Praha - Rozsáhlou expozici Decadence Now! Za hranicí krajnosti, kterou navštívilo rekordních 56 000 lidí, střídá v Galerii Rudolfinum komornější projekt. Výstava kurátora Pavla Vančáta zachycuje postupné proměny fotografie v českém umění posledních 20 let.
Představí se při něm zhruba 150 děl od 20 autorů a dvou autorských dvojic pracujících přímo i nepřímo s fotografií a příbuznými médii. Expozice nazvaná Mutující médium začne ve čtvrtek a trvá do 1. května. Je řazena chronologicky od počátku 90. let do současnosti; mnohé fenomény se nicméně prolínají a dělení tedy není zcela striktní. Stejně tak se opakují i jména autorů u různých period.
Klíčovou otázkou je, co se s „fotografií" jako uměním stalo. Soustředí se tak nikoliv na průzkum všech "přežívajících" žánrů fotografie, ale naopak na výskyt všech jejích nových mutací často sahajících za její dosavadní hranice.
Výstava zachycuje postupné proměny a variace fotografie: od postmoderní nadsázky přes konceptuální přístupy 90. let až po nejsoučasnější díla zkoumající samu podstatu fotografického média.
Prvním sále je věnován piktoralistům, kteří se prosadili na přelomu 80. a 90. let. Avyšli z klasické fotografické tradice, kterou však každý reflektoval vlastním způsobem. Stále u nich byl ale patrný vztah k tradici umělecké fotografie a důraz na poetičnost, například v dílech Ivana Pinkavy.
Hned následující sál ale sleduje určitý kontrapunkt toho, co se dělo v 90. letech. Příkladem jsou třeba snímky zachycující performance Jiřího Kovandy, jejichž cílem je dokumentace akce. Dalším fenoménem je práce s fotografickým archivem, kterou reprezentují díla Michala Pěchoučka.
Další kapitola výstavy se věnuje autorům, kteří začali ve druhé polovině 90. let uplatňovat princip digitální manipulace. Technika přinesla nové možnosti, ale i tušení konce zdánlivě podstatných kvalit fotografie, tedy autenticity a originality. Umělci začali navíc reagovat na vpád masmédií a reklamy do české reality 90. let. Sálu dominuje divoce barevný objekt Jiřího Černického reagující na fenomén paparazzi. Dominantní prostor si vynucují také dvě rozměrné fotografie Veroniky Bromové.
Poslední oddíl "Po fotografii" sleduje dění po roce 2005. Autoři mají podle kurátora sklon rozebrat samo médium fotografie až do čistě abstraktních forem. Zároveň se ale vracejí k podstatě fotografie a její roli v rámci moderní společnosti. "Na rozdíl od radikální konceptuální kritiky 60. a 70. let je tu ale cítit i poetická estetika, dojetí a soucit s mizejícím médiem," míní domnívá se Vančát.
Na výstavě jsou dále zastoupena díla mimo jiné Zbyňka Baladrána, Markéty Othové, Václava Jiráska, Jiřího Thýna, Daniela Pitína, Štěpánky Šimlové či Václava Stratila. Ve spolupráci s časopisem Fotograf vyšel katalog o rozsahu 150 stran. Výstava bude otevřena denně kromě pondělí od 10 do 18, ve čtvrtek až do 20 hodin.
