Memento mori: Kintera osvětluje dráhu sebevrahů

Radek Wohlmuth
27. 5. 2011 11:38
Známý sochař postaví pod Nuselský most lampu do nebe
Foto: wikipedia.org

Rozhovor - V týdnu od 6. června bude pod Nuselským mostem nedaleko prvního pilíře na vinohradské straně odhalen zvláštní objekt. Lampa pouličního osvětlení, jejíž širm bude proti všem pravidlům logiky v ladné křivce obrácen vzhůru k nebi. Nebo také směrem k místům, odkud za více než třicet let skočilo odhadem přes dvě stě lidí, aby ukončili svůj život.

Její název je prostý - Z vlastního rozhodnutí. Anglická verze zní ještě lakoničtěji - My Choice. Autorem nezvyklého mementa mori je jeden z našich nejzajímavějších multižánrových umělců, Krištof Kintera (1973), který učí na pražské VŠUP a v poslední době na sebe asi nejvíc upozornil spoluprací s Davidem Černým při projektu Entropa. "Socha" z lampy není v jeho tvorbě ojedinělá, ale tahle bude mít vždycky mimořádný význam.

Foto: Aktuálně.cz

Kdy tě to celé napadlo?
První skica lampy ohnuté namísto k zemi ke hvězdám bude, tuším, tak z roku 2005. Pochází z takového mého "lampového období". Postupně se ze skic, které  vznikaly v podobné době, podařilo zrealizovat například My Light Is Your Light - to je veliký lustr, který jsem předvedl třeba na své zatím poslední výstavě v Galerii Švestka. V holandském Tilburgu je Miracle, něco jako zázračná lampová svatozář, pak jsem udělal Lay Down and Shine  a Sketch of Possibilities v Pardubicích.

Tahle věc, ačkoli to s ní vlastně celé začalo, zůstávala  celou dobu v šuplíku. Nevěděl jsem, jak a při jaké příležitosti ji dostat do veřejného prostoru. Až postupem času, když jsem přemýšlel nad tím, že by na místě pod Nuselákem mělo vzniknout něco, co by připomínalo fakt, že zde z vlastního rozhodnutí zahynulo obrovské množství lidí, mi došlo, že nemusím nic nového vymýšlet, že ta lampa už to v sobě má. Asi je i dobře, že jsem nic nevymýšlel.

Kdo za projektem stojí?
Je to moje iniciativa, kterou se podařilo prosadit (za vydatné pomoci Ivo Slavíka) na Praze 2, kde to nakonec prošlo radou zastupitelstva, což s ohledem na obecnou situaci ohledně kultury v této zemi považuji téměř za zázrak. Myslím tím hlavně to, že skulptura to není zrovna klasická a že choulostivost tématu svádí spíš k mlčení a ignoranci.

Foto: Aktuálně.cz

Je za tím vším kromě obecného pocitu i osobní důvod?
Ne. Z tohoto mostu neskočil nikdo, s kým bych měl osobnější vztah. Na druhou stranu neznám snad nikoho, kdo by neznal někoho, kdo spáchal sebevraždu. Čili sebevražda je velmi častým jevem, který zjevně patří k životu.

Na druhou stranu to není pomník. Není to památník. Je to memento mori. Žánr sám o sobě, který ovšem nebývá často v ulicích. Nic okázalého. Na sloupu bude přinýtována drobná cedulka: MEMENTO MORI - TĚM, KTEŘÍ SI V TĚCHTO MÍSTECH VZALI ŽIVOT.

Jaké místo ve tvé tvorbě to pro tebe významově zaujímá?
Tohle je asi moje pátá „lampová realizace" a pravděpodobně poslední. Význam má pro mě dost podstatný už proto, že je to moje první socha ve veřejném prostoru v České republice.

Jak jsi vlastně přišel na lampu jako takovou?
Jsem jima posedlej. Pořád na ně koukám, jsou krásné a štíhlé, a navíc to světlo. Mají v sobě tolik symboliky a metafor. Teď máme balkon a jednu z nich máme na dosah ruky. Je přesně, ale přesně ve výšce, že by stačilo s ní otočit a bude mi svítit do rozevřené knihy na balkoně. Možná, že bude tohle ten poslední lampový kousek.

Foto: Aktuálně.cz

Foto: Aktuálně.cz

 

 

Právě se děje

Další zprávy