Praha -Vlastimil Třešňák, Vladimír Merta, Dagmar Voňková, Jaroslav Hutka a další legendy českého písničkářství obnoví na jeden večer „volné sdružení" Šafrán. Jediný velký společný koncert se uskuteční 3. prosince v Divadle Archa u příležitosti souhrnného vydání dobových nahrávek Šafránu.
Tvůrčí osobnosti ze Šafránu tvoří bez nadsázky zakládající a mimořádně úspěšnou generaci našeho moderního písničkářství. Na výjimečném společném vystoupení stak sejdou songwriteři a zpěváci, kteří zásadně ovlivnili několik generací publika, a to i přes dlouholetý boj s cenzurou a minimální možnost vydávat oficiální nahrávky.
Vystoupí klíčová trojice Šafránu, klasikové písňové poezie Jaroslav Hutka, Vladimír Merta a Vlastimil Třešňák, dále jedinečná kytaristka a "živá nádoba přírodní energie" Dagmar Voňková a zpěvák s citem pro nonsensovou poezii i spiritualitu Petr Lutka. Vystoupí i slovenská členka Šafránu, interpretka lidových (až na výjimky krvavých) balad Zuzana Homolová.
„Koncert je jedinečnou příležitostí pro všechny, kdo se chtějí vrátit k momentům, v nichž se formovaly jejich životní hodnoty: atmosféře konfrontačních koncertů, ilegálních nahrávek, pašovaných alb, opisovaných samizdatů, hledání osobní svobody, písní jako živé a účinné sebereflexe. Zároveň chce představit tvůrce v ryze současném kulturním a společenském kontextu: i dnes jsou schopni pádně, naléhavě a originálně oslovit," říká pořadatel, hudební publicista Pavel Klusák
Přehlídku zorganizoval pod hlavičkou Babel. Koncert Šafránu se koná v rámci 1. ročníku festivalu písničkářů Babel Songs.
Neoficiální sdružení folkových písničkářů Šafrán vzniklo v roce 1972. Díky manažerské iniciativě Jiřího Pallase vznikla přátelská struktura šitá na míru normalizační éře cenzury a zákazů. Klíčovými členy sdružení byli Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Vlasta Třešňák, Petr Lutka, Dáša Voňková, Zuzana Homolová, Vladimír Veit, Jan Burian a Jiří Dědeček.
Sdružení pozvolna přestalo existovat okolo roku 1978; Hutka, Veit, Třešňák a Pallas byli v souvislosti s Chartou 77 donuceni emigrovat. Pallas poté založil ve Švédsku vydavatelství Šafrán 78, ve kterém vydával alba zakázaných písničkářů.
"Básníci, rebelové a udržovatelé lidové písně ze Šafránu jsou legendou pro několik generací posluchačů, kterým zajišťovali citovou a občanskou výchovu, povzbuzení k životu v pravdě, odvaze a poezii. Nepatřili jen k zásadním morálním autoritám a opozici totality: jejich gesto bylo vždycky umělecké," připomíná KLsák s tím, že bz Voňkové, Třešňáka, Merty a dalších si nelze představit vývoj moderní české písně.
Renesanční osobnosti Hutka, Merta a Třešňák navíc po léta zasahují i do výtvarného umění, literatury, filmové režie, fotografie, publicistiky, scénické hudby nebo tvorby pro děti.
Koncert je uspořádán ve spolupráci s vydavatelstvím Galén, které v těchto dnech vydává hned čtyři šafránské tituly. Vychází především dvojalbový komplet Šafrán. Nahrávky 1968-1976, který tvoří všechny dochované studiové nahrávky (včetně dosud nezveřejněných), jež navzdory nepřízni doby vznikly.
Dále vychází titul Jaroslava Hutky Tak jako květ (nahrávky pro Svobodnou Evropu z roku 1986) a koncertní dvojalbum Včerejší vydání dvojice Vladimír Merta a Jan Hrubý. Poslední z novinek jsou „konopné pohádky" Vlastimila Třešňáka nazvané The vole - Hraboš hrdina.
