Jak je těžké být Batmanem a snadné být Jokerem

Kamil Fila Kamil Fila
6. 8. 2008 11:18
Temný rytíř je comicsový Občan Kane pro masy
Jedna z velkých akcí natočená v širokoúhlém formátu IMAX.
Jedna z velkých akcí natočená v širokoúhlém formátu IMAX. | Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Není příliš sporu o tom, že Temný rytíř režiséra Christophera Nolana je výjimečné dílo po všech stránkách.

Než se dohadovat, zda jsou obří tržby a nekriticky nadšené ohlasy zasloužené, stojí za to mu porozumět a nějak ho vysvětlit.

O comicsech panuje často představa, že zdětinšťují pohled na svět a nabízejí snadné recepty na jeho záchranu. Temného rytíře alias Batmana nového milénia ale charakterizuje pravý opak - pokus otočit hledí comicsového žánru zpět k realitě a současnosti.

Snaha říct něco o tom, co to znamená být hrdina, respektive jak tenká je hranice mezi konáním dobra a zla.

Trojjediný Nolan

Comicsy a jejich mesiášské motivy si často spojujeme výhradně s fantastikou a nadpřirozenými schopnostmi. Batman se v tomhle liší už v papírové předloze, ale i tak se většinou pohyboval v příliš fiktivním, expresivně stylizovaném světě.

Foto: WB
Čtěte také:
Potopí Temný rytíř po letech Titanic ke dnu?
Ameriku zasáhla další vlna batmánie
Ani armáda mumií nezvládla sesadit Batmana

V podobě nového Temného rytíře připomíná hlavně krimi nebo gangsterku velkého epického záběru. A tím se vlastně jen vrací na počátek, ke kořenům, kdy začal vycházet v nakladatelství Detective Comics a kdy ho chtěl v této rané fázi zfilmovat Orson Welles.

Je to sice jen spekulace, ale zdá se, jako by si Christopher Nolan vytyčil právě to, stát se novým Orsonem Wellesem pro masy.

Welles zůstává v ústraní veřejné paměti jako génius, který stvořil v roce 1941 Občana Kanea, pokládaného odborníky za nejlepší film všech dob. Nolan teď natočil comicsového Občana Kanea, který má sice vnitřně složitou vyprávěcí strukturu, ale budou jej milovat nejen odborníci.

Kostým Batmana, Bruce Wayne v civilu a věrný sluha Alfred.
Kostým Batmana, Bruce Wayne v civilu a věrný sluha Alfred. | Foto: Aktuálně.cz

Z každého Nolanova dosavadního filmu dýchá jeho trojjediná osobnost - filmař, fanoušek a teoretik. Nolan má absolutní cit na to, jak se má chovat velkoformátový obraz komponovaný do hloubky a s dostředivě vířivou akcí, jak spolu mají co nejautentičtěji ladit detaily výpravy a jak poskytnout prostor hercům, aby ze sebe vydali to nejlepší.

Nolan má v sobě i nadšení z nových věcí, které vznikají na ramenou těch starých. Proto se drží klasického žánru, jenž si v nejosvícenějších, přesněji nejtemnějších chvílích dovolí opustit a odpoutat se jinam. A nakonec - má analytické myšlení, které propůjčuje i svým postavám.

Pod kapotou racionality

Temný rytíř působí jako v šerosvitu utopená šachová partie, jejímž hráčům se zavařuje mozek a nakonec v návalu vzteku rozházejí figurky po okolí. Vzhledem k tomu, že hrají na ploše velkoměsta, znamená to ztráty na životech i majetku.

Joker potkává Rachel a pochopí milostný trojúhelník mezi ní, Harvey Dentem a Batmanem.
Joker potkává Rachel a pochopí milostný trojúhelník mezi ní, Harvey Dentem a Batmanem. | Foto: Aktuálně.cz

Fascinující je rytmus filmu podobný lehce, ale konstantně stoupající křivce. Vyprávění začne zprudka, uprostřed akce a za celé dvě a půl hodiny (!) se neohlíží se zpátky; pořád zvyšuje obrátky, bez vrcholů a propadů.

Navíc má prakticky pořád navrch nad diváky, až do posledního záběru a věty není odhadnutelné, co se stane a jak vše skončí.

Nolan se nebojí stříhat paralelně vedle sebe tři až čtyři děje tak, aby se doplňovaly a nakonec i významově zvrstvovaly. Hutnost vyprávění Temného rytíře nemá mezi hollywoodskými blockbustery obdoby, a přitom si zachovává jistou střídmost, takže například nikdy zbytečně nečiní akci efektnější jen pro pokoukání. Jedna rána za pochodu a jde se dál.

Snímek je hnán burácejícím vnitřním motorem emocí krytých pod kapotou racionality. Můžeme ho chápat coby seriózní uměleckou rozpravu nad symbolikou hrdinství, masek, pravých a dvojích tváří - a především nad koncepty kontroly a chaosu, jimiž se relativizují příliš mlhavé koncepty dobra a zla.

Anarchistický magor

Ale hlavní hodnotou Temného rytíře zůstává jeho procesuálnost a tekutost. Nejde jen o to, že se tu téměř nevyskytuje statická kamera a z téměř žádné scény nejde pořídit fotku, která by dokázala vystihnout, jak film vypadá v kině, ale hlavně jde o to, že se rychle střídají nálady, myšlenky a akce.

Batman se zoufale snaží dostat z Jokera zásadní informaci. Ale padouch nemá co ztratit.
Batman se zoufale snaží dostat z Jokera zásadní informaci. Ale padouch nemá co ztratit. | Foto: Aktuálně.cz

Dobře se to dá pozorovat na postavě Jokera, ústředního Batmanova protivníka, který se vynoří odnikud a jeho zdánlivě šílené pikle mají hluboce racionální základ. Joker dovede být jednu vteřinu zábavný a druhou děsivý, chvíli mluvit z cesty a vzápětí přimrazit trefnou poznámkou či otázkou.

Anarchistický magor, jehož obličej vypadá jako mokvavá rána a mluví způsobem, jako kdyby si každé slovo olízl z vnitřku pusy, přejel s ním jazykem po jizvách a pak ho vyplivl ven.

Nejpřekvapivější na celé té kreaci je, že Heath Ledger Jokera nijak nepřehrává, podává ho mimořádně civilně. Je to jistě naprosto absorbující výkon, ale pro diváky; herec má naopak plnou kontrolu nad tím, co na plátně dělá, a dohady, že Ledger se z role pomátl a spáchal sebevraždu, se míjejí s použitou hereckou metodou.

Touha stavět se nad zákony

Soustředěnost je vlastní i Christianu Baleovi v roli miliardáře Bruce Waynea, jenž se po nocích převléká za Batmana. Možná bude někomu připadat, že je tato podvojná identita upozaděna na úkor čistokrevného, byť vtipného padoucha Jokera, a naopak morálně čistoskvoucího státního návladního Harveyho Denta (Aaron Eckhart).

Bílý rytíř Harvey Dent, který o svém osudu rozhoduje hody mincí.
Bílý rytíř Harvey Dent, který o svém osudu rozhoduje hody mincí. | Foto: Aktuálně.cz

Ale smysl příběhu leží zde - v přepisování toho, kdo je hlavní postava a jakým způsobem se dá nastolit spravedlnost.

Podle Jokera je fér chaos, Batman si může v honbě za napravováním nedokonalého systému pomáhat tím, že překračuje pravidla, ale budoucnost Gothamu leží v tom, že bude mít konečně hrdinu, jako je Dent, jenž se řídí oficiálními zákony.

Už tušíte spojitost mezi gangsterkami, kriminálkami a comicsy: touha stavět se nad zákony je příliš silná a přes dobré mínění vede k tragédii.

Temný rytíř se zbavil cizorodých a nezvládnutých prvků předchozího dílu, sjednotil výkony herců do hladkého celku, přidal na akci, vtipu, znepokojivosti, morbiditě i politických podtextech ohledně touhy amerických institucí monitorovat své občany a bojovat proti teroristům všeho druhu.

Tvrdý, ale kontrolovaný dopad. Většina Batmanových akcí spočívá v zastrašování.
Tvrdý, ale kontrolovaný dopad. Většina Batmanových akcí spočívá v zastrašování. | Foto: Aktuálně.cz

Sedím tu teď u klávesnice a vím, že bych mohl psát ještě dlouho. Vedle monitoru mi stojí holografická pohlednice, kde přes sebe pableskují tváře Batmana, Jokera a Harveyho Denta. Vskutku vesmír v jedné kapce vody, jak už hologramy bývají.

V přehrávači mi hřímá skvělý soundtrack Hanse Zimmera a Jamese Newtona Howarda, který zní jako něco mezi Bourneovým ultimátem a Až na krev (tedy nejlepšími filmy před Batmanem), a já mám chuť vyjít ven a v návalu spravedlnosti roztrhnout na kusy toho šmejda, co mi ukradl peněženku s doklady. Co dokáže jeden film, že!?

The Dark Knight, USA 2008. Režie Christopher Nolan, scénář Christopher Nolan, Jonathan Nolan, David S. Goyer, kamera Wally Pfister, hudba Hans Zimmer, James Newton Howard. Hrají Christian Bale, Heath Ledger, Aaron Eckhart, Michael Caine, Maggie Gyllenhaal, Gary Oldman, Morgan Freeman a další. 152 minut, distribuce Warner Bros. Česká premiéra 7. srpna 2008.

 

Právě se děje

Další zprávy