Obama hip hopu stojí mezi šílenstvím a genialitou

Karel Veselý
24. 11. 2010 8:00
Rapper Kanye West vydal opulentní album
Foto: Reuters

Recenze - Kanye West má za sebou dekádu hitů; nejprve je chrlil jako producent (pro Jay-Zho nebo Alicii Keys) a posléze jako rapper. Všechny jeho čtyři desky měly milionové prodeje i mimořádný úspěch u kritiky a sbíral za ně Grammy; má jich celkem čtrnáct.

Pořád mu ale chybělo něco, co by ho z rozhlasového éteru posunulo do „popkulturního povědomí". Říkejme tomu osobnost nebo faktor X - jednoduše něco, co z muzikanta dělá hvězdu a s jeho skutečným talentem to vlastně souvisí okrajově.

Foto: Aktuálně.cz

Teprve na pátém albu My Beautiful Dark Twisted Fantasy konečně všechno zapadá do sebe a West se může s klidem usadit do panteonu absolutních popových veličin. Hudebně tam patřil už od prvních alb College Dropout a Late Registration, teprve osm let po debutu ale dokázal fantastický materiál spojit s fascinujícím osobním příběhem; chcete-li se svébytnou identitou, která je pro populární hudbu tak důležitá.

V seriálu South Park i v Bílém domě si o něm myslí, že je debil, a chicagský rapper se rozhodl v tom nechat nejen je. Z výbuchů nenávisti v přímém televizním přenosu, žlučovitých poznámek na Twitteru a zrušených koncertů se zrodil nový Kanye West - maniak, který do posledního písmene naplňuje stereotyp šíleného génia (či geniálního šílence). A ti přece mají dovoleno překračovat hranice běžné morálky.

Přesvědčení o svých nadlidských schopnostech dovoluje Westovi dělat na My Beautiful Dark Twisted Fantasy tak šílené věci jako rappovat přes megafon (Gorgeous), natáhnout singl Runaway na devět minut, samplovat Aphexe Twina (Blame Game) nebo nechat v All of the Lights zpívat třináct hostů od Rihanny přes Elly z La Roux až po Eltona Johna.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Nebo k pilotnímu singlu Runaway natočit půlhodinovýfilm a dělat šarády ohledně obalu desky. Prošel mu dokonce i nápad, že bude prostřednictvím své internetové stránky vypouštět na svět nedodělané verze skladeb, které se pak skoro všechny objeví na desce. Není konečným důkazem jeho geniality fakt, že mu to všechno vychází?

Současný pop potřebuje někoho tak excentrického, nepředvídatelného, a přitom „kvalitativně stabilního", jako je Kanye West. Žádný div, že se na absolutních kvalitách alba My Beautiful Dark Twisted Fantasy shodnou i tak odlišná média jako Rolling Stone, Pitchfork, The Independent i PopMatters; ti všichni desku hodnotí maximálním počtem hvězdiček.

Šílenství konzumu

Foto: Aktuálně.cz

Kanye West vrátil na začátku tisíciletí hip hop ke kořenům tím, že oživil zapomenuté umění samplingu. Zatímco tehdy však stavěl hlavně na soulových vykopávkách, na nové desce jeho arzenál „riffů" obsahuje i Black Sabbath, King Crimson (Power), Mikea Oldfielda (Dark Fantasy) nebo současného folkaře Bon Ivera (Lost In The Woods). Fragmenty cizích skladeb obaluje do bombastických orchestrálních aranží (Power, All of the Lights), nebo je naopak vysvléká do naha (Blame Game, Runaway).

Hiphopovou všežravost přeměnil West v delikátní postmoderní pop, který na novince spojuje sebevědomé autorství druhé desky Late Registration s emocionálními rovinami „vokodérového" experimentu 808s & Heartbreak.

Z napětí mezi grandiozitou a intimitou, zemitostí a duchovními výšinami, vzešly fantastické výsledky: v All of the Light do vítězoslavných fanfár rekapituluje krach svého vztahu a do křehké melodie na konci Blame Game pro změnu pustí komika Chrise Rocka sprostého, jak zákon káže. 

Zpívání tentokrát nechává Kanye West na povolanějších (Rihanna, Alicia Keys, John Legend) a z jeho rapu je cítit, jak mu tahle disciplina chyběla. Přesto znovu chytře prokládá i svoje rapové výstupy hosty, z nichž se nejvíce zviditelnila rapperka Nicki Minaj v Monster.

Foto: Aktuálně.cz

My Beautiful Dark Twisted Fantasy vypadá jako zhudebněné zápisky psychoanalytika ze sezení s hiphopovou hvězdou. West je dnes posedlý sexem, bohatstvím a luxusem; zároveň moc dobře ví, že tohle všechno ho vrhá do čím dál větší prázdnoty. V So Appalled rappeři Jay-Z, The RZA a Pusha T meditují nad bohatstvím a Swizz Beats to v refrénu komentuje slovy „Život umí být zk***eně absurdní". Westovy zvrácené fantazie jsou tak trochu i šílenstvím naší konzumní společnosti, v níž jsme všichni „ztraceni v lesích i ve městech", jak se rapuje v závěrečné Lost In The World. 

Změna paradigmatu

Za dekádu své kariéry vybudoval Kanye West paralelní hiphopové impérium, které proměnilo status quo žánru. Když chtěl na začátku tisíciletí talentovaný producent začít rapovat, smáli se mu šéfové nahrávacích společností, protože nevypadal jako gangster z ulice.

Začátky nebyly jednoduché. Jay-Z ho - snad jako odměnu za služby, které pro něj udělal na majstrštyku Blueprint - nechal v roce 2002 rapovat do skladby Bounce, ale jeho velkou premiéru musely milosrdně zahladit studiové efekty, jeho jméno ani nefiguruje v tracklistu.

Foto: Reuters

Jenže o dva roky později už pochybovače smích přešel a West svým velkolepým debutem College Dropout odstartoval novou hiphopovou éru, v níž se s jeho pomocí dostali do žebříčků i uvědomělí hrdinové z undergroundu jako Common nebo Talib Kweli. Ve svých raných klipech West vystupoval symbolicky jako baťůžkář, jenž nepatří do blyštivého světa rapových hvězd; dokázal zbavit hip hop stařičkých stereotypů, podle nichž musí být rappeři testosteronoví nadšenci s kriminální minulostí typu 50 Centa.

Jeho příběh skvěle odráží posun v americké společnosti na začátku tisíciletí a v ničem si nezadá s nástupem Baracka Obamy. Po dekádách nevyzpytatelných černých cool svalovců převzali jejich prapor vzdělaní Afroameričané z vyšší střední třídy (Westova matka byla univerzitní profesorkou).

Foto: Aktuálně.cz

„Víš, o nejvíc nenávidím na vašem světě? Vše, co je odlišné, se snažíte změnit," říká svému příteli dívka-fénix ve filmu Runaway, než ho opustí. Tím fénixem je ve skutečnosti Kanye West. Na My Beautiful Dark Twisted Fantasy staví svoji odlišnost hrdě na odiv, ale stejně tak jeho znovuzrození zapadá do potřeb voyeurské popkultury celebrit.

A co na tom, když se to tak dobře poslouchá? Nejlepší pop vždycky funguje v průniku intimní sebereflexe a excentrického předvádění - a West exceluje v obou kategoriích.

 

Právě se děje

Další zprávy