Jeden svět 2013 - Někdejší reportér Reflexu Jan Gebert měl chuť natočit filmový dokument. Z různých kauz, na které narážel při své práci, si nakonec vybral protestní aktivity občanů Nového Boru proti pamětní desce připomínající skupinu Němců popravených bez soudu ve městě na konci druhé světové války.
Památník byl postavený na žádost příbuzných mrtvých Němců. Aktivisté prohlásili tento památníček za "pomník nacistům" a usilovali o jeho zbourání. V posledních komunálních volbách dokonce pod prapory různých politických stran udělali z této poměrně nenápadné stavby předvolební téma.
Že se Gebertův film Hra o kámen, který měl u nás oficiální premiéru loni v prosinci, objevil v programu festivalu dokumentů o lidskoprávní problematice, je svým způsobem neobvyklé. Hra o kámen totiž neupozorňuje na žádné "bezpráví" a nezastává se obětí. Spíš se blíží pozorování absurdity každodenního veřejného života, kterou zkoumají filmy Víta Klusáka a Filipa Remundy.
Konkrétně snímek sleduje spolek, který se v několikanásobném zmatení pojmů zaštiťuje vlastenectvím v boji proti pomníku "nacistům", čímž podle svých slov bojuje proti "neonacismu". Spolek, který jedním dechem vzývá národní rétoriku Václava Klause a angažuje do svého boje proti pomníku také Miloše Zemana a Janu Bobošíkovou.
Jeden z aktivistů Josef Doškář dokonce Geberta veřejně obvinil z toho, že snímek natočil se záměrem celou iniciativu proti pomníku poškodit. Je sice pravda, že v Gebertově filmu zjevně vůbec nejde o to odhalit "pravdu o pomníku" a zkoumat historická fakta, na druhou stranu určitě nemá ambice zdiskreditovat kterýkoli z obou táborů konfliktu. V podstatě jde o podobný případ jako u dokumentu Klusáka a Remundy Český mír, který byl také kritizovaný za to, že se ve "věci radaru" jednoznačně nestaví na žádnou z obou stran. Taková kritika ale přehlíží, že oba filmy míří hlouběji za konkrétní spory, které zachycují.
Hra o kámen je především portrétní dokument věnovaný nejhlasitějšímu z protestujících Pavlovi Danysovi, který je ve filmu skutečně předveden jako groteskní fanatická figurka, proti níž stojí někdejší starosta jako postava tragického hrdiny. V tomto ohledu film skutečně zjednodušuje a zplošťuje celou situaci.
Jenže daleko důležitější pro Gebertův film (i pro většinu jeho diváků, kteří v konfliktu v Novém Boru nejsou osobně angažovaní) jsou momenty, které ukazují k obecnějším problémům. Jedním z nich je davová mentalita, která přitakává jednoduchým (tedy obvykle špatným) řešením složitých problémů.
Pozoruhodně snímek také rozkrývá vztahy komunální a vysoké politiky, zejména v pasážích s výstupy Zemana a Bobošíkové. Důležitá je ale i osobní rovina portrétu určitého typu aktivisty a politika, což je také důvod, proč snímek redukuje spor dvou názorových táborů na konflikt dvou osobností - Danyse a starosty.
Vidět takový snímek na festivalu, kde většina promítaných děl má spíš za účel diváky vést či přesvědčovat k určitému názoru, je určitě osvěžující. Hra o kámen je totiž v užším smyslu umělecký dokument, který překračuje rovinu jednotlivých zobrazovaných událostí či konfliktů a míří k obecnějším problémům, o kterých je nutné vědět, i když zpravidla nemají žádná řešení.
Jeden svět 2013 film Hra o kámen promítá:
06.03. 19:30 Atlas velký sál
08.03. 20:00 Ponrepo
10.03. 22:00 Světozor malý sál
