Recenze - Na první pohled to vypadá jako velký paradox. Gay komunita nemá v Srbsku rozhodně snadný život. V roce 2010 chránili při prvním úspěšně zorganizovaném bělehradském průvodu Pride policisté tisícovku aktivistů a jejich přátel proti sedminásobné převaze skinheadů a neonacistů. O rok později už úřady pochod nepovolily.
Ale právě film Parade o trablech s organizací takového průvodu v nepřátelsky naladěné společnosti se stal obrovským komerčním hitem nejen v Srbsku, ale v celé bývalé Jugoslávii, když na něj přišlo přes půl milionu diváků.
Režisér Srdjan Dragojevič pojal tohle poměrně ošemetné téma se svým typicky temperamentním autorským rukopisem. Jeho film je komedií pro masy s politicky nekorektním humorem, která si nebere servítky před nikým a před ničím.
Film pro homofoby
Pro člověka, který by namítl, že se vtipy občas pohybují za hranicí dobrého vkusu, má režisér pádnou odpověď. Natočil jsem film pro homofoby, říká v médiích. A dodává, že mu jde o to, aby lidé s předsudky změnili svůj názor na diskriminovanou menšinu.
Snad proto vybavil i své kladné hrdiny stereotypizovanými vlastnostmi a ve vtipech na jejich adresu je nijak nešetří. Vystupuje tu fyzicky změkčilý postarší designér, rázná lesbička, ale větší úlohu hrají bojovně naladěný hezounek a organizátor svateb Mirko (Goran Jevtič) a jeho obětavý partner Radmilo (Miloš Samolov), civilním povoláním veterinář.
Nedá se tedy rozhodně říci, že by Parade byla postavená na popírání homofobních předsudků, režisér je spíše v komické rovině potvrzuje, ale říká k tomu jedním dechem: příslušníci GLBT komunity mají právo stát si svobodně a bez strachu z fyzických útoků za svou orientací.
Parade je ale film pozoruhodný a sporný tím, jak koncept mezilidské nenávisti coby cesty do pekel rozšiřuje na celou srbskou společnost a vyjadřuje se k důsledkům a přetrvávajícím traumatům války na Balkáně.
Hlavním hrdinou snímku totiž není ani tak někdo ze skupinky aktivistů, ale Citrón (Dragojevičův dvorní herec Nikola Kojo). Je to válečný veterán a zbohatlický mafián, který kolem své judistické tělocvičny a bezpečnostní agentury soustřeďuje partu sobě podobných řezníků.
Kvůli svatebnímu ultimátu své vyvolené Biserky (Hristina Popovič), typické načančané blondýny, která ovšem trpí Citrónovou nekulturností a jeho buranstvím, se rozhodne, že bude chystaný průvod gayů chránit.
Všichni jeho bělehradští kumpáni se ale odmítají mise zúčastnit, Citrón proto nasedne s Radmilem do jeho růžově nalakovaného minicoopera a vydá se po bývalých jugoslávských republikách verbovat své bývalé respektované protivníky z války, podobně jako Yul Brynner z několikrát citovaných Sedmi statečných sháněl udatné ochránce vesničanů proti mnohonásobné přesile.
Nezkrotně krotká nekorektnost
Dragojevič se opravdu ve své nekorektnosti nekrotí. Největší zastánce mužské cti a solidarity udělá z válečných tvrďáků, jejichž společní kamarádi jsou už povětšinou mrtví nebo zavření v Haagu, jak film také poznamenává.
„Vraždil jsem lidi v Srbsku, kradl v Německu a Švédsku, za války jsem kšeftoval se třema stranama, ale buzeranty jsem ještě nechránil," říká jeden z Citrónových brachů - Chorvat Roko.
Film si samozřejmě dělá z machismu těchto karikatur chlapáků legraci a komedie o směšných gangsterech se smyslem pro čest a dobrým srdcem tvoří dneska asi už svůj vlastní subžánr. Ale z pohledu autora těchto řádků, který byl v Jugoslávii naposledy jako dítě ještě před válkou, zavání pozitivní vykreslení mafiánských kriminálníků s válečnými škraloupy jako trochu podivná relativizace nedávné historie.
Skoro až nuceně odvázaná komedie s velkou kadencí fórů za minutu si dělá legraci ze všeho, ale její politická nekorektnost je ve výsledku velmi krotká.
Neříká nic, čím by mohla skutečné homofoby znejistit v jejich přesvědčení. Je to film velmi „srbský" a spoustu odkazů a narážek člověk bez kontextu nerozluští: přesto jde o snímek divácky velmi vstřícný, což prokazuje Cena diváků, kterou si Parade odvezla z festivalu Berlinale.
To jen potvrzuje dvě známé věci: v záplavě artových titulů ocení festivalové publikum úlevně každou, byť i poměrně lidovou řachandu.
A nemá smysl napodobovat formálně i obsahově cizí vzory. Je potřeba točit o místních problémech s lokálním šmrncem: on už si to svět přebere.
| Parade | |
| Parada | |
| Žánr: | Komedie |
| Režie: | Srdjan Dragojevic |
| Obsazení: | Nikola Kojo, Milos Samolov, Hristina Popović, Goran Navojec, Goran Jevtic, Toni Mihajlovski, Uros Djuric, Eva Ras |
| Délka: | 115 minut |
| Premiéra ČR: | 28.03.2013 |
