Co asi přivedlo takřka osmdesátiletého zvukového vynálezce - někdejšího sonického tatíka psychedelicky rozjuchané nejslavnější čtveřice na světě a dnešního dekorovaného Sira - k dekonstrukci, dokomponování a nové syntéze kdysi hotového díla - když dobře víme, že řeči o zvuku 5.1 surround, v němž jsou skladby nově vyvedeny, prostě neobstojí.
Nebylo snad předání vzácných originálních "master tapes" Gilesu Martinovi něčím, co se prý dědí z otce na syna: "Tumáš, hochu, hrej si." Anebo tím rozhodujícím okamžikem byla nehynoucí láska k Beatles, tedy Love? Ostatně tak se tohle "divnoalbum" jmenuje.
Snad kdybych v červnu v lasvegaské aréně Mirage zhlédl stejnojmenné představení společnosti Cirque du Soleil, našel bych k albu Love jiný, možná přesnější klíč.
Jedno je nicméně jasné jako facka: má-li kdo právo takto zacházet s písničkami Beatles, není to Paul McCartney, a už vůbec ne Ringo, ale právě jen George Martin, ač na hodně stará kolena.
Dnes se sice v bookletu alba vymlouvá, že původní idea vzešla od George Harrisona a jeho přítele Guye Laliberténa, zakladatele Cirque du Soleil, s nímž sdílel nadšení pro motocyklové závody - což je ovšem v tuto chvíli fuk.
K dispozici pro rozporuplnou koláž Love měl vše, co s ním Beatles od roku 1962 natočili. Poklad! Důvodně se však obávám, že firma George Martin & syn přes všechna povzbuzování od dvou žijících beatlů a dvou vdov zemdlela kdesi na půli cesty ke Stříbrnému jezeru.
Posluchači alba Love teď stojí ve třech řadách. V první převažují puristé, kteří proklínají jakékoli změny zvuku či aranžmá, a zkrácení či prodloužení nebo jakékoli odchýlení od klasické podoby písní je přivádí k fanatickému hněvu.
V té druhé se štěstím tetelí ti, jimž úpravy od obou Martinů připadají geniální, a právě tento kolážový způsob předvedení díla Beatles považují za možnost, jak citově přimknout novou (kolikátou už?) generaci k tvorbě liverpoolských hochů. Právě z jejich úst zaznívá, že nové úpravy jsou mnohem psychedeličtější než ty nejvíc acidické okamžiky z alba Revolver.
- Strawberry Fields Forever (Love Version) si poslechněte ZDE
- Octopus's Garden (Love Version) si poslechněte ZDE
V nejspíš nejdelší řadě nalezneme posluchače s nastraženýma ušima, kteří s pobavením naslouchají tu prvoplánovým, občas vtipným kulišárnám, které si Martinové vymyslili.
K těm nejpovedenějším patří jistě zařazení akustické verze slavné Strawberry Fields Forever, která se z původní valčíkové demonahrávky přes první elektrickou verzi pozvolna mění až k finální zvukové džungli, kterou tak dobře známe z originálu; velezajímavá je též alternativní verze Glass Onion, v níž zpoza nahrávky znějí jásavé trubky jakoby z Penny Lane, Eleanor Rigby ve fadeoutu přeměněná v milostný song Julia.
- Lady Madonna (Love Version) si poslechněte ZDE
- While My Guitar Gently Weeps (Love Version) si poslechněte ZDE
"Nový zvuk" asi nejlépe vynikne ve zvukovém dadaismu I´m The Walrus, zejména pro ty z nás, kteří jsme tu píseň poslouchali ještě na monofónních kotoučových magnetofonech. Velmi diskutované prý bylo zařazení Yesterday, písně tak notoricky známé, že jakýkoli zásah nepřipadal v úvahu. Tak ji alespoň opentluje pár taktů Paulovy kytary z písničky Blackbird.
Poněkud legrační a jaksi prvoplánové je spojení dvou "indických písní" Within You , Without You, jejíž melodii "ruší" psychedelické šílenství z Tomorrow Never Knows, anebo slavná Here Comes The Sun s perkusemi z písničky The Inner Light.
Naopak Ringova Zahrada chobotnic (Octopus´s Garden) podmalovaná smyčci z ukolébavky Good Night a uzavřená chórem z Because je při vší naivitě velmi půvabná.
Mohli bychom sledovat píseň po písni, leč poslechni a pátrej si každý sám. Snad ještě jednu poznámku: George Martin poprvé napsal pro Beatles oněch pár slavných taktů pro smyčcový kvartet do Yesterday, po čtyřiceti letech totéž přičinil do první verze Harrisonovy While My Guitar Gently Weeps, naneštěstí s mnohem menším úspěchem.
Přesto všechno je šestadvacet tracků - leckdy dvojpísní či trojpísní, nebo naopak jen úryvků - především a přes všechny úpravy a popravy jednoznačným dokladem výjimečnosti čtveřice a smutnou zprávou pro všechny, kteří celá ta léta hledají "druhé" Beatles. Nebyli a nebudou. Naštěstí.
Beatles: Love. CD, 78 minut, vydala firma EMI, 2006.
