Londýn - Po textaři, zpěvákovi a kytaristovi Sydu Barretovi zemřel druhý zakládající člen Pink Floyd, klávesista Rick Wright.
Dlouhotrvající spory hudebníků a přání fanoušků mají definitivní rozuzlení. Skupina už se nikdy nesejde v nejslavnějším, respektive komerčně nejúspěšnějším složení: David Gilmour, Roger Waters, Nick Mason a Richard Wright.
Jeho úmrtí oznámila BBC s tím, že pětašedesátiletý hudebník skonal po krátkém zápase s rakovinou a rodina žádá veřejnost, aby respektovala jejich soukromí.
Barrett symbolizoval první, psychedelické období skupiny, kterou založili studenti architektury, a odešel už v roce 1968, kdy byl nahrazen méně problémovým Davidem Gilmourem, spolužákem z Cambridge.
Wright (kromě kláves i doprovodný zpěvák) byl naopak svorníkem pro obě éry Pink Floyd. Tu sycenou LSD a dětskou fantazií i tu druhou - čím dál víc monumentální a výpravnou. Nebyl sice tak často skloňován jako Waters a Gilmour, ale hrál už na prvním albu The Piper at the Gates of Dawn z roku 1967, které dodnes patří k milníkům popkultury.
| Čtěte také: Skřítkové a Syd Barrett tomu říkají jinak Zemřel Syd Barrett, bývalý Pink Floyd |
Autorsky se podílel i na slavných albech The Dark Side Of The Moon - kde složil skladby The Great Gig In The Sky a Us And Them - i Wish You Were Here z let 1973 a 1975. Obě znamenala komerční průlom Pink Floyd.
Na druhém si zbytek kapely vzpomněl slavnou písní Shine On You Crazy Diamond i na "bláznivého démanta" Barretta. Duševně nemocný hudebník, autor prvního úspěšného singlu See Emily Play, od začátku sedmdesátých let žil v ústraní, v přízemí domu své matky, kde zemřel 7. července 2006.
Po Barretově odchodu se kapela propracovala přes avantgardní nahrávky až k pastelovým skladbám s filozofujícími texty, charakteristickou basou Waterse, bluesovým zvukem Gilmourovy kytary a klávesovými linkami v podání Wrighta. Tak znějí dvě zmíněná alba, která se dočkala i výpravného živého ztvárnění.
Tehdy už byl vůdčí osobností kapely Roger Waters. Pod jeho vedením kapela spěla ke stále ambicióznějším projektům, jež vyvrcholily roce 1979 koncertním projektem a dvojalbem The Wall - obsahujícím asi největší hit kapely, Another Brick in the Wall, part 2.
Tou dobou byla ale také skupina definitivně nahlodaná nejen punkovou scénou a přirovnáváním k dinosaurům, kteří se vzdálili od jednoduchosti rock and rollu, ale hlavně Watersovou uměleckou i manažerskou umanutostí - nebo diktátorstvím, jak to nazýval zbytek skupiny.
Právě Wright byl kvůli neshodám jejím častým terčem. Už na desce Animals (1977) není podepsán, při The Wall byl prý vyhozen ze studia. Skupinu opustil začátkem 80. let.
Po Watresově spektakulárním odchodu se ale vrátil a se zbytkem členů pokračovali pod původním názvem. Nahráli alba A Momentary Lapse of Reason (1987) a The Division Bell (1994) a navzdory Watresovu obviňování i koncertovali.
S Watersem se Pink Floyd dali dohromady až v roce 2005 - pro charitativní koncertní akci Live 8. Jinak ale rozhádanou kapelu nespojila ani Barrettova smrt.
Když se loni v květnu konal koncert k jeho poctě, na pódiu se sice objevili i všichni "pozůstalí" - ale Waters tu zahrál odděleně. Stejně jako objíždí svět se svými lasery a ohňostroji.
