Glosář - Představujeme aktuální výstavy v Praze. Tentokrát jsme vybrali expozice Olgy Karlíkové, Karla Malicha, Milana Grygara a společnou výstavu Josefa Bolfa a Tomáše Džadoně.
Olga Karlíková: Slyšené krajiny (Galerie VŠUP)
Olga Karlíková (1923-2004) se skrze svou tvorbu po více než půl století vrací na půdu Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Po druhé světové válce zde studovala v ateliéru textilního výtvarnictví u výtvarníka a profesora Antonína Kybala, dnes je její tvorba představena v prostorách Galerie VŠUP v přízemí školy.
Výstava nese název Slyšené krajiny a za její koncepcí stojí Dagmar Šubrtová a Miloš Vojtěchovský. Olga Karlíková se proslavila především navrhováním textilních dezénů, působila v Textilní tvorbě a v ÚBOK (Ústav bytové a oděvní kultury). Ve své práci a posléze ve své volné tvorbě se nechávala z velké části inspirovat přírodou, kterou po svém v podstatě "přepisovala" na papír.
Výstava v Galerii VŠUP je však pojata nikoli jako dokumentace její textilní tvorby, ale jako ukázání východisek, ze kterých autorka vycházela a zároveň pokus o představení procesu její volné tvorby. Olga Karlíková od poloviny 60. let trpělivě a systematicky zachycovala skrze kresbu zvuky přírody, především ptačí zpěv; posléze pozorovala i další zvířata (například žáby).
Výstavě v Galerii VŠUP dominuje velkoformátové video na přední stěně, představující statický záběr na zamlženou krajinu. Celý prostor síně je koncipován jako simulace prostředí, v němž autorka pracovala. Návštěvník může listovat virtuálním skicákem kreseb, ležícím na dřevěném stole, na kterém většina kreseb vznikala. Na protilehlé stěně pak visí několik svitků s grafickými záznamy - partiturami zpěvu ptáků. Kaligrafické znázornění tónů je umocněno autentickými terénními záznamy ptačího zpěvu. Prostor galerie - možná trochu paradoxně - může nabídnout návštěvníkovi soustředěný poslech zvuků přírody zhruba tak, jak hlasům zvířat naslouchala Olga Karlíková.
Transformace akustických fenoménů přírody do podoby "zvukových obrazů" bývají zařazovány i mezi umění konceptuálního charakteru. Autorům výstavy však šlo spíše o ukázání jejího sepjetí s přírodou a snahou porozumět zvířatům a jejich vyjadřování. Exaktní přístup k pozorování, vycházející z její mnohaleté zkušenosti poslouchání okolních zvuků, konzultace s ornitology a hudebníky se v její tvorbě úzce propojuje s citlivostí, intimností a poetičností uměleckého záznamu.
Olga Karlíková: Slyšené krajiny. 26. 10. - 1. 12. 2012, Galerie VŠUP, koncept výstavy: Dagmar Šubrtová a Miloš Vojtěchovský, po - so 10:00-18:00, vstup zdarma. 21. 11. 18:00 přednáška ornitologa Víta Zavadila a doprovodný koncert.
Karel Malich: Krajina rozmáchlých rukou (Galerie Sklenář)
Ve dvou místnostech na Smetanově náměstí galerie Zdeňka Sklenáře momentálně představuje tvorbu Karla Malicha, kterou považuje za jakousi jeho "malou retrospektivu". Ta je zároveň pozvánkou a předzvěstí velké retrospektivní výstavy tohoto umělce v Jízdárně Pražského hradu, která se uskuteční od 1. února do 8. května.
Na výstavě nazvané Krajina rozmáchlých rukou je představena jeho tvorba od jeho výtvarných počátků až do současnosti. Nejstaršími díly jsou zde Malichovy ilustrace z padesátých let; přes další díla - malby a kresby, se návštěvník může seznámit s několika prostorovými instalacemi z letošního roku. Karel Malich se tak i v malém měřítku představuje skrze různorodé výtvarné prostředky, které jsou a byly charakteristické pro celou jeho tvorbu.
Výstava ukazuje několik poloh, které přes svou rozrůzněnost mají silnou vnitřní soudržnost. Malby, kresby, grafické listy, asambláže i instalace pracují s geometrickými prvky, liniemi a prostorem. Skrze toto formální ztvárnění se tak otvírají podoby imaginárních krajin a vnitřní svět umělce, jež si zaslouží pozornost široké veřejnosti. Za pozornost stojí rovněž ohlášená informace, že instalaci výstavy na Hradě bude mít na starosti multimediální umělec Federico Díaz. Oba umělci se již potkali v Galerii S v loňském roce na výstavě Krajiná, které se zúčastnil také Evžen Šimera.
Karel Malich: Krajina rozmáchlých rukou. 26. 10. - 5. 1. 2012, Galerie Zdeněk Sklenář, st - so 13:00-18:00, vstup zdarma.
Milan Grygar: 2012 (Galerie S)
Sousední prostor, Galerie S na Smetanově nábřeží je do 1. prosince věnován umělci stejné generace - Milanu Grygarovi. Výstava nesoucí název Milan Grygar 2012 určitým způsobem navazuje na expozici z loňského roku, nazvanou také jednoduše Milan Grygar 2010-2011.
Pro tvorbu Milana Grygara je typické skloubení obrazu a zvuku, v šedesátých letech vytvořil své první akustické kresby a partitury, ve stejné době vznikly papírové makety trojrozměrných objektů prezentovaných na právě probíhající výstavě. Tyto objekty byly pod dohledem umělce vytvořeny v letošním roce z plechu a následně barevně pomalovány tak, že podle slov autora připomínají původní materiál a do detailu následují tehdejší ztvárnění.
Zvuk chápe Milan Grygar jako prostorový prvek, objekty se tak stávají jakýmisi prostorovými partiturami. Kromě těchto trojrozměrných objektů jsou na zdech galerie vystaveny akrylové obrazy znázorňující různobarevné kruhy. Kruhy se v jeho tvorbě objevily také prvně v šedesátých letech a v té době některé z nich nazval stupnice. Podobně pracují s touto tematikou i aktuální obrazy. Barvy jsou podle autora podobné hudbě a evokují jednotlivé tóny a různé druhy stupnic. Zvuky tak dostávají konkrétní tvary a barvy, akustičnost je vizualizována.
Návštěvník se tak na výstavě setkává se dvěma z mnoha úhlů autorovy tvorby, rozvíjející vztah mezi zvukem a jeho vizuálním ztvárněním.
Milan Grygar 2012. 24. 10. - 1. 12. 2012, Galerie S, st - so 13:00-18:00, vstup zdarma.
Josef Bolf, Tomáš Džadoň: Dotek (Galerie Chodovská tvrz)
Galerie Chodovská tvrz se v posledních dvou letech soustředí především na současné autory mladší generace. Právě probíhající výstava je kooperací dvou umělců: Tomáše Džadoně a Josefa Bolfa.
Jejich tvorbu spojuje několik společných témat, zároveň jsou to ale autoři nadmíru rozdílní. Příznačný název výstavy Dotek vypovídá o konečné podobě expozice, je rovněž i určitým popisem spolupráce obou autorů. V každé ze šesti místností je nainstalován oboustranný otočný panel, který vychází z původních návrhů Tomáše Džadoně na rekonstrukci prostoru tvrze. Nakonec však tyto panely zůstaly v podobě dočasných artefaktů pouze po dobu této výstavy, nestaly se stálou součástí galerie: podle autora jsou spíše samostatnými uměleckými artefakty.
Tomáš Džadoň se ve své tvorbě často zabývá problematikou sídlišť, periferií a setkávání nových a starých tradic v městské krajině. Protože svým způsobem otevírá témata týkající se lidské paměti, rodinných a kulturních vztahů, bylo podle kurátorky výstavy Heleny Blaškové celkem jednoznačné, jakého malíře na ztvárnění výjevů na plátnech oslovit.
Josef Bolf často maluje výjevy evokující traumata z dětství, jenž bývají zasazena právě do anonymního prostoru sídlištní architektury. Na plátnech, vytvořených přímo pro Chodovskou tvrz, tak vyobrazil dva opakující se výjevy, na které se pokaždé díváme z jiného úhlu. Návštěvník se tak dostává přímo do interakce s obrazem, netypická interakce narušuje běžné vnímání obrazu. Tento zážitek je vícevrstevnatý - galerie samotná má tvar půlkruhu, plátna jsou dokola otáčivá a rovněž i zobrazené výjevy nabízejí různou perspektivu stále stejného výjevu.
Dotek je impulzem, kterým se návštěvník dostává do interakce s obrazem, musí jej odstrčit, aby mohl projít a pokračovat do další místnosti. Divák je postaven do netradičního postoje vůči obrazu - je statický a pokud chce vidět výjev z různých úhlů, stačí se obrazu dotknout. Zároveň se tak nabízí veskrze intimní setkání se samotným dílem a jeho instalací; podle tiskové zprávy "dotek konfrontuje nejen naši paměť a smysly, ale také tradici, jak přistupovat k umění".
Josef Bolf a Tomáš Džadoň: Dotek. 3. 11. - 9. 12. 2012. Chodovská tvrz, út-ne 13:00-19:00. Vstup: 30 Kč.
23. 11. poločas výstavy: 18:00 komentovaná prohlídka, 20:00 koncert Dirty picnic.
