Rondeau
Smrti, že potěšení mé
mi odešlo, jen ty máš vinu.
A nemáš dosti na tom činu?
Chceš odvést si také mne?
Ale proč přišlas pro dívčinu,
Smrti?
Dvé těl a srdce jediné.
Když srdce zemřelo, nechť zhynu,
či ať mám život, život stínu,
cos jako žití neživé,
Smrti!
François Villon (asi 1431-1468) studoval na pařížské Sorbonně, kde posléze dosahuje mistrovské hodnosti. Byl by v Paříži žil spokojeně dále, ale kvůli své prchlivosti se pustil do souboje s mnichem, kterého smrtelně zranil. Prchá z Paříže, dlouze se skrývá, ale je chycen a odsouzen k trestu smrti. Jako zázrakem je mu trest zmírněn na 10 let vyhnanství, ale krátce po odchodu z Paříže Villon umírá. Nejslavnější jsou jeho básně Odkaz (Malý testament je součástí knihy nakladatelství Paseka) a Závěť (Velký testament).
Já, François Villon (Paseka, Praha 2006, překlad Otokar Fischer)
