Praha - Do Prahy zavítal indický herec Kabir Bedi, představitel seriálového Sandokana, aby svým jménem podpořil 6. ročník Festivalu bollywoodského filmu. Indický Vinetou z normalizační televize zůstává stále v srdci pamětníků.
Jeho jméno je spojeno i prahistorií "merchandisingu" u nás - černobílé fotky a trička s jeho podbiznou nesměly v půli osmdesátých let chybět na žádné pouti.
Letošní ročník Festivalu, který probíhá od 5. do 12. října v pražských kinech Světozor a Evald, nese podtitul „indická realita…?" Oproti předcházejícím ročníkům se zaměřuje především na skutečný život v Indii a ztvárnění úniků z něj.
Z tohoto hlediska působí pozvání „tygra z Mompračemu" Kabira Bediho jako paradoxní tah. Málokterý herec je tolik svázán s tituly, které tolik těží z romantizující exotiky bez příměsi čehokoli realistického.
Bedi, který na tiskovou konferenci v hotelu Paříž došel i ve svých dvaašedesáti ladným krokem šelmy, se ovšem hned na úvod blýskl znalostí filmů české nové vlny, jako jsou Formanovy Lásky jedné plavovlásky, Menzelovy Ostře sledované vlaky a Kadárův a Klosův Obchod na korze, které prý v mládí hltal na festivalech.
Jedním dechem však také začal obhajovat bollywoodské filmy plné tanců a zpěvů. „Vycházejí
z lidových uměleckých forem a je to svébytný žánr, který bychom měli respektovat. Nikdo se neptá, proč se v opeře zpívá, či proč se v baletu tančí; neměli bychom se na to ptát ani u bollywoodských filmů. I mezi nimi lze pochopitelně rozlišovat. Jsou dobré i špatné - a ty dobré mají světovou úroveň."
Sám bude jeden film příští rok produkovat. Režírovat jej ale nehodlá, přestože začínal v 60. letech jako režisér reklam a upoutávek.
Momentálně se vrátil z Hollywoodu, kde točil v bollywoodském stylu film Kites (Draci). Po boku jedné z největších současných hvězd Hrithika Roshana tu hraje postavu majitele kasina, který má provdat svou dceru.
Hrithik se ovšem zakouká do mladé Mexikánky, kterou hraje Barbara Móri. Jak naznačují dosavadní informace, půjde o akční romantický thriller, kde se hodně tančí salsa.
Z dosavadně uvedeného je patrné, že Bedi zkrátka nedělá rozdíly mezi typy filmů. Jak sám říká: „Cítím se být součástí globální kinematografie. Moje kariéra trvá tři desítky let a táhne se napříč třemi kontinenty."
V Asii-Indii točí dodnes, Sandokan byl koprodukcí Itálie, Francie, Německa a Velké Británie, v Americe účinkoval v bondovce Chobotnička i seriálu Knight Rider.
Bedi si dobře uvědomuje, že Sandokan byl jeho životní rolí, kterou už nepřekoná. Přiznal také, že z dalších pokračování a návratů Sandokana, v nichž nezadržitelně stárne, už vyprchala původní energie, jakou měl originál.
Zároveň přednesl teorii, proč se Sandokanovi podařilo být takovým hitem. Podle něj oslovoval na několika rovinách. V zemích bývalého východního bloku, kam spadalo i socialistické Československo, byl Sandokan vnímán jako bojovník proti kolonialismus, což mu otevřelo cestu do televizního vysílání.
Lidé ovšem v Sandokanovi viděli i ztělesnění individualismu, osobní svobody a hrdosti. A samozřejmě: Sandokan oslovoval po celém světě díky tomu, že byl romantický milovník a love story zabírají všude.
Seriál Sandokan, jehož první série vznikla v polovině 70. let podle románové předlohy italského spisovatele Emilia Salgariho, se v Československu vysílal zhruba s desetiletým zpožděním. Kabir Bedi pak později hrál ještě v dalším snímku podle Salgariho, a to v Černém korzárovi v roce 1976.
V závěru tiskovky urostlý, opálený a nesmírně charismatický Bedi, nad jehož podmanivým barytonem a plynnou angličtinou jihly všechny ženy v sále (obzvláště překladatelka), představil i nynější přítelkyni - „lásku mého života", která je zhruba o polovinu mladší než on a živí se jako sociální pracovnice.
