Berlín - Zlatého medvěda pro nejlepší soutěžní snímek letošního mezinárodního festivalu Berlinale získalo favorizované íránské drama Jodaeiye Nader az Simin (Nader a Simin: odloučení).
Film režiséra Asghara Farhádího - jenž na Berlinale dostal před dvěma lety Stříbrného medvěda za svůj počin O Elly - je takřka absolutním vítězem festivalu. Dostal totiž i Stříbrné medvědy pro nejlepšího herce i herečku. V obou případech porota ocenila hromadně všechny hlavní mužské a ženské představitele.
Snímek s prvky kriminálního thrilleru popisuje "univerzální téma" manželské krizi. Nader dostal víza k výjezdu ze země, ale rozhodne se zůstat kvůli nemocnému otci. Jeho "západně orientovaná" manželka Simin to nepřijme a nechá se rozvést.
V druhém plánu ale film podle režiséra sleduje konflikt mezi vzdělanou střední třídou toužící po moderním životě a chudšími konzervativními vrstvami, hlouběji zakořeněnými v náboženství. Už odpoledne íránskému snímku udělila svou cenu ekumenická porota a čtenáři deníku Berliner Morgenpost.
Snímek byl podle všech médií jednoznačným favoritem, měl skvělé ohlasy. To pořadatelům a jury ulehčilo rozhodování, pokud ocenění mínili i jako politické gesto. Letošní ročník festivalu se už ve svém průběhu dočkal přezdívky "íránské Berlinale".
Byl totiž věnován režiséru Džafaru Panahímu, který měl být členem poroty, avšak byl v prosinci odsouzen islámským režimem k několikaletému vězení. Jeho porotcovské křeslo zůstalo na protest prázdné; jako další gesto solidarity organizátoři promítli jeho filmy včetně sportovní komedie Offside a uspořádají diskuse o cenzuře v Íránu.
Vítěz Fahrádí připomněl svého kolegu v děkovné řeči. Situaci v Íránu ale nechtěl před novináři blíž komentovat. "Nejsem hrdina. Buď otevřeně řeknu, co si myslím, nebo budu dál točit filmy," prohlásil s tím, že ani cenu pro svůj snímek nevnímá jako politické gesto.
Berlinale je známo spíš jako festival, kde se vyzdvihují právě filmy s aktuálními politickými a společenskými tématy. V dalším případě ale porota pod vedením Isabelly Rosselliniové ocenila výsostně umělecký snímek. Stříbrného medvěda - Velkou cenu poroty - obdrželo maďarské psychologické drama Turínský kůň od Bély Tarra; druhý snímek, o němž se hovořilo jako o žhavém kandidátovi na Zlatého medvěda.
Čtěte také:
Nejstrašnější režisér žaluje Berlinale kvůli Osvětimi
Berlinale nabízí 3D Wenderse, Nietzscheho i Madonnu
Ve svém prý posledním filmu režisér vychází ze známé příhody, kdy filosof Friedrich Nietzsche v Turíně chránil koně, kterého jeho drožkař mlátil bičem, a nedlouho poté se nadosmrti psychicky zhroutil.
Co se stalo s oním koněm, ptá se Tarr ve svém hypnoticky pomalém, černobílém filmu. Po úvodní scéně sledujeme vozku, jak jede s vozem pustou zimní krajinou ke statku. Zbytek filmu pak tvoří šest dní ze života otce a dcery, kteří tu na samotě žijí. Film zabodoval i u nestatutárních porot a už před hlavním ceremoniálem obdržel cenu mezinárodní federace filmových kritiků FIPRESCI.
Stříbrného medvěda pro nejlepšího režiséra si odnáší Ulrich Köhler za film Sleeping Sickness. Snímek o dvou lékařích "ztracených mezi Afrikou a Evropou" pojednávající o postkolonialismu byl recenzenty přirovnáván k dílům režisérky Claire Denisové (Krásná práce, Sama v Africe-White Material).
Stříbrní medvědi za umělecké zásluhy putují k argentinskému filmu The Prize od režisérky Pauly Markovitchové o životě v područí vojenské junty - oba patří kameramanovi Wojciechu Staronovi a Barbaře Enriquezové za výpravu.
Medvěd za scénář patří dvojici Joshua Marston a Andamion Murataj (albánský The Forgiveness Of Blood). Cena zakladatele festivalu Alfreda Bauera pro film otevírající nové perspektivy připadla domácímu titulu Wer wenn nicht wir od Andrese Veiela o počátích teroristické skupiny RAF.
V soutěži na Berlinale bylo letos jen 16 filmů, ale i tak větší část z nich z nich prošla festivalem spíš bez povšimnutí. Část médií a fanoušků zaujal režijní debut herce Ralpha Fiennese, krvavá moderní adaptace Shakespearovy hry Coriolanus. Sám Fiennes byl jedním z adeptů na hereckou cenu; stejně jako Kevin Spacey coby bankéř v dalším poměrně dobře hodnoceném filmu Margin Call pojednávájícím o finanční krizi v USA.
Mezi kandidáty na cenu pro nejlepší festivalový hraný debut byl i český film Osmdesát dopisů. Silně autobiografický snímek režiséra Václava Kadrnky ale vyšel naprázdno. Dokument Nesvatbov naopak dostal na Berlinale cenu čtenářů deníku Der Tagesspiegel udělovanou devítičlennou čtenářskou porotou tohoto berlínského listu nejlepšímu snímku nesoutěžní sekce. Je dotována částkou 3000 eur.
