Recenze - Hollywood se již delší dobu při vytváření popcornových snímků nespoléhá na původní scénáře. S narůstajícími rozpočty a větší konkurencí ze strany jiných forem zábavy naopak sází na jistotu bestsellerů a popkulturních kultů. V posledním desetiletí se do centra pozornosti producentů dostaly komiksy, jejichž filmové adaptace postupně nahradily v pozici letních blockbusterů akční filmy.
Klíčem k úspěchu bylo, že filmaři začali adaptace podřizovat komiksovým fanouškům, a ne tradičním hollywoodským vyprávěcím postupům. Zatímco komiksové filmy z určitého ohledu dosáhly ideální symbiózy, kdy fanoušci dostávají, co chtějí, a ochotně za to dávají peníze, k tržně mnohem dominantnější a globálnější popkulturní oblasti videoher se filmaři zatím obracejí minimálně.
Filmový Princ z Persie může být v lepším případě chápán jako počátek nelehké cesty, kdy budou adaptace postupně opouštět zažitá filmová schémata, a naopak se více podřizovat specifikám videoherních světů, jejich hrdinů i cílového publika.
Poznávací kvíz pro hráče
Dnes již desetidílná série fantasy videoher Prince of Persia odstartovaná legendární „skákačkou" z roku 1989 staví svou trvající popularitu na atrakci akrobatického překonávání překážek či mechanických pastí, přičemž jednotlivé díly se od sebe odlišují konkrétním příběhem, atmosférou a profilací postav. Film vychází převážně z trilogie Písků času, která stojí na možnosti hrdiny pomocí bájné dýky vracet čas o desítky vteřin a tím se vyhýbat smrti.
Kromě toho diváci seznámení s hrami ve snímku rozpoznají základní příběh o píscích času a cestě mladého prince za jejich nalezením, aby mohl odvrátit smrt rodinných příslušníků. Neakční sekvence zase využívají hašteřivý vztah hrdiny se svéhlavou dívkou, který lavíruje mezi přitažlivostí a kousavou nevraživostí a jenž se od zmiňované trilogie stal trademarkem série.
Filmové zpracování se ovšem zmíněnými prvky, které utváří osobitost her, pouze povrchně kochá a žádný z nich neustanoví jako hlavní atrakci. Naopak ve snaze do vyprávění dostat co nejvíce divácky lákavých prvků se Princ z Persie stává jen přehlídkou nevyužitého potenciálu bez vlastní identity.
Tisíc a jedno lákadlo
Pokud se vrátíme k příměru s komiksovými filmy, pak následuje Princ z Persie neblahý model třetího Spider-Mana, kde cíl naservírovat fanouškům co nejvíc prvků z předlohy zapříčinil přesycení motivy, které nebyly dostatečně využité.
Jako protipól naopak uveďme Temného rytíře či Iron Mana. Tady se tvůrci soustředili na hrstku motivů jako podstatu Batmana coby hrdiny a zásadového zastánce řádu,či na osobnost žoviálně zhýralého Tonyho Starka - a jejich rozváděním vystavěli poutavá a unikátní vyprávění.
Princ z Persie ovšem skáče napříč barvitými výjevy, aniž by jim dokázal dát centrální spojující charakteristiku. O to okatěji z příběhu vystupují schematické prvky blockbusterů, jako jsou šablonovité vedlejší postavy (komická figurka, drsný černoch) či předpisové spojování nadsázky s dramatem, a tak výsledek navzdory originálnímu světu předlohy vyvolává dojem zaměnitelnosti a nenápaditosti.
Paradoxně i dějový motiv dobytí města pod záminkou nařčení z výroby zbraní pro nepřátele, který odkazuje k současnému přehodnocování americké invaze do Iráku, nelze v dnešní době sofistikovaných žánrových filmů brát jako znak výjimečnosti. Podobné postupy se objevují v řadě úspěšných projektů z Hollywoodu, takže je lze vnímat jako jedno z řady schémat, kterým filmaři dnes oslovují diváky a dodávají fiktivním příběhům ozvláštnění.
Bruckheimer a ti druzí
Princ z Persie se stal výmluvným stvrzením názoru, že u filmů produkovaných hollywoodským mocipánem Jerrym Bruckheimerem nemá hlavní slovo režisér, nýbrž právě producent, a výsledkem pak jsou principiálně jednotvárné produkty. Bruckheimerovy filmy překonávaly uniformitu v případě, že na ně byla navázaná jiná vyhraněná osobnost jako megalomanský režisér Michael Bay (Mizerové 1-2, Skála) či rebelská hvězda Johnny Depp (série Pirátů z Karibiku).
Bohužel tentokrát se s režisérem Mikem Newellem opakuje případ nevyhraněných projektů jako Česká spojka a Král Artuš, které nedokázaly využít investované prostředky v podobě kvalitních herců a profesionálního štábu.
Chyba není na straně domnělého hazardu s obsazením Jaka Gyllenhaala do akční role, který naopak svým chlapeckým obličejem postavě prince dává potřebné odlehčení; také ostatní členové hereckého ansámblu vdechují jednorozměrným figurám charisma čistě svým vzezřením.
To platí nejen o aristokratickém Benu Kingsleym či rozšafně přízemním Alfredu Molinovi, ale také o Gemmě Arterton, kterou od ostatních sezónních krásek odlišuje jen kuriozita, že se narodila s šesti prsty na každé ruce.
Kromě toho každý záběr výpravností vykazuje stopy rozpočtu čítajícího 150 milionů, efekty skýtají uhrančivé pohledy na digitálně vytvořené fantaskní lokace a hudba pompézně duní, ale nic z toho netvoří jednotný celek. Jsou to jen mechanicky naplněné recepty na šálení diváků, které postrádají silnou ruku vedenou jasnou vizí.
Smutná bilance
Nejkatastrofálněji se to projevilo v akčních scénách, které zaujímají podstatnou část stopáže, a podle videoherní předlohy měly být přehlídkou dech beroucích akrobatických eskapád. Přes angažování parkourové legendy Davida Belleho se kvůli rozsekání sekvencí na hektický sled krátkých blízkých záběrů akce mění v nepřehledné navození dojmu dynamiky.
Naprosto se Ale ztrácí spektákl lidského těla v pohybu, pro jehož vystižení se naopak hodí delší a větší záběry - což mimo jiné dokládá prezentace Belleho dovedností ve francouzském sledu krkolomných atrakcí Okrsek 13.
Princ z Persie zřejmě stane jedním z letošních hitů - díky osvědčenému konceptu i faktu, že až do červnového příchodu A-Teamu bude mít v kinech výsadní pozici jediného popcornového blockbusteru.
Přesto zůstane zapomenutelným fastfoodem bez špetky osobitosti. Na projekt se štědrým rozpočtem, který měl pomoci ustanovit videohry jako předlohy pro letní blockbustery a údajně i rozjet novou výdělečnou sérii, je to ale smutná bilance.
| Princ z Persie: Písky času | |
| Prince of Persia: The Sands of Time | |
| Žánr: | Akční, Dobrodružný, Fantasy, Romantika |
| Režie: | Mike Newell |
| Obsazení: | Jake Gyllenhaal, Gemma Arterton, Ben Kingsley, Alfred Molina, Toby Kebbell, Richard Coyle, Reece Ritchie ad. |
| Délka: | 116 minut |
| Premiéra ČR: | 27.05.2010 |
