Praha - Laureátem ocenění pro umělce nad 35 let s názvem Umělec má cenu se letos stal konceptualista, malíř a pedagog Václav Stratil (1950). Ocenění udělují mladí výtvarníci, kteří tím chtějí vyjádřit respekt a uznání starší inspirativní generaci.
Od roku 1997 cenu získali postupně Jiří Kovanda, Vladimír Skrepl, Adriena Šimotová a umělecká dvojice Lukáš Jasanský a Martin Polák. Stratil si cenu převzal v pátek v budově bývalého Ústředí lidové umělecké výroby na Národní třídě v rámci kulturního festivalu 4+4 dny v pohybu.
Aktivita Umělec má cenu je "pohyblivá" - každý rok se ceny udílí v rámci jiného projektu či festivalu. Nemá domovskou scénu a ani nechce být považována za další z řady cen a ocenění, která se v kultuře udělují. Vymyslela ji skupina mladých výtvarníků, které zaujalo, že existuje hned několik cen pro mladé a začínají autory, ale žádná pro generaci nad magickou hranicí 35 let.
Mezi hlavní organizátory patří trojice umělců Dominik Lang, Martin Mazanec a Andrea Demek. Ti oslovili na 300 svých mladých kolegů z celé republiky a požádali je o tipy na laureáty. Odpovědělo přes 100 lidí a ze součtu se utvořila skupina finalistů. Kromě Stratila byli finalisty Krištof Kintera, Jan Merta a Viktor Pivovarov.
kromě hlavní ceny se uděluje i cena za nejlepší výstavy roku. Mladí umělci jako nejlepší skupinovou výstavu tohoto roku ohodnotili projekt kurátorky Marie Klimešové Roky ve dnech. Výstavu pořádala Galerie hlavního města Prahy v Městské knihovně od května do září. Klimešová na ní představila české umění z let 1945 až 1957.
První cenu za samostatnou výstavu si mezi sebou rozdělili tři umělci - Viktor Pivovarov, Jan Merta a Krištof Kintera - kteří byli zároveň ve finále hlavní ceny. Pivovarov byl oceněn za výstavu Oni v Moravské galerii v Brně, Kintera za výstavu v Galerii Švestka a Merta za prezentaci svých děl v brněnské Wannieck galery.
5. ročník mezinárodní přehlídky tance, divadla, kabaretu, přednášek a výstav 4+4 dny v pohybu začal 15. října, skončí tuto neděli. Dějištěm desítky divadelních představení zahraničních i domácích souborů byla tradiční pražská scéna divadla Archa a holešovické postindustriální prostory La Fabrika a Studio Alt@-Hala 30. Hlavním centrem byla funkcionalistická budova bývalého Ústředí lidové umělecké výroby na Národní třídě.
