Praha - Dosud největší výstavu Krištofa Kintery nabízí do 13. května Městská knihovna v Praze. Instalace s názvem Výsledky analýzy je rozdělena na dvě části - pozitivní, světlou a negativní, temnou.
Devětatřicetiletý umělec byl několikrát nominován na cenu Jindřicha Chalupeckého a letos se stal výtvarnou Osobností roku. Patří k nejúspěšnějším a nejvýraznějším českým umělcům mladší generace, jeho tvorba je známá i v zahraničí. V roce 2007 vytvořil pro Městskou knihovnu jako kurátor rozsáhlý projekt mladého umění Hrubý domácí produkt.
"Když smíchám věci do sebe a pak je rozčlením na 'dark side' a více funky, prosvětlenou, humornou, jde mi především o procházku tou krajinou a o to, jak věci mezi sebou vazbí. To mě lákalo nejvíc," říká k výstavě.
Čtěte také:
Symbolem dneška je podle Kintery držkující havran
Podle kurátora Karla Srpa je Kintera první současný autor, který přistoupil k prostoru Knihovny jako k celku. "Uvažoval o obou dvou křídlech paralelně. Městskou knihovnu si rozdělil na dva póly - kladný a záporný a v rámci těchto střetů umístil umělecká díla," potvrdil umělcova slova.
„Ten nemastný neslaný název se mi líbí právě proto, že je pragmatickým jazykem managementu. Ale vyjadřuje pravdu - tyhle objekty jsou výsledky analýzy. Svět kolem se snažím analyzovat a nastavit mu pokud možno trochu vypouklé a pokřivené zrcadlo," komentuje Kintera své Výsledky analýzy.
Na více než 1200 metrech čtverečních jsou k vidění starší i nejnovější díla, jež se představují vůbec poprvé. Stylistický i tematický repertoár Kintery se hlavně v poslední době rozšiřuje, ale to hlavní zůstává: reflexe současného světa.
Dřív byl tento komentář hlavně vtipný a sarkastický, poslední dobou je i temný a existenciální či aspoň vzbuzující vnitřní neklid; a někdy všechno dohromady. Některá díla jako by zachycovala mýty či tajemné a "pohádkové" bytosti symbolizující strachy dnešního světa, jenž se vzpírá uchopení stejně jako Kinterovy zdánlivě jednoznačné práce.
Výstava je speciálně koncipovaná do těchto prostor a Kinterovým zásahem se prostor radikálně proměňuje: vznikají zde nové chodby a po letech sem proniká denní světlo. Kintera ponechal stěny po předcházející výstavě v syrovém stavu a proboural se za umělé sádrokartonové panely, jež pro diváky zpřístupnil tím, že za nimi skryl jedny ze svých nejoblíbenějších prací - Mluviče (1999-2003), kteří měli v Galerii hlavního města Prahy před lety svou premiéru.
Na výstavě potkají návštěvníci i další známá díla - rozsáhlý soubor objektů pojmenovaných Spotřebiče (1997-1998) nebo nadávající tašku s nákupem I am sick of it all (2003) coby komentář konzumní společnosti. Přehnaný strach o děti demonstruje na obrněném kočárku nazvaném Špatná inovace ve jménu ochrany (2007).
Skrze okouzlení elektrickou energií vznikly bramborové postavy We´ve Got the Power! (2003) nebo "nadpřirozený" hrdina Shiva Samurai (My light Is Your Life, 2009). Ony temnější a tajemnější tóny představuje kouřící zlatý sud Holy spirit is open (2008).
Součástí temné části výstavy, kterou Kintera podtrhl ztemňováním a zesvětlováním stropních světel, je také rekonstrukce příbytku pro Plumbaře, prvotně vytvořeného v roce 1998 pro Dům U Zlatého prstenu. V „dark side" se nachází i čert (Bad News, 2011) hrající na buben, který poslouchá v rádiu deprimující lavinu zpráv o ekologických, energetických
a přírodních katastrofách.
Zastoupena jsou i méně technicky založená díla pracující s materiálem jakožto primárním nositelem významu. Kintera se zaměřuje na práci s amorfní hmotou, především taveným polyuretanem. Tak vznikli sněhuláci (Basic Atomic, 2011 nebo He - well hidden, 2011), kustodky (Lída, 2011 a Venuše, 2011) a další hrdinové nového střihu (Sculptulus Fungis, 2011, Sleeping Tom, 2011 či Líná vůle, 2011).
V hravé části výstavy je i Havran (I see I see I see, 2009) hlásící ze stromu reklamní slogany a zautomatizovaná hesla a populární dětská postava „prevíta" bouchajícího hlavou do zdi (Revolution, 2005).
K výstavě vychází ve spolupráci s Arbor vitae katalog, obsahující vedle aktuálního přehledu tvorby Krištofa Kintery text kurátora výstavy Karla Srpa a také obsáhlý rozhovor Mariany Serranové s umělcem. Součástí výstavy budou i doprovodné akce pro děti všech věkových kategorií.
