Praha - Před dvěma týdny bylo jméno Haruki Murakami skloňováno ve všech pádech - japonský spisovatel byl největším favoritem letošní Nobelovy ceny za literaturu. Nakonec, stejně jako v roce 2010, neuspěl. Jestliže před dvěma roky jej přeskočil peruánský mág Mario Vargas Llosa, v roce letošním se vítězem nobelovského klání stal Číňan Mo Yen.
29. říjen 2012 je dnem, kdy se Murakami během letošního října dostává do středu dění podruhé. Přinejmenším v Česku a přinejmenším v očích fanoušků dobré knihy - právě v tento den vydává nakladatelství Odeon v překladu Tomáše Jurkoviče první dva díly Murakamiho trilogie 1Q84. Díl třetí bude následovat „rok poté". V září 2013.
1Q84. Netradiční název. Ti, kdo nemají Murakamiho rádi, tvrdí, že vypovídá o autorově inteligenčním kvocientu - IQ 84, pravda, není mnoho. Samozřejmě je to jinak. Murakamiho poslední román názvem odkazuje na slavný antiutopický epos George Orwella 1984 - stejně jako Brit, který prohlédl faleš totalitních režimů, i Murakami zasazuje děj knihy do roku 1984.
Newspeak, Velký bratr či doublethink jsou nicméně nahrazeny reáliemi jinými - mystika, sektářství, vraždy, policejní vyšetřování, přepis tajemné knihy. Vše se mísí v příběhu Aomame, fyzioterapeutky a nájemné vražedkyně, a Tenga, matematika a spisovatele, kteří se po dvaceti letech setkávají ve světě, který Aomame pro sebe překřtí na 1Q84, kde Q značí anglické Question (otázku či lépe otazník) a který tvoří paralelu světa našeho.
Vše přitom začalo nenápadně. Aomeme seděla v taxíku, který uvízl na tokijské dálnici, a poslouchala, kterak z autorádia zní Janáčkova Sinfonietta. Spěchala, byla na jedné ze svých (nájemných) misí, a když jí řidič řekl o únikovém schodišti, kterým se dá dostat z dálnice až dolů do metra a pak rychle do města, neváhala ani minutu. Brzy ale poznala, že schodiště je zároveň průnikem do paralelního světa - policisté mají trochu jiné uniformy, nad Tokiem visí dva měsíce, z rádia se ozývají zprávy o událostech, o kterých ještě den předtím neslyšela a je si jista, že by nepřeslechla...
Na románu pracoval Murakami tři roky a v Japonsku vyšel ve dvou svazcích (2009 a 2010) - náklad prvního vydání byl rozebrán ještě v den, kdy se objevil na pultech knihkupectví, první milion prodaných výtisků román zaznamenal po dvou měsících prodeje. Neméně dobře si román vedl v Evropě a Spojených státech a neméně dobře si jistě povede i u nás.
Psát? Napadlo mě to až před třicítkou
Kdo je Haruki Murakami? Narodil se 12. ledna 1949 v Kjótu, vyrostl v Kóbé, vystudoval v Tokiu. Jeho dědeček byl buddhistický mnich, rodiče vyučovali japonskou literaturu. A právě literatura Murakamiho výrazně ovlivnila už v dětství. Především ta, která přišla ze Západu - Vonnegut, Brautigan, Capote, ale také klasikové jako Balzac, Dostojevskij a především Kafka, jehož Proces přečetl už v patnácti. Ti všichni utvářeli Murakamiho pohled na svět.
Na první knize začal Murakami pracovat v devětadvaceti. Sám říká, že do té doby nenapsal nic - byl „obyčejným majitelem jazzového klubu", který při návštěvě baseballu dostal nutkání napsat román. Několik měsíců ve dne pracoval a v noci psal, až vznikl román Slyš vítr zpívat. Poslal jej do své první a poslední literární soutěže... a vyhrál cenu Gunzo pro začínající autory (dá se přirovnat k tuzemské Literární ceně Knižního klubu). Po debutu následovaly rychle další romány a další literární ocenění - roce 1982 Murakami získal Nomovu a v roce 1985 Tanzakiho cenu.
Literární hvězdou první velikosti se stal Murakami v roce 1987, kdy vyšlo Norské dřevo - jen v samotném Japonsku se prodalo přes 4 miliony výtisků (anglicky vyšel román v roce 2000, česky pak jako první Murakamiho překlad v roce 2002).
Z Východu na Západ a zase zpátky. Úspěch Norského dřeva, příběhu o osamělosti, Murakamiho zaskočil. Popularita je mu cizí, před vlnou „murakamimánie" uprchl do Evropy, odkud se vydal do Spojených států, aby tady psal a vyučoval na univerzitách v Princetonu, New Yersey a v Medfordu.
Po osmi letech se Murakami vrátil do Japonska - přiměla jej situace po šíleném sarinovém útoku v tokijském metru (zpracoval jej v knize Underground) a zemětřesení v Kobé (reflektoval je v knize povídek Po otřesech).
Pro Česko objevil Murakamiho Odeon
Norské dřevo, Afterdark, Sputnik, má láska, Kafka na pobřeží a další. Českým čtenářům je Haruki Murakami dobře znám už celých deset let díky péči překladatele Tomáše Jurkoviče.
"Murakamiho jsme začali vydávat v roce 2002 - to vyšlo Norské dřevo, které je v češtině nejprodávanější. V několika vydáních vyšlo téměř 50 tisíc výtisků. Celkově prodej autorových děl dosáhl statisíců… Zatím vyšlo osm prozaických prací - včetně jednoho souboru povídek. Jako devátá věc v češtině vychází 29. října 2012 rozsáhlý román 1Q84," říká šéfredaktor nakladatelství Odeon Jindřich Jůzl.
Do Česka plachý Murakami, známý také jako zapálený běžec-maratónec, zavítal osobně v roce 2006, aby převzal prestižní Cenu Franze Kafky, jednu z mnoha literárních cen, kterých se za svoji kariéru dočkal - v roce 2009 byl na mezinárodním knižním veletrhu v Jeruzalémě oceněn Jeruzalémskou cenou, v roce 1995 získal nejvýznamnější literární cenu v Japonsku Yomiuri Prize.
