jeden věhlasný profesor - tento kodex by měl být takovou ústavou soukromého práva, novou kotvou dosud velmi pohyblivého právního řádu. Dejme si na jeho podobě záležet a poměřujme jím pak vhodnost, potřebnost a užitečnost dosavadních i nově přijímaných zákonů.#reklama
Alternativou může být vypnout elektrický proud. Postupně tak zmizí z počítačů všechny "nepostradatelné programy", z nichž se (nikoliv ze Sbírky zákonů) dnes dozvídáme, co je právem a co se změnilo nebo zrušilo. A právem pak bude jen to důležité, na co si vzpomeneme, a tím se budeme řídit.
Autor je předseda Nejvyššího správního soudu ČR
