Los Angeles - Ve věku 84 let podlehl v neděli v Los Angeles rakovině jeden z neuznávanějších světových skladatelů filmové hudby Maurice Jarre, představitel její zlaté éry a držitel tří Oscarů.
Rodák z Lyonu (13. září 1924) a autor hudby k více než 150 filmům nejprve vystudoval na univerzitě v Sorbonně inženýrství, ale poté se vydal na dráhu komponisty, na kterou ho připravilo studium skladby a perkusí na Pařížské konzervatoři.
Právě unikátní práce s perkusemi byla Jarreho poznávacím znamením po celou kariéru filmového skladatele, jejíž počátky se datují do roku 1951 ke krátkému snímku Hôtel des Invalides.
V průběhu následujících let Jarre pracoval na krátkých i dokumentárních snímcích, nevyhýbal se ani komponování pro divadlo, balet a v televizi. Jeho prvním mezinárodním úspěchem se stal roku 1962 Lawrence z Arábie. Filmem, který se hned proměnil v jeho první oscarový úspěch, zahájil spolupráci s Davidem Leanem, jež pokračovala jeho největšími úspěchy - filmy Doktor Živago, Ryanova dcera a Cesta do Indie.
V průběhu půlstoletí dlouhé kariéry Jarre často pracoval právě na "etnických" snímcích. Kromě Lawrence a Cesty do Indie napsal blízkovýchodně zbarvené kompozice pro snímky Mohammed: The Messenger of God či Ježíše Nazaretského, přes Mexiko (Procházka v oblacích) a Dálný východ (televizní produkce Šogun a Tai-Pan) se dostal až za polární kruh (Stín vlka).
Jarre využíval nejen velké množství etnických nástrojů pocházejících z rozličných koutů světa, ale v pozdějších letech je také začal kombinoval s ansámblem syntezátorů. Jejich předchůdce ostatně využíval už ve svých raných kompozicích. Tato vášeň se přenesla i na jeho syna, populárního Jeana-Michella Jarreho. S filmem je spjatý jeho další syn Kevin, který je scenárista.
V posledních letech Jarre senior svou práci pro film pozvolna omezoval, poslední projekt Uprising dokončil roku 2001.
Jeho kariéra byla vždy ovlivňována spoluprací s autorskými osobnostmi světové kinematografie - kromě Leana to byly v 50. letech snímky Georgese Franjua, později filmy australského režiséra Petera Weira, jejichž prostřednictvím získal Jarre příležitost k čistým experimentům s elektronickými nástroji (Svědek z roku 1985).
Mezi dalšími osobnostmi světové kinematografie, s nimiž spolupracoval, byli John Huston (Muž, který chtěl být králem či Život a doba soudce Roy Beana), John Frankenheimer (Grand Prix), Volker Schlöndorff (Plechový bubínek), István Szabó (Sluneční svit) či Alfred Hitchcock (Topaz) a William Wyler (Sběratel).
Za svou tvorbu získal Maurice Jarre řadu ocenění, kterou symbolicky završila cena za celoživotní dílo na letošním Berlinale. Výčet jeho trofejí obsahuje kromě tří Oscarů (za Lawrence z Arábie, Doktora Živaga a Cestu do Indie) i šest nominací na zlaté sošky (mimo jiné Duch, Gorily v mlze).
Je i držitelem Zlatých Glóbů, cen BAFTA a uznání za mimořádný umělecký přínos - včetně Evropské filmové ceny.
"Filmoví skladatelé jsou většinou jen stíny velkých režisérů a hereckých hvězd. Pro Maurice Jarreho to neplatí - jeho nezapomenutelná hudba pro Doktora Živaga je součástí filmové historie," prohlásil ředitel Berlinale Dieter Kosslick.
