Praha - Miloš Forman ve 20 hodin na obrazovce České televize odstartuje s doutníkem v ruce cyklus Zlatá šedesátá, který má šanci se stát jednou z televizních událostí první půlky roku.
Už pro ojedinělost výpovědí jednotlivých aktérů. Hvězdám české kinematografie 60. let nelze upřít ani zábavnost, a jejich one man (woman) show tak mohou sloužit i coby alternativa sobotní zábavy.
- Režisérka Chytilová řekla ve Zlatých šedesátých kdeco
- Sobotní večery na ČT ovládnou v roce 2009 Zlatá šedesátá
- Konkurence: Seriálové trháky 2009: 30 Rock, Futurama, Tudorovci
Forman v úvodním dílu rozpráví o počátcích české nové vlny, o tom, jak se chtěla jeho generace vymezit vůči socialistickému realismu. "Už jen vidět normální lidskou tvář na plátně bylo tenkrát zjevení," říká.
Vzpomíná na svůj první filmový zážitek - návštěvu němé verze Prodané nevěsty, na vyrůstání v internátu, čůrání na synka komunistického pohlavára i na to, jak při přijímacích zkouškách na DAMU vyhořel, když měl improvizovaně zrežírovat boj za mír.
Vypráví i o tom, jak pracoval s neherci při natáčení svých filmů. V jiném dílu zasvěceném kameramanovi Miroslavu Ondříčkovi se však dozvíme, že nejlepším hercem Formanových filmů byl stejně Forman sám, když svým hercům předehrával.
"Devadesát procent improvizace je nuda, ale deset procent, to jsou poklady," vysvětluje Forman, když vzpomíná na filmy Konkurz, Černý Petr, Lásky jedné plavovlásky či Hoří, má panenko.
Poslední film přišel do kin v červenci 1968 a po příjezdu sovětských tanků putoval do trezoru. "Kdyby nepřišli Rusové, tak bych asi dělal i Škvoreckého Zbabělce," povzdechne si Forman. Srpen 1968 ho ale zastihl na Západě a odstartoval jeho úspěšnou americkou kariéru.
Její odlišnosti od české vysvětluje ve Zlatých šedesátých: "Dávám přednost komerčnímu tlaku před ideologickým. Nechci být vydán na milost a nemilost nějakýmu idiotovi, ale jen a jen divákovi."
Na obrazovkách budou hodinové dokumenty doprovázet filmy daných tvůrců. Formanův díl doplní Černý Petr, příběh "malého českého práskače" z jedné maloměstské samoobsluhy.
Zlatá šedesátá předestřou celkem 26 portrétů a nejen příslušníků nové vlny. Po Formanovi bude už 10. ledna následovat Otakar Vávra a projekce jednoho z jeho nejcennějších filmů, Kladiva na čarodějnice.
"Režisér Šulík zhlédl všechny Vávrovy filmy, aby mu mohl být při rozhovoru důstojným partnerem," říká producent cyklu Čestmír Kopecký.
O týden později se pak portrétu dočká Juraj Herz, po něm přijdou na řadu Miroslav Ondříček, Věra Chytilová, Albert Marenčin, Hynek Bočan či Ladislav Helge, Jiří Menzel a Juraj Jakubisko.
V rámci doprovodného filmového programu budou na obrazovkách k vidění mimo jiné Sedmikrásky, Zločin v šantánu, Kristovy roky, Konec srpna v hotelu Ozon, Démanty noci, Spalovač mrtvol, Všichni dobří rodáci či Intimní osvětlení, které 11. července cyklus ukončí s portrétem Ivana Passera.
Tvůrci natáčeli i s dalšími osobnostmi: krom režisérů i se scenáristy včetně Arnošta Lustiga či Vladimíra Párala, s dramaturgy, kameramany, hudebními skladateli, výtvarníky, střihači, kritiky i herci včetně Pavla Landovského, Ivy Janžurové či Magdy Vašáryové.
Tým ve složení producent Čestmír Kopecký, režisér Martin Šulík, dramaturg Jan Lukeš, kameraman Martin Štrba a střihač Jiří Brožek už pracují na pokračování Zlatých šedesátých mimo obrazovky. Při natáčení vzniklo ostatně kolem 500 hodin materiálu.
Na září se chystá premiéru celovečerního filmu poskládaného z výpovědí jednotlivých osobností; následovat bude festiválek souvisejících filmů i další cyklus jakéhosi filmového dějepisu.
- Oficiální stránky projektu www.zlatasedesata.cz
