Praha - Kontroverzní diskuse nejen na sociálních sítích doprovázejí celovečerní dokument Zneužívaný, v němž režisérka Ivanna Benešová líčí příběh Filipa Zahradila odsouzeného za vraždu matky, která ho v dětství sexuálně zneužívala. Vznikal prý několik let, stál 1,5 milionu korun a v pondělí měl premiéru v pražském kině Lucerna. Čím dál míň je ale jasné, kdo byl nakonec zneužitý: zda média, diváci, tvůrci, anebo reálná/smyšlená titulní postava.
Jana Hádková, která v materiálech k filmu zastupuje pedagogické vedení písecké akademie, kde měla režisérka studovat, již před premiérou řekla, že škola se od projektu distancuje. Režisérka si podle ní vše dělala sama, na rady nedala a do školy nechodila. "Už když nám ukazovala nějakou třetí verzi, pedagogický sbor se shodl, že s tím nechce mít nic společného," řekla Hádková. Podle ní měl snímek původně vypadat úplně jinak.
Tvůrci v masivní mediální kampani rozesílali novinářům tiskové zprávy, v nichž se je snažili navnadit titulky typu: „Do kin přijde nejdrsnější dokument roku - Zneužívaný!" - „V září jde do kin Zneužívaný - film o sexuálním týrání, S/M a podvodech všeho druhu!" - „Do konce filmu vydrží jen ti nejotrlejší".
O dokumentu hovořili jako o "kontroverzním" a dlouho očekávaném snímku, který "na konci léta rozhoupal stojaté vody českého filmového průmyslu". Jedna z aktérek údajně hodlala Benešovou kvůli záběrům skrytou kamerou žalovat.
Snímek prezentovaný jako dokument s hranými dotáčkami však byl ještě před premiérou nařknutý, že jde o podvod a "hrané" je všechno. Protestoval i dokumentarista Vít Klusák, jehož jménem někdo poslal šéfredaktorce časopisu Instinkt Marcele Pecháčkové pochvalnou recenzi snímku. Klusák pak také jako první na nesrovnalosti ve filmu upozornil; 22. srpna právě v tomto magazínu.
Film budil mezi publicisty od počátku velkou pozornost. V diskusích se již nějakou dobu hovořilo dokonce o tom, zda je příběh vůbec pravdivý. Filmaři tvrdili, že s hlavní postavou, třicátníkem Filipem Zahradilem, který jako osmnáctiletý skončil ve vězení, se setkali v době, kdy byl propuštěn. Hovořili o jeho neradostném dětství i současném životě, kdy partnerky láká na romantiku, ale je spíše příznivcem sadomasochistických praktik.
Což je trošku zvláštní, když přímo ve filmu režisérka naznačuje „pravdu" - tedy že týraného chlapce jeho matka zabila. Nakolik dává potom celý příběh smysl a kdo je tedy dospělý Filip Zahradil? Podle nových informací jde údajně o divadelního herce Petra Ticháčka, který Filipa Zahradila pouze dramaticky ztvárnil, jak zveřejnila reportérka TV Metropol Ester Eichlerová ve své reportáži.
Herec se projektu zúčastnil, protože ho prý nadchla původní idea snímku: že média dokážou zbaštit cokoli. V druhém plánu je tu i téma zneužívání dětí, ale to už nebylo tolik podstatné.
Právě s tímto novým argumentem, že jde od začátku o "potrestání" médií, začali v poslední době tvůrci operovat. Publicista František Fuka ve svém blogu o snímku Zneužívaný na to konto napsal: "Každopádně je nezvratným faktem, že Ivanna Benešová (pokud se tak jmenuje) natočila naprosto neprůstřelný critic proof film, protože téměř na jakoukoliv výtku může říct: Ale to bylo tak blbě natočené/zahrané schválně, protože to bylo podobenství/nastavování zrcadla apod.!!! To je dokládáno i několika krátkými segmenty, ve kterých "hrdina" říká "filmařům", že "lepší by možná bylo nenatáčet dokument a udělat z toho hraný film", nebo se diví, že chlapec, který ho hraje ve flashbacích, nemá z této role psychické problémy."
Fuka - stejně jako předtím dramaturgyně České televize Jana Škopková - uvádí, že ve filmu nehraje řada faktografických údajů a „příběh" tak ani nedává smysl. Škopková jej na základě těchto nesrovnalostí odmítla do vysílání. Navíc byl podle ní lživě prezentován právě jako časoměrný dokument.
Do rolí matky a jejího "malého" týraného syna režisérka obsadila Kateřinu Tschornovou a Jakuba Vodvářku. Natáčení údajně platila ze svého, na postprodukci získala grant. „Natáčení a přípravné práce jsem platila z vlastních zdrojů. Na postprodukční práce jsem si podala žádost o grant na ministerstvo kultury a uspěla jsem." I díky tomu prý vznikl film v kvalitním zvuku dolby digital.
Režisérka je producentkou a distributorkou filmu, který bude do konce měsíce uveden kromě Prahy i v Uherském Brodě, Jablonci nad Nisou, Kralupech nad Vltavou a Varnsdorfu. Dokonce by se měl film dostat i do Ameriky: „Distribuci ve Spojených státech nám zařizuje naše tamní PR manažerka," tvrdí Benešová.
Výtěžek z projekcí má podpořit Dětské krizové centrum. "Týrání a zneužívání dětí je téma, o kterém by se mělo stále mluvit," řekla v den premiéry filmařka v TV Metropol a uvedla, že snímkem Zneužívaný chce preventivně působit proti násilí na dětech, proto jsou některé scény s týraným chlapcem tak brutální. Sama prý byla svým otcem psychicky a fyzicky týraná.
Podle informací dostupných na internetu, konkrétně na portále ČSFD (kde ještě před pár dny o ní nebylo moc k nalezení), režisérka Ivanna Benešová vystudovala manažersko-ekonomický obor na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně a posléze obor hraná režie na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku. Ředitel akademie Miloň Terč ovšem tuto informaci popřel - Benešová podle něj navštěvovala pouze první ročník Vyšší odborné školy filmové a studium nedokončila.
Předtím pracovala v deníku Blesk, byla realitní makléřkou i rozhlasovou moderátorkou a nafotila akty v centru Prahy pro časopis Playboy, jak uvedl právě Blesk. Nyní točí mimo jiné spoty a reklamy pro TV Nova. Zneužívaný je jejím prvním celovečerním snímkem, předtím natočila několik krátkých hraných filmů a půlhodinový dokument Jak se dělá porno?
Režisérka se každopádně staví do role jakési spasitelky, které jde v tuto chvíli především o diváka, jenž se tak má cítit zneužitý falešnými informacemi, které mu jsou média schopná sdělit. Sama se vina rozhodně být necítí.
Po premiéře Zneužívaného a prvních kritikách, že jde o mystifikaci a podvod, začala vystupovat proti médiím s tím, že celá reklamní kampaň byla před spuštěním filmu cílena především na ně - na jejich lačnost po senzaci a bezhlavou tupost, s jakou používají tiskové materiály bez toho, aby si je ověřili.
Ať už byl původní záměr jakýkoli, toto se režisérce paradoxně povedlo. Kupříkladu server iDnes komplet převzal "bombastickou zprávu o drsném filmu" a teprve po reakci publicistické branže se ke kauze postavil kritičtěji.
