Stockholm - Letošním laureátem Nobelovy ceny za literaturu se stal Francouz Jean-Marie Gustave Le Clézio, oznámila hodinu po poledni Královská švédská akademie věd ve Stockholmu.
"Je autorem nových východisek, poetického dobrodružství a citové extáze," zdůvodnil volbu švédský výbor pro Nobelovu cenu, který se ostatně jako každý rok musí velice bavit při čtení nejrůznějších spekulací o tom, kdo má největší šanci na výhru.
Nepotvrdili se dlouholetí adepti Oz a Roth ani sázkařský favorit Magris. Le Clézia zmínila jen francouzská AFP.
Žijící klasik
J. M. G. Le Clézio (1940) pochází z Nice a mísí v sobě bretaňský, britský a mauretánský původ. Proslavil se už ve třiadvaceti knihou Procès-verbal (Zápis o katastrofě) a je autorem třicítky děl. Románů, povídek, esejů i knih pro děti, přeložil také několik děl s tématikou indiánské mytologie.
„Pro francouzskou literaturu to znamená hodně,“ komentuje rozhodnutí specialista na současnou literaturu Petr Dytrt z Masarykovy Univerzity v Brně. „V anketě literárního časopisu Lire byl vybrán jako největší žijící klasik literatury dvacátého století. Specifický je především ve své nezařaditelnosti.“
Ne všichni jsou ovšem udělením ceny právě Le Cléziovi nadšení. "Nevím, nemohu soudit, nic jsem od něj nikdy nečetl," řekl německé agentuře DPA známý literární kritik Marcel Reich-Ranicki, přezdívaný "literární papež". Cenu by si ale podle něj každopádně zasloužil spíš Roth, který opět vyšel naprázdno.
Encyklopedie Le Cléziovy práce dělí na dvě základní periody. V první (1963 až 1975) se spolu se současníky Georgesem Pérecem nebo Michelem Butorem věnoval formálním experimentům a tématem jeho knih byl jazyk i sám proces tvorby. Za což se dočkal ocenění od myslitelů, jako byli Michel Foucault nebo Gilles Deleuze.
Na sklonku 70. let ale prodělal zásadní proměnu. Zavrhl experimenty a spíš než zmučené duši a šílenství se začal věnovat tématům dětství a dospívání; nikoli ovšem vzpomínkově, ale spíše s mytickým přesahem.
Jedním z jeho témat se stalo i cestování. K tomu ho předurčil původ i dětství, jehož část strávil v Nigérii. Jako dospělý pobýval v Bangkoku, Bostonu i Mexico City.
„Le Clézio se od nového románu dostal k přepisům mýtů,“ vysvětluje Dytrt. „Od doby, kdy skončily avantgardní experimenty nového románu a nového nového románu, literatura stále hledá nové cesty. Ale ne že by je ukazoval: jeho klad tkví v tom, že píše hlavně čtivě a poutavě. Jsou to dobrodružné příběhy na pomezí mýtů a pohádek, proto ho Francouzi milují.“
Prozření mezi indiány
Právě tento obrat k archetypům mu přinesl i širší popularitu. V roce 1980 se stal prvním vítězem nově založené Ceny Paul Moranda udělované Francouzskou akademií. Získal ji za kritikou nejuznávanější román Poušť, jenž se odehrává na dvou časových perspektivách a byl i jedním z důvodů pro udělení Nobelovy ceny.
Obrácení od salonních experimentů k přírodě iniciovala silná osobní zkušenost. Na konci šedesátých let prožil několik měsíců v Panamě a Mexiku mezi indiány Embera.
Později o tom prohlásil: „Byla to zkušenost, která změnila můj život. Moje vnímání života a umění. Způsoby, jak vyjít s ostatními, jak chodit, jíst, spát, milovat a dokonce i snít. Došlo mi, jak bezvýznamný jsem na této planetě a literatura mi umožnila to vyjádřit.“
Kromě zmíněných Zápisků o katastrofě se českých překladů dočkaly i tituly Horečka, Bludná hvězda a Poušť. Před sedmi lety tu zatím jako poslední vyšel soubor povídek Mondo a jiné příběhy.
V nostalgicky laděných příbězích Le Clézio nabízí multikulturalismem sycený (a možná i přesycený) útěk k preindustriálním modelům života. Volí návrat k přírodě na obecné rovině – častým motivem jeho próz jsou moře a poušť - a s ním spojenou touhu po dětství a osvobození se od světa dospělých na rovině osobní.
Zatím posledním francouzským laureátem Nobelovy ceny byl v roce 1985 Claude Simon, rovněž řazený k takzvanému novému románu. V roce 2000 sice cenu získal ve Francii žijící Kao Sing-ťien, který ovšem pochází z Číny.
Své letošní držitele už znají Nobelovy ceny za lékařství, za fyziku i za chemii. V pátek bude znám nositel Nobelovy ceny Míru a v pondělí ještě za ekonomii.
Všechny ceny budou slavnostně předány 10. prosince, ve výroční den úmrtí švédského vynálezce a podnikatele Alfreda Nobela, který ve své závěti ocenění ustanovil.
Čtěte také: Připadne Nobelova cena konečně Rothovi, nebo Ozovi?
Švédská akademie cenu za literaturu - k níž nyní patří deset milionů švédských korun - uděluje od roku 1901. Loňskou držitelkou je britská prozaička Doris Lessingová.
