Jsem to já. Bezesporu? Zkoumá výstava v Rudolfinu

09:04 | 26.5.2011 | Red Kul, čtk

Fiona Tan: Lapse of Memory.větší obrázekZdroj: Aktuálně.cz

Praha  - Pražské Rudolfinum zaplnily fotografické i malované portréty, videa a kresby světových umělců zabývající se identitou člověka - začíná výstava Já, bezesporu. Expozici připravili kurátoři z Kunstmusea Wolfsburg a Galerie Rudolfinum.

"Výstava vznikla v německém Wolfsburgu asi před dvěma třemi lety. Poté, co jsem tamní expozici zhlédl, věděl jsem, že něco obdobného musím realizovat i u nás," říká kurátor a ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma.

větší obrázekZdroj: Aktuálně.cz

Výstava má podle něj „silné nevyčerpatelné téma" a je jakousi druhou, rozšířenou verzí výstavy původní. "Je asi o polovinu větší, Rudolfinum přidalo i díla tuzemských autorů.

Prologem je rozsáhlá instalace černobílých fotografií, jejímž autorem je francouzský umělec Christian Boltanski. Stovky portrétů žen, mužů a dětí různého věku a rasy pokrývají beze zbytku celé stěny první z místností. Získával je na bleších trzích, z novin i inzerátů. Osvětluje ji sporé tlumené světlo, které má evokovat archiv i navodit určitou sakrální atmosféru, vysvětluje spolukurátor Holger Broeker.

Celou expozici pak uzavírá  videoinstalace Fiony Tan. Ve svém díle Lapse of Memory zobrazila starého muže s Alzheimerovou chorobou, jenž žije v nádherném, ale podivně prázdném apartmá.

Video jako médium si zvolil i Američan Gary Hill; právě záběr z jeho instalace, ve které v černém obleku opakovaně skáče proti zdi, se stal "tváří" celé výstavy.  Bruce Nauman se v padesátiminutovém klipu natírá bílou a černou barvou. Nánosy barev se poté snaží smýt a návštěvníkům připomíná otázku rasové odlišnosti.

větší obrázekAutor: www.jiri-david.cz

Unikátním kouskem výstavy je také instalace 48 portrétů od německého malíře Gerharda Richtera z počátku 70. let. Richter vyhledal snímky 48 osobností světové kultury, vědy a politiky, které přetvořil do většího formátu. V nekonečné řadě bílých mužů v bílých límečcích je Albert Einstein, Graham Greene nebo Franz Kafka.

"Přímo proti nim jsme umístili expozici Gottfrieda Helnweina z roku 1992, kterou tvoří rovněž 48 portrétů, ale tentokrát významných žen," uvedl Nedoma. Na malbách v růžovém tónu je například Anna Franková,  Frida Kahlo nebo Marlene Dietrichová. Podle Nedomy se tyto dvě související série potkávají v jednom výstavním sálu asi vůbec poprvé.

Z dalších jmen nechybějí britský fotograf Richard Billingham, Cindy Shermanová  nebo Viktor Pivovarov. Domácí autory zastupují Jiří David a malířka Adriena Šimotová, jejíž tvorba z posledních let je vystavena i v přízemí galerie.

Díla na téma vlastní i kolektivní identity budou v hlavních výstavních prostorách Rudolfina až do 14. srpna.

„Výstava se zaměřuje na reflexi a proměny vnímání identity v současném umění.  Vyobrazení lidské figury, především tváře, úzce souvisí s potřebou se vyjádřit, zaujmout nějaké stanovisko ve vztahu k "já" i k okolnímu světu," dodávají kurátoři.

Čtěte také:
Dekadence dnes. Aneb Zed tentokrát na večírek nedorazil