Češi jsou indiáni Evropy, říkají DVA hudební kutilové

Karel Veselý
1. 11. 2010 8:00
Královéhradecká skupina křtí v úterý v Praze novinku Hu
Foto: Jakub Růžička

Rozhovor - Manželská dvojice Báry a Honzy Kratochvílových a jejich projekt DVA uhranula posluchače i kritiky před dvěma lety oficiálním albovým debutem Fonók. Originální „folklór neexistujících národů" doplněný jejich vlastním imaginativním jazykem uvedl do domácí alternativy multižánrový mix vycházející z poetiky kabaretu, absurdního divadla i freakfolku.

Album vzbudilo pozornost i v zahraničí, dostalo se do renomovaného žebříčku World Music Charts Europe a získalo ocenění album měsíce v pořadu hudebního redaktora BBC Charlieho Gilletta.

Foto: Matěj Švarc

Aktuální počin Hu zase popisují DVA jako „pop z neexistujících rádií". O jeho výslednou zvukovou podobu se znovu postaral berlínský producent Jayrope a DVA na desce opět rozvíjí svérázné hudební kutilství, tentokrát ale s melancholickými podtóny.

Kapela podporuje album na turné po České republice a Slovensku (informace zde).   úterý desku pokřtí za účasti spřátelené sestavy MIDI LIDI v pražském Paláci Akropolis, o týden později v brněnské Flédě.

Často koncertuje v zahraničí, píšou o vás mezinárodní média, zpíváte neexistujícím jazykem. Vnímají vás venku vůbec ještě jako českou kapelu?
Honza Kratochvíl (ON): Už nám několik lidí v zahraničí říkalo, že to co, hrajeme je pro ně typicky česká hudba a že si přesně takhle představují vlastnosti Čechů zachycené v hudbě. Nedávno jsem se bavil s východními Němci a ti mají představu Čechů jako kutilů, kteří rádi improvizují. Prý nás považují za indiány Evropy. V jejich představách jsme kutilové, kteří rádi chodí do lesa a dělají si tam táboráky.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Kutilství je určitě důležitý hudební rozměr hudby DVA: od neobvyklých hudebních nástrojů po roztomilou domáckou atmosféru. Kde se tenhle kutilský duch vzal? Nepřijde vám, že v české hudební alternativě je dělání věcí „na koleně" hluboko zakořeněné?
ON: U nás to spíše vyplynulo ze situace, v níž jsme se ocitli před čtyřmi lety. Působili jsme tehdy v Hradci Králové s divadlem, v němž byla skupina patnácti lidí, kteří měli různě propojené hudební projekty. Jak se všichni postupně rozprchli do Prahy, do Brna nebo do zahraničí, zůstali jsme jen dva. Pak nám už nezbývalo nic jiného než si udělat kapelu, která bude používat smyčky. Od toho jsme se dostali ke kutilství.

Byla v tom i inspirace tím, co se dělo v hudbě za oceánem? Vždycky mi přišlo, že máte blízko k freakfolkovými kapelám, které hrají na neobvyklé nástroje a rády improvizují. Pokud se nepletu, a nové desce dokonce samplujete jeden track od Animal Collective?

Foto: Juraj Cagan

ON: To není sampl! Blbnul jsem takhle jednou v programu Ableton se samplem kytary se zpožděním a objevil jsem efekt, přes který jsem to pustil - a ono se to do Tatanc skvěle hodilo. Dali jsme to tam a pak jsme teprve zjistili, že Animal Collective mají na začátku jedné skladby podobný zvuk. Animal Colletive máme rádi, známe je dlouho, ale tahle věc určitě nevznikla jako záměrná pocta. Byla to náhoda. Co se týče inspirací, tak můžu říct jen to, že máme filosofii, že děláme co nás baví, a co nás nebaví, to neděláme.

Často býváte zařazováni i do škatulky world music. Fonók se dokonce objevil v evropském žebříčku world music. Jak moc je tohle spojení pro vás přijatelné?
Bára Kratochvílová (ONA): Bereme to tak, že to je asi kvůli Indies, u kterých vydáváme. Na druhou stranu, pokud jsme vážně indiáni Evropy, tak potom může být naše hudba klasifikována jako world music. Ale zdá se mi, že na Hu se od toho „etna" už vzdalujeme.

ON: Pro mě měl Fonók k world music určitě blíž než nová deska.

Foto: Matěj Švarc

Nápad na Hu ale vznikl na ostrově Réunion a určitá exotika se v něm odráží. Nakonec desku spojuje koncept hudby z neexistujících rádií. Takže je to exotika coby touha po zemích z vaší fantazie?
ONA: Vždycky se inspirujeme něčím, co existuje. Během natáčení Fonók jsme obdivovali sever a toužili jsme po Norsku a Finsku. Teď jsme si naopak užívali jih.

Jak jste se dostali na Réunion?
ON: Pořadatelé místního divadelního festivalu každý rok pozvou někoho z evropských zemí a my jsme tam letěli s naším divadlem Dno. Oni chtějí jakýsi balíček, aby to divadlo mělo představení pro dospělé, děti,  zároveň bylo schopno odehrát koncert a ještě musí mít méně než pět lidí. To všechno jsme splňovali.

Když jsme u divadla, tak DVA jsou skoro exemplárním příkladem toho jak se u nás aktuální zajímavé projekty na alternativní scéně vylouply z komunity kolem malých nezávislých divadel. Třeba Midi Lidi s vámi odehrají pražský křest.
ON: ...nebo Kazety. Johana taky patří k Divadlu Dno a DJ Ventolin působí v Nejhodnějších medvídcích.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Nevzniká z toho svébytná forma? Za kterou ovšem stojí i smutný fakt, že aby se v Čechách umělec uživil, musí dělat minimálně dvě věci - ve vašem případě divadlo i hudbu.
ONA: My se z toho ale snažíme trochu vymanit. Když tvoříme hudbu pro divadlo, děláme to záměrně jiným způsobem, než když natáčíme pro DVA.

ON: Pro nás je to vývoj. Začali jsme hrát s divadlem, pak jsme si jednoho dne řekli, že budeme mít kapelu. Pro mě je to dobré v tom, že člověk nedělá pořád to stejné. Koncertujeme a k tomu připravujeme věci pro divadlo jako zpestření.

Na vašem "domáckém" internetovém labelu HomeTable jste vloni vydali pod názvem Kollektt8 právě výběr vaší hudby pro divadlo. Budete tu vydávat další věci?
ON: Aktuálně se v Divadle Archa prodává soundtrack k našemu projektu s taneční skupinou VerTeDance k představení Emigrantes vzniklo právě ve spolupráci s Archou.

Foto: Jakub Růžička

A co remixy? Nedávno jsme přispěli na remixovou desku Karaoke Tundry a Peťo Tázoka Neuveriteľne smutný album. Není to další možná poloha vašeho kutilství?
ON: Ještě jsme udělali remix kapele B4, který vyšel v datové stopě na jejich albu Ringo Paul George John. Pro mě je dělání remixů zábava. Baví mě, když dostaneme jen zpěv a já si vymýšlím, co by se k němu hodilo, kdyby to byla naše píseň.

Máte v plánu i další?
ON: Teď to bude chvíli naopak. Pošleme písničky lidem a pak z toho sestavíme remixovou desku. Když jsem to prošvihli s Fonókem, tak bychom rádi spojili překopávky skladeb z obou desek do jednoho alba. Máme už jednu věc Karaoke Tundry, jednu od B4 a ještě od Midi Lidí.

Poznávacím znakem DVA je imaginární jazyk.  Sstává se vám, že mu lidé venku „porozumí"?
ONA: Ten jazyk původně vznikl ze zajímavých slov cizích jazyků, jejichž zvuk napodobujeme. Mezi nimi byly třeba slova z lotyšské lidovky nebo věci z maďarštiny, které v Maďarsku samozřejmě poznali. Na Hu se s výjimkou Fattal a Tropical Animal ta hra s jazykem dostala do intuitivnější polohy, takže už asi nehrozí, že by někdo slova poznal. Jestli ano, bude to náhoda.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Recenze: É Dva rekordo kompaktik digital óčeň good

Na Hu držíte vtip tím, že booklet obsahuje i "texty" písní,  dokonce i sleeve notes od Pavla Klusáka jsou v neexistujícím jazyce.
ONA: Pavel měl prý sen, ve kterém nám nabízel, že napíše poznámky na naši novou desku. My jsme mu to v tom snu vyvraceli, že to nejde, protože by to musel napsat v našem jazyce. A on souhlasil. Když se druhý den probudil, tak mi o tom napsal na Facebook a já jsem mu odpověděla, že se nedá nic dělat a že teď už musí. Má k tomu někde dokonce český překlad…

Nová deska Hu končí patnáctiminutovou skladbou Tatanc 800, jakýmsi hypnotickým remixem asi nejhitovější skladby z desky.
ON: Byla to náhoda. Když jsme desku masterovali v Berlíně, stáhl si zrovna Jayrope z rnetu tzv. natahovací program, ve kterém jsme pustili Tatanc osmkrát zpomalený. Ten program skladbu zpomalil, ale nezměnil ladění. Bylo to čtyři dny předtím, než jsme museli album odevzdat, ale tahle verze se nám tak líbila, že jsme ji na desku museli dát taky. Když jsme si pak cestou z Berlína desku poprvé pouštěli v autě v celku, u Nymburka jsme zrovna u tohoto posledního tracku uviděli na obloze obrovský ohňostroj. Takže to stálo za to.

 

Ukázka ze sleeve notes od Pavla Klusáka:

Esfor merry danc danc: maridanza, coincidenza, kauzzalnexus. É 1971 Miles Davis di: „Atoi moi, ylow hilow - heluva gorazd paralela mente. Tropa." N´semble ensemble? Simul, tak, takk. (...)

Volný překlad: V téhle hudbě narážíme na spoustu shod okolností a nečekaných setkání. (Maridanza = shoda okolností, od ní vychází první "předsunutá", nijak zvlášť důležitá slova "as for merry dance".) V roce 1971 Miles Davis poznamenal: "Moje hudba a moje kapela musejí vždycky fungovat jako několik různých věcí najednou (paralelně)." (Ylow znamená hudba v nějakém indiánském jazyce, atoi je taky výraz pro hudbu, nějaký blízkovýchodní.) Takže "ansámbl", to vlastně znamená hodně různých věcí dohromady, simultánně. Tak. Zaplaťpámbu.

 

 

 

 

Právě se děje

Další zprávy