Kromě Pet Shop Boys do této rovnice nikdo jiný nezapadá. A duo Neil Tennant a Chris Lowe předvedli včera své velké divadelní představení na pražském festivalu Love Planet. Od první chvíle bylo jasné, že tohle bude show v kulisách se sedmi herci a jejich skeči, působivým light designem a samozřejmě diskotékovou hudbou, která se už třetí dekádu úspěšně tváří, že je moderní.
Hlavní roli hrála obrovská kostka stojící uprostřed pódia. Ze začátku byla složená k sobě, pak se rozdělila na tři díly a tvořila projekční plátno, nejefektivnější bylo její "roztržení", kdy v jednom patře kostky seděl zpěvák a ve vyšším tanečník - připomínalo to průřez panelákem.
A stejně tak do své tvorby řezali i Pet Shop Boys, střídali novinky z alba Fundamental s osvědčenými hity, takže po I´m With Stupid následovala Suburbia, po Minimal přišel Shopping, samozřejmě muselo zaznít i Always On My Mind. Při něm technici v bílých kombinézách na pódium dovezli dvě velké kusy papírových hlav s podobiznou Tennanta a Loweho, ze kterých vyskakovali různě oblečení tanečníci.
Tennant měl na sobě černý oblek, Lowe fosforeskující mikinu a čepici. Hned si ale stoupnul na kraj pódia ke klávesám, od kterých nezvednul oči, takže roli principála na sebe vzal zpěvák. Jeho tanečníci měli po celou hodinu a půl vystoupení spoustu práce.
Breakdance, scénky ve stylu skupiny Uno "jsme dvě party, co se nemají rády a bojují spolu tancem", převlékání se do vojenských uniforem, zlatých stetsonů a lesklých tílek, nápadité projekce i kouzlo světel - Pet Shop Boys předvedli detailně načasovanou show hodinového strojku. A show fascinující, opulentní, dekadentní i roztomilou, show, která k jejich hudbě patří.
Neil Tennant zpíval do hudebního pokladu a i když se ze začátku vystoupení zdálo, že buď je zvuk přebasovaný nebo on víc recituje, brzy se za podpory vokalistů a Sylvie Mason-Jamesové, černošské zpěvačky s hlasem jak zvon, dostal do formy.
Zblízka bylo jasně vidět, že Pet Shop Boys už nemají tolik síly jako když si je pamatujeme z kraje devadesátých let z MTV, přídavky It´a A Sin a Go West ale roztančily celé publikum a pro kapelu znamenají místo v popové historii, které jim už nikdo nesebere. Stejně jako divákům včerejšího koncertu nikdo nevezme zážitek ze setkání s hudební legendou.
