Praha - Pojedenadvacáté budou ve čtvrtek v přímém přenosu České televize vyhlášeni držitelé hudebních Andělů. Nejvíc nominací na ceny Akademie populární hudby za rok 2011 získal Tomáš Klus a jeho album, které je nejprodávanější deskou v České republice roku 2011 (29 000 nosičů).
Moderátorkou bude Marta Jandová, ceremoniál se prý ponese v rockovém duchu. Během večera vystoupí Kabát a Olympic, který slaví 50 let existence.
Klus je momentálně komerčně nejúspěšnějším českým písničkářem a zpěvákem. Je považován za mluvčího nové generace, hudebníka mimo staré struktury, který přináší vážná témata či dokonce jakéhosi Kryla (což on pochopitelně s pateticky pokorným gestem odmítá). Kritiky je naopak označován za sebeokouzleného žongléra se slovy, jenž pouze naplňuje mainsteramově přijatelnou představu o kritice a nabízí ji s puncem něčeho "nového, neotřelého a mladého" .
"Třetí album písničkáře Tomáše Kluse nazvané Racek je evoluční krok. Po dvou počinech spíše hravých, občas poctěných vtipem, je tu kolekce vážná. Nadále je nicméně opatřena příkladnou a krásnou češtinou, pro Kluse už dnes charakteristickou," napsal o Rackovi Jaroslav Špulák
Naopak Pavel Klusák v LN soudí: "Klus ve skutečnosti nenavazuje na žádného Kryla s Nohavicou, ale je velmi zdárným pokračovatelem Michala Horáčka. Ten se zásadně zasloužil o vytěžení formy delších „přemýšlivých" textů ve prospěch pop-music - i když z dylanovské metody nakonec zbyla prázdná slupka a sebeokouzlení".
Klus každopádně se svou verzí rebelství zabodoval čtyřikrát - v kategoriích Zpěvák roku (spolu s Danem Bártou a Davidem Deylem), Album roku (s Baromantikou Lenky Dusilové a Ležatou osmičkou Tata Bojs), za videoklip roku a za píseň Nina v kategorii Skladba roku - tady s ním soutěží Šrouby a matice skupiny Mandrage a Půlnoční od Václava Neckáře a skupiny Umakart.
Čtěte také:
Dusilová, Mandrage a Anna K. se marně škrábou z bahýnka
Tomáš Klus je kolektivní halucinace šířená mainstreamem
Jsou Nightwork vtipná parodie, nebo zrádci generace?
Nové hudební ceny nechtějí porcovat komerčního medvěda
V kategorii Skupina roku získaly nominace kapely J.A.R, Mandrage a Tata Bojs, Zpěvačkou roku se mohou stát Anna K., Lenka Dusilová či Tonya Graves. Na Objev roku jsou v nominacích Gabriela Gunčíková, Goodfellas a Tonya Graves.
Až na pár výjimek jsou mezi nominovanými ti, kteří se sice pokoušejí vystoupit z nejspodnějších pater pop music, ale "odkaz českého popu", nedostatek talentu či příliš okaté epigonství je stahují zpět do zdejšího bahýnka.
Opět se hlasuje dvoukolově - první kolo se uskutečnilo elektronicky, to druhé v rámci slavnostního večera bude v přímém přenosu. Ceremoniálu se účastní jen zvaní hosté; vstupenky do Incheba Areny pro zájemce z řad veřejnosti nebyly v prodeji stejně jako loni. Nominovaní dostali možnost zahrát živě.
V nominacích se letos ocitlo osmdesát alb, hlasovalo o nich přes devět desítek členů akademie, v průběhu večera bude vyhlášena i Deska roku za nejprodávanější album (zmíněný Klusův Racek).
Tomáš Klus, který byl za rok 2009 vyhlášen Zpěvákem roku, se s Rackem probojoval i do žánrových cen Anděl 2011, které byly oznámeny týden před hlavním večerem, v pátek 2. března v pražském Paláci Akropolis. Dvě žánrové trofeje tu získal projekt Floex, za nímž stojí multiinstrumentalista Tomáš Dvořák. Jeho album Zorya uspělo v hlasování hudebních odborníků v kategoriích elektronická hudba a alternativní scéna. Loňské prvenství v žánru hip-hop obhájila skupina Prago Union s albem V barvách.
Předchozí jubilejní 20. ročník Cen Anděl ovládla skupina Nightwork, jejíž členové zabodovali v kategoriích skupina roku, videoklip roku a album roku. Zpěvákem roku 2010 se stal David Koller, zpěvačkou Lucie Bílá.
Místo v Síni slávy členové Akademie populární hudby přiřkli Petru Mukovi in memoriam. Objevem roku se stali Republic of Two. Anděla za skladbu roku akademici přisoudili zpěvačce Debbi, Anděla za nejprodávanější desku roku převzala kapela Kabát.
Ceny Anděl jsou vyhlašované na základě hlasování členů Akademie populární hudby a někteří hudební publicisté mají za to, že reprezentují hlavně "vydavatelské lobby". I to je důvod, proč - podobně jako nové ceny filmových kritiků - vznikly hudební ceny Apollo a Vinyla.
Výroční československé hudební ceny se poprvé předávaly v roce 1991; od následujícího roku měly jméno Gramy a od roku 1997 Anděl. Podle stanov je udílí Akademie populární hudby složená ze „známých osobností hudební branže, výkonných umělců, hudebních novinářů, televizních a rádiových dramaturgů, zástupců největších festivalů a obchodníků s hudbou".
Příliš široké spektrum volitelů nakonec vedlo k tomu, že se Anděl stal baštou konsensuálního rádiového popu - jakéhosi nejnižšího společného jmenovatele vkusu zástupců „hudebního průmyslu", pro něž je hudba především byznys.
„Akademie je příliš napojená na gramofirmy a další lidi, kteří mají z vítězství konkrétních hudebníků přímý profit," říká Pavel Kučera, jeden z tria iniciátorů nové ceny Apollo. A Tomáš Grombíř z Vinyly dodává: „O kompetenci a erudici velké části akademiků lze velmi úspěšně pochybovat. Mohou si tak nakrásně říkat, ale v podstatě si rozdáváním ocenění porcují komerčního hudebního medvěda."
Prestiži Andělů výrazně uškodil i prodej licence nejprve společnosti Petarda a později Lewron, kteří si z televizního přenosu slavnostního ceremoniálu udělali propagační večírek vlastních chráněnců a sponzorů. Redukce výročních cen na „televizní estrádu s hudbou" je další diskutabilní krok, který Andělům vůbec neprospěl.
Staly se otrokem prezentace v médiích, jež k zaplacení potřebuje sledovanost, kterou přináší osvědčené hvězdy. Což je ovšem problém, s nímž se musí potýkat i pořadatelé cen, jako jsou Brit Awards nebo Grammy.
