Josef Baxa | Komentáře
24. 1. 2006 0:01

Josef Baxa: Když zákony zasypou rozum

Dostal jsem na stůl loňskou Sbírku zákonů. Přísun textů převážně složitých a málo srozumitelných i právníkům se zastavil na straně 10791.

Nenechte se mýlit, rekord roku 2004 v podobě 12372 stran nebyl překonán. Úmyslně nechávám stranou právo komunitární, i když o závaznosti jeho podstatné části a tedy potřebě se s ním seznámit není pochyb.

Jako z říše pohádek pak vyznívá údaj z prvního roku existence České republiky, v roce 1993 měla Sbírka zákonů jen 1831 stran.

Podrobnost nám vlezla do života. Návody k použití věcí sloužících k uspokojování běžných životních potřeb jsou knihy o desítkách stránek, které (podobně jako právní předpisy) skoro nikdo nečte.

Děsím se okamžiku, kdy nebudu moci vyndat večer jitrnici z ledničky, abych zajedl celodenní stress z přívalu nových právních informací, prostě proto, že zapomenu PIN nebo nějaké jiné heslo a nevyznám s v přiloženém manuálu.

Kdyby alespoň tvorba nového práva znamenala likvidaci staré veteše z předchozích desetiletí.

Jenže představte si ty dvě knihy vedle sebe Sbírka zákonů nových a Sbírka zákonů zrušených. Laurel a Hardy.

Je za této situace možno říkat, že "neznalost zákona neomlouvá?" A platí ještě stará římská zásada, že "soud zná právo"?

O první polovině devadesátých let se říkalo, že ekonomové tehdy z jistých důvodů utíkali před právníky, aby mohla být provedena zásadní společenská transformace. Jakoby teď právo chtělo všechno dohnat (a předehnat). Mírou regulace všeho přirozeně lidského chování a zejména pak jeho podrobnými popisy. Čím budou pravidla důkladněji popsána, tím lépe a radostněji se podle nich bude žít.

Opravdu je na světě tolik nového, co je nutné normovat a vyjádřit všemožnými zákony, nařízeními a vyhláškami? A k čemu?#reklama

V situacích, kdy je třeba nějakou právní normu použít na konkrétní případ, nezřídka selhávají "tradiční" výkladové právnické metody: Když to tu není napsáno, tak je to neřešitelné aneb z jazykového výkladu zákona to nevyplývá. Na pomoc je třeba stále častěji brát to poslední, co ještě neselhalo, totiž zdravý rozum.

Snad si toho všimnou časem i zákonodárci a použijí jej ve chvíli, kdy si budou myslet, že "objevili" novou situaci, na kterou ještě není "vynalezena" právní norma

Autor je předseda Nejvyššího správního soudu ČR

 

Právě se děje

Další zprávy