Recenze - V sedmdesátých letech několikrát navštívil Československo americký novinář a fotograf Charles Sawyer. V socialistickém státě se seznamoval s normalizační realitou, když pořizoval reportáže a fotografie pro časopisy Harper's Magazine, The Nation či Creative Camera. Předmětem jeho zájmu byli v té době především disidenti, se kterými se setkával, pořizoval jejich portéty a dělal s nimi rozhovory. Pro amerického reportéra byl náš tehdejší režim velkým dobrodružstvím. Jeho návštěvy disidentů sledovala státní tajná bezpečnost.
Realita poloviny sedmdesátých let byla přesto poněkud volnější, takže Sawyerovi, který byl ve spisu StB veden pod krycím jménem Savoj, umožňovala celkem volný pohyb při práci. Se vznikem Charty 77 režim opět přitáhl opratě a podobná návštěva by nejspíš nebyla vůbec možná.
Kromě zájmu o společenské a politické dění přivedla Sawyera do Československa také jeho osobní a profesní vášeň, kterou byla fotografie. Protože se kromě jiného zajímal také o velkoformátovou fotografii, využil návštěvy Prahy k seznámení s legendárním fotografem Josefem Sudkem, od kterého chtěl získat fotografie pro časopis Modern Photography.
Prostředníkem mezi Sudkem a Sawyerem byla vcelku logicky kunsthistorička Anna Fárová. Z těchto setkání vznikly dva soubory fotografií, jeden věnovaný Josefu Sudkovi a druhý právě Anně Fárové. Josefa Sudka Sawyer navštěvoval doma i v jeho ateliéru na Újezdě, kde pořizoval jeho portréty.
V srpnu 1976 se uskutečnila výstava Josefa Sudka v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem. Tato galerie patřila od počátku šedesátých let díky kvalitnímu výstavnímu programu a snahám jejího zakladatele a ředitele Miloše Saxla k významným domácím kulturním institucím.
Výstava Josefa Sudka pak byla zajímavá hned z několika důvodů. Josef Sudek nerad navštěvoval vernisáže svých výstav, ale v tomto případě učinil výjimku a s Annou Fárovou a právě Charlesem Sawyerem navštívil roudnickou galerii. Zde dohlédl na instalaci své výstavy, prohlédl si stálou expozici, strávil nějaký čas s Milošem Saxlem. Vernisáže samotné se sice přímo nezúčastnil, ale potajmu ji sledoval z malého balkónu galerie. Celou návštěvu i vernisáž pak Sawyer dokumentoval.
Roudnická výstava byla důležitá i z jiného důvodu, několik dní po jejím skončení v září 1976 totiž Josef Sudek zemřel.
Současnou výstavou fotografií s názvem Tenkrát na Východě, tenkrát v Roudnici se Charles Sawyer vrací po více než pětatřiceti letech zpět na půdu roudnické galerie, kde ve foyer představuje výběry ze tří souborů ze sedmdesátých let. Jádro výstavy tvoří fotografie ze Sudkovy návštěvy vernisáže vlastní výstavy. Druhou částí jsou portéty Josefa Sudka z jeho ateliéru a portréty Anny Fárové. Třetí částí jsou potom portréty disidentů a umělců, kde si můžeme prohlédnout například mladého Jiřího Dientsbiera, Petra Pitharta, Jiřího Koláře či Ludvíka Vaculíka.
Portréty jsou vytvářeny v duchu klasické dokumentaristické tradice druhé poloviny dvacátého století, focené kinofilmovou Leikou na černobílý film, s využitím stávajících světelných podmínek. Jediná škoda je, že v případě vystavených fotografií nejde o originální zvětšeniny, ale současné tisky, což poněkud ubírá na diváckém zážitku i autenticitě snímků samotných. Výstavu, která má nesporný historický a dokumentární význam, doprovází dobře vybavený katalog z vlastní produkce galerie, který výstavu uvádí do širšího kontextu.
Tenkrát na Východě, tenkrát v Roudnici rozhodně stojí za pozornost nejen kvůli fotografiím samotným, ale i jako dobrá záminka k prohlídce stálé expozice příjemné galerie a návštěvě letní Roudnice.
Charles Sawyer Tenkrát na Východě, tenkrát v Roudnici. 28. 6. - 29. 7. 2012. Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
