Praha - Po dlouhém a těžkém boji s rakovinou tlustého střeva zemřel v pondělí 31. října večer v Praze oblíbený divadelní, filmový a televizní herec Bořivoj Navrátil. V září mu bylo 78 let. Informoval o tom Jakub Špalek, principál divadelního spolku Kašpar, kde Navrátil hrál řadu let.
"Byl to první velký český herec, který nám dal takovou důvěru, že s námi spolupracoval. V době, kdy on byl slavný a Kašpar byl mladý spolek plný dluhů a idejí, k nám vstoupil a začal u nás hrát velké role. Do poslední chvíle, pokud hrál, s ním byla velká legrace," uvedl Jakub Špalek.
Navrátil s rakovinou tlustého střeva bojoval několik let a podstoupil množství cyklů chemoterapie. O svém životě vydal před rokem ve spolupráci s Jaromírem Kazdou knihu vzpomínek; byl o něm natočen i televizní dokument z cyklu Třináctá komnata. "Člověk má být vděčný za vše, co život přináší. Bohužel, čas tomu dává hranice, ale jestli je to do sedmasedmdesáti, není nač si stěžovat," uvedl tehdy Navrátil.
Ve druhé polovině října herec odešel ze sanatoria, kde se léčil, a rozhodl se věnovat poslední chvíle rodině. Ještě předloni Bořivoj Navrátil ztvárnil ve filmu Školní výlet postavu ředitele lázní; tuto roli označil za jednu z posledních.
Špatný profil
Navrátil se narodil 26. září 1933 v Kroměříži. Ve čtyřech letech přišel o oba rodiče (matka zemřela na tuberkulózu, otec vzápětí spáchal sebevraždu), vychovávala jej pak jeho teta, otcova sestra, v Jihlavě. Když Navrátil studoval na obchodní akademii, byl strýc poslán na dva roky do jáchymovského lágru, rodině byl konfiskován dům, a ocitla se tak bez příjmu.
I se špatným kádrovým profilem se ale dostal na JAMU a poté získal postupně angažmá v divadlech v Těšíně, Opavě a v Ostravě. V té době hrál zejména milovníky - a byla to role Romea, která mu nakonec otevřela cestu do Prahy. Do Národního divadla jej v roce 1961 dostal režisér Otomar Krejča a v tomto souboru pak zůstal dalších 31 let. Prvotní přechod do Prahy nicméně "napomohl" rozpadu jeho manželství.
Na Navrátilově zdraví se už na konci 80. let podepsalo natáčení snímku slovenského režiséra Jána Piroha Sagarmatha. Jednalo se o dramatický příběh o horolezecké výpravě na Mount Everest a Navrátil se nechal zlákat představou exotických exteriérů a přijal roli náročnou na fyzickou kondici, protože se natáčelo v autentických podmínkách základního tábora v nadmořské výšce 5000 metrů. Dostal během natáčení vysokohorskou nemoc a kvůli otoku plic málem zemřel. Jen s vypětím sil se 13 dní dostával zpátky do civilizace a dalších šest měsíců čelil vážným potížím.
Po listopadu 1989, kdy nastaly ve vedení Národního divadla radikální změny, Navrátil z divadla odešel po tříletém váhání, protože odmítal jiný styl práce a repertoár, neboť prý nechtěl hrát v rolích, jež mu nic neříkaly. Zprvu uvažoval o hereckém důchodu, ale pak dostal nabídku režiséra Petra Lébla hostovat Na Zábradlí.
Démonický vzhled
Během následujících pěti let hrál i v Horáckém divadle, kde kdysi začínal. Svoji dráhu ale spojil především s divadelním spolkem Kašpar, se kterým spolupracoval až do své smrti. V pražské Arše se v roce 2008 objevil ve hře Václava Havla Odcházení.
Kromě hraní divadla, které mu přinášelo největší osobní naplnění, sehrál od začátku 60. let neuvěřitelných 180 filmových a televizních rolí. Kvůli svému serioznímu, ale zároveň mírně démonickému vzhledu ztvárňoval často lékaře (Už zase skáču přes kaluže, Pozor vizita, Sestřičky, Tolstoj, Vincenz Priessnitz) a také hlavně padouchy. Příležitost měl i v několika béčkových zahraničních filmech jako Nexus nebo Crackerjack 3.
Vzhledem k charakteristické vyholené hlavě (tuto vizáž mu pro hru Věc Makropulos doporučil režisér Miroslav Macháček) si i za minulého režimu několikrát zahrál kriminálníky, kupříkladu v jednom z dílů seriálu Třicet případů majora Zemana. Ve filmové trilogii o pravěkých lidech Osada Havranů, Na veliké řece a Volání rodu ztvárnil postavu kupce Gera, avšak divákům utkvěl v paměti především rolí předsedy Světové rady ze seriálu Návštěvníci z roku 1983. Byl také podivínským knoflíkářem ve stejnojmenném filmu Petra Zelenky.
V posledních letech se Navrátil v televizi objevil například jako šéfredaktor v televizním seriálu Redakce nebo jako dobrácký správce krytého bazénu Vojtěch Bařinka v nekonečném seriálu Ulice. Z dalších seriálů lze uvést Hotel Herbich, Četnické humoresky, Horákovi, Letiště a Cukrárna. Z posledních filmových rolí stojí za zmínku především charismatický hledač pokladů Aaron Cohen z dobrodružného snímku Maharal - Tajemství talismanu.
Systematicky se věnoval také práci v dabingu a především v rozhlasu, kde uplatnil výrazný charismatický hlas. V minulosti se také dvacet let věnoval pedagogické práci na pražské konzervatoři DAMU; díky své vstřícnosti neodmítal hrát i zadarmo v různých studentských filmech z pražské FAMU.
