Praha - Národní knihovna spolu s Národní knihovnou Švédska nachystala pro historky, literární vědce i obyčejné smrtelníky pekelné hody: Češi si mohou prohlédnout Ďáblovu bibli.
Vedle samotného originálu tohoto vzácného rukopisu, který Švédové jako válečnou kořist před téměř 360 lety přivezli své královně Kristýně, mohou návštěvníci sledovat její cestu staletími.
Téměř div světa
Ďáblova bible, zvaná též Codex gigas, Liber pergrandis či Gigas librorum, je literární unikátem. Kniha je i na dnešní poměry neobvykle veliká; nelze se tedy divit, že ve středověku byla přirovnávána k sedmi divům světa. Měří 900 x 505 mm a váží 75 kilogramů.
Obsahuje 312 pergamenových fólií, tedy 624 stran. Soudí se, že k získání psacího materiálu bylo zapotřebí kůží asi ze 160 zvířat.
Fascinující je podle historiků jednota knihy, soulad písma a iniciál, navíc všechny texty v knize jsou dodnes čitelné. Vše nasvědčuje tomu, že byla životním dílem jedné osoby. Historici odhadují, že se takové monumentální práci musel dotyčný písař věnovat možná až dvacet let.
Kniha je psána latinsky a obsahuje čtrnáct textů různého charakteru.
Vlastní text začíná Biblí - Starým zákonem a za ním následují texty různého obsahu. Jedním z nich je tzv. Penitenciál - příručka pro kněze, obsahující seznam hříchů a příslušné způsoby pokání.
Strana 290
Na straně 290 se nachází největší pozoruhodnost - je tu vyobrazena skoro půlmetrová barevná postava čerta.
Tento literární klenot obsahuje i magické zaklínací lékařské formule k zahánění padoucí nemoci, zimnice či k vypátrání zloděje. Po této kapitole následuje nejcennější dokument - Kronika česká (Chronica Bohemorum), sepsaná děkanem pražské kapituly Kosmasem. Tento opis patří k nejstarším a nejlepším. Na úplný závěr je vypsán přehled dnů, na které v průběhu dalších let připadnou Velikonoce.
První zmínky o Ďáblově bibli pocházejí z roku 1295, ale předpokládá se, že rukopis je asi o 65 let starší. Kniha vznikla v prostředí malého benediktinského kláštera v Podlažicích u Chrudimi nejspíš kolem roku 1229. O jejím vzniku, autorovi či důvodu sepsání se však nedochovaly žádné doklady.
Legendy hovoří
Existence knihy je spojena s legendou o ďáblovi, podle níž dostala i lidový název Ďáblova bible a samotný obraz čerta je její nedílnou součástí.
Pověst vypráví o mnichovi, který kdysi žil na východě Českého království, v podlažickém klášteře, a za svůj hříšný skutek byl odsouzen k zazdění za živa. Aby se vyhnul trestu, nabídl, že za jedinou noc napíše největší knihu, jakou kdy svět viděl. Již o půlnoci ale zjistil, že to nestihne. Povolal si tedy na pomoc ďábla.
Pověst říká, že podobiznu ďábla zakreslil mnich do knihy z vděčnosti. Přestože unikl trestu, život se mu změnil v peklo.
I přes satanskou legendu nebyl Kodex nikdy zatracen inkvizicí, ale naopak stal se středem zájmu učenců i milovníků umění a kuriozit.
Návštěvníci mohou sledovat i cestu staletími této největší středověké knihy. Rukopis, od té doby, co byl přivezen jako válečná kořist, opustil Švédsko jen dvakrát - v roce 1970 byl zapůjčen do USA, před osmi lety cestoval do Berlína.
O zapůjčení Ďáblovy bible požádal na podzim 2005 tehdejší premiér Jiří Paroubek během návštěvy Švédského království. Tehdy řekl, že Česko nezpochybňuje, že kniha odvezená z českých zemí v roce 1648 je vlastnictvím švédského státu. "Chceme si ji pouze půjčit, samozřejmě to není restituce majetku," poznamenal.
Výstava bude pro veřejnost otevřena od 20. září a potrvá až do 6. ledna. Ďáblova bible bude vystavena ve speciální trezorové místnosti.
