Recenze - Příznačně k názvu může při referování o snímku Babylon A.D. dojít k informačnímu chaosu, neboť neexistuje jen jedno dílo s tímto titulem.
Na počátku spletitého vývoje stojí francouzský kyberpunkový román Maurice G. Danteca nazvaný Babylon Babies, podle něhož režisér Mathieu Kassovitz vypracoval ambiciózní scénář ke svému vysněnému blockbusteru.
Podle původních plánů měl mít zamýšlený ideální výsledek podobu takřka tříhodinového eposu vytvořeného za spolupráce amerických a evropských produkčních společností i filmových profesionálů. To se bohužel nikdy nenaplnilo a pod vlivem tvrdé ruky majoritního producenta 20th Century Fox byl Kassovitzův vliv na podobu díla minimalizován dokonce už během natáčení.
Stejné ingredience, odlišné recepty
Ve finále byl do kin v USA uveden pouze devadesátiminutový film, který na základě natočeného materiálu vytvořilo americké studio a od něhož se Kassovitz oficiálně distancoval. Jelikož projekt spolufinancovaly evropské společnosti, byla s jejich zasazením v západní Evropě uvedena verze se stopáží 105 minut, která se víc blíží původnímu záměru autora.
Rozdíl mezi oběma dostupnými verzemi se ale neomezuje na oněch patnáct minut. Kratší americký Babylon A.D. obsahuje jiné scény než evropská verze, řada sekvencí je odlišně sestříhaná, využívá jiné záběry či zkracuje početné kamerové jízdy. Nejzjevněji se snímky rozcházejí v závěru, ale neshodují se ani v profilaci postav, podobě světa, celkovém vyznění, dokonce ani co do žánrového zařazení.
Výsledné filmy představují dvě zásadně odlišná vyprávění, která spojuje pouze to, že jsou částečně poskládaná ze stejných záběrů. Nastala tedy situace obvyklá pro praxi střihových dokumentů, kde původní materiál čistě za pomoci montáže nabývá diametrálně jiné významy, než zamýšleli jeho tvůrci.
Evropský kyberpunk
Dantecův román předkládá komplexní vizi světa blízké budoucnosti, kde teprve v průběhu děje dojde k proměně podstaty lidské existence, která tvoří základ pravého kyberpunku. Namísto virtuálních sítí (kyberprostoru/matrixu) kniha ukazuje mocenské provázání organizací i jednotlivců v prostoru poznamenaném občanskými válkami a nábožensko-etnickými konflikty. Sem náhle vstupuje nová forma bytí, která se vzpírá dosavadním konceptům.
Evropský Babylon A.D. z knihy přejímá předestřenou premisu a některé dějové prvky, ale vytváří z nich osobité dílo, jež se co do děje, vyprávění i postav takřka nepodobá svému vzoru. Tradiční vertikální rozvržení kyberpunkové společnosti je zde rozprostřeno podél horizontální linie sledující cestu postav z postsovětského Východu do futuristického New Yorku; ze slumů po vysoké korporátní sféry.
V souladu s předlohou zachycují přerod světa obrazy vychýlené reality přelomu tisíciletí a různých navzájem provázaných úrovní společnosti: od ulic, kde architekturu bývalého východního bloku obtékají proudy hemžících se šmelinářů se zbraněmi, přes industriální komplexy zaplavené uprchlíky, jež kontrastují s těžkotonážním komfortem zdánlivě nedotknutelných ruských mafiánů, až po designově vycizelované prostory náležející všemocné církevní organizaci, která zastupuje roli pro kyberpunk typických nadnárodních korporací.
Vyprávění současně směřuje z roviny společnosti do nitra postav - dokonce začíná velkým celkem Země a končí detailem očí hrdiny. Bývalý terorista a současný žoldák, jenž má za úkol chránit tajuplnou dívku při cestě na Západ, postupně ztrácí jistoty nabyté životními zkušenostmi, když je konfrontován s novými významy slov smrt, život, identita i rodičovství.
Americká slátanina
V americkém Babylonu A.D. bychom právě popsané věci hledali jen stěží. Jeho vyprávění postrádá jakýkoli racionální podklad a pouze vrší jednu z kontextu vytrženou sekvenci za druhou - zřejmě ve snaze přetvořit původní myšlenkově košatou kyberpunkovou vizi do přímočarého akčního blockbusteru.
Studio ovšem sflikovalo absurdně nesourodý tvar, v němž se figurky motivované pouze zvůlí schémat ocitají v kýčovitých situacích, přičemž si vůbec nezatěžovalo hlavu s odůvodněním podoby prostředí děje. Není divu, že se rozčarovaní diváci a recenzenti chytají příměrů k filmům jako Potomci lidí či Pátý element, neboť zdejší svět lze stejně dobře chápat jako postapokalypsu i sci-fi karikaturu.
Zatímco v evropské verzi slouží akční pasáže mimo jiné k profilaci postav, přesněji řečeno naznačují hrdinovu mnohoznačnost a ukazují proměnu jeho vztahu k dívce, kterou ochraňuje, za mořem se omezují na nepřehledně sestříhané a nabubřele vyhrocené spektákly. Vrchol Frankensteinova monstra, jež společnost 20thCentury Fox stvořila, představuje křečovité finále, vedle nějž blednou i parodie na cukrkandlové hollywoodské konce.
Česká ostuda
Evropský Babylon A.D. má k původnímu záměru stejný vztah jako reprodukce vůči originálnímu obrazu: nedosahuje plastičnosti originálního díla, ale dává svými omezenými prostředky nahlédnout jeho kvality. Americký slepenec působí, jako když někdo vytiskne reprodukci na laciný papír, ten natrhá na neforemné kousky a s nimi si pak vytře zadek.
Praxe mršení původních záměrů producenty a uvádění zpitvořených verzí do kin ovšem v Hollywoodu principiálně tolik nepřekvapí. Korunu všemu nasadil až český distributor, který ve směsi drzosti, ignorance a čirého šílenství americkou verzi uvedl do zdejších kin až nyní. Vše výše popsané je totiž historie stará dva roky a evropská verze mezitím vyšla i v USA na DVD a Blu-ray jako "speciální edice".
Těžko říct, co si distributor slibuje od uvedení malého počtu kopií filmu, o němž se již před lety rozkřiklo, že je otřesný. Maximálně mu vynese pomyslnou trofej za nejbizarnější distribuční počin roku, která tímto opouští ruce společnosti Go Crazy s Herkulem 3D a putuje do vlastnictví jinak relativně soudného Intersonicu.
| Babylon A.D. | |
| Babylon A.D. | |
| Žánr: | Akční, Dobrodružný, Sci-fi, Thriller |
| Režie: | Mathieu Kassovitz |
| Obsazení: | Vin Diesel, Michelle Yeoh, Gérard Depardieu, Charlotte Rampling, Mark Strong, Mélanie Thierry, Lambert Wilson, Jan Unger, Radek Bruna, David Belle ad. |
| Délka: | 90 minut |
| Premiéra ČR: | 25.03.2010 |
