Hubáček je jeden z nejvýznamnějších českých architektů, který ovlivnil několik generací dalších tvůrců: Při vernisáži expozice dostal Poctu České komory architektů za rok 2005.
Jeho Ještěd byl ostatně českými odborníky v časopise Architekt vyhlášen stavbou století; od podzimu také patří jako jediná moderní stavba mezi národní kulturní památky a aspiruje na zápis do seznamu světového dědictví UNESCO.
Pro svou eleganci a praktické využití moderních technologií získal už v roce 1969 Perretovu cenu udělovanou Mezinárodní unií architektů. Porota tehdy uvedla, že dílo vyniká jasností a šťastnou harmonií, s níž se pojí s okolní krajinou. Odborníky i laiky dodnes upoutává i způsob, jakým budova dotváří siluetu 1012 metrů vysoké hory.
První část výstavy pojednávající o Ještědu připravil fotograf Jiří Jiroutek, který také sestavil fotografickou publikaci Fenomén Ještěd. Hotel s vysílačem - jenž prý nyní potřebuje generální opravu - se stavěl mezi lety 1966 a 1973. Součástí expozice jsou i filmy dokumentující vznik unikátní stavby, která je rotačním hyperboloidem. Kurátorem druhé části expozice, která mapuje ostatní tvorbu architekta Hubáčka, je Petr Kratochvíl. Připravil i katalog, který vydává Česká komora architektů.
Nynější výstava v pražské Galerii Jaroslava Fragnera prezentuje i několik unikátů, které k Ještědu patří. Je to hlavně původní model Ještědu, ale k vidění je i zrestaurovaný kavárenský nábytek od architekta Otakara Binara, kterého zbylo již jen pár kousků.
Návštěvníci uvidí také návrhy skleněných plastik Stanislava Libenského či původní jídelní servis a nápojové sklo zapůjčené sklářem Karlem Wunschem, který soupravu určenou jen pro Ještěd navrhoval. Předměty jsou unikátní i proto, že ještědská výbava byla pár týdnů po otevření hotelu a restaurace rozkradena.
Výstava by se měla v roce 2008 reprízovat v Londýně, kde se chystá expozice o architektuře za železnou oponou v době studené války. Další zastávky výstavy se plánují v Německu a Rakousku.
Letos dvaaosmdesátiletý Hubáček založil v roce 1968 liberecké sdružení architektů SIAL, uplatňující technické inovace, nové hmoty a konstrukce jako důležitý komponent architektonického výrazu. Byl také iniciátorem založení Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci.
