Režisér Troška i producent Jiří Pomeje se podle svých slov na anticenu těšili. "Kdyby český Plyšový lev vždycky znamenal nejsledovanější a nejúspěšnější film roku, tak bych ho rád dostával pořád," prohlásil Pomeje dnes odpoledne při přebírání třetího plyšáka v řadě.
A Troška k ceně škodolibě dodává: "Pan Vachler ji třeba zruší, protože by ji mohl dostat on nebo někdo z jeho přátel. Opravdu bych na to přísahal, že to takhle dopadne."
Troška kontra Vachler
Vachler už také před letošním udílením Českých lvů prohlásil, že počítá s jejím zrušením: prý udílení Plyšových lvů považuje za "smutnou záležitost bez pozitivní energie". Ale v zájmu spravedlivého mače je také třeba dodat, že šéf České filmové a televizní akademie i pořadatel Lvů loni natočil komedii Doblba!, jež nebyla filmovými novináři přijata nikterak příznivě.
Tvůrci Kameňáku se vůči známému propagátorovi vegetariánství vymezili i tím, že novinářům nabídli masové občerstvení, což komentovali slovy: "V sobotu dostanete sóju, my vám dáme šunku." Podle Trošky byl mnohem větším kandidátem na Plyšového lva třeba předloňský Jakubiskův snímek Post coitum, který ho prý jako diváka urazil.
Infobox
AUDIO: ZDENĚK TROŠKA
A JIŘÍ POMEJE MAJÍ
PLYŠOVÉHO LVA
Diváckost je Troškovi vším
Troška s Pomejem neustále zdůrazňují divácký úspěch svého filmu i radost ze "zlatého hattricku". Tím vrcholí jejich dvanáctiletá spolupráce, během níž společně vytvořili sedm filmů.
Série Kameňák vskutku zaznamenala u diváků velký úspěch, byla ostatně sestavena z jimi zaslaných vtipů. Přes milion Čechů vidělo sérii v kinech a 12 milionů u televizních obrazovek. Nicméně Troška už další pokračování neplánuje; Kameňák považuje za ukončenou trilogii stejně jako Slunce, seno...
Pochybnosti kolem udělování
O ceně rozhodují filmoví novináři, soška je ze sádry obalené plyšem. V minulosti ji získaly filmy Kanárská spojka, Ještě větší blbec, než jsme doufali, Divoké pivo, UŽ, Rychlé pohyby očí, Nebát se a nakrást, Začátek světa, Jak ukrást Dagmaru, Waterloo po česku a v posledních třech letech Kameňák. V té souvislosti je nutné ocenit, že Troška sošku převzal; v minulosti to mnozí nedokázali.
Každopádně však je celá tahle plyšová instituce trochu přežilá a vtipná asi stejně jako humor v Troškových filmech. A přestože Kameňáky nejsou žádné perly, v něčem může mít Troška trošku pravdu.
Pro koho je Plyšový lev?
Partičkování a "vymezování se" je dlouhodobou diagnózou českého filmu a není cizí ani kritikům, kteří plyšáky udělují. Navíc Plyšového lva většinou - poněkud levně - dostávají snímky, které ani nedeklarují vyšší ambice než přitáhnout diváky hrubozrnným humorem, oplzlými scénami a záplavou celebrit.
Pokud bude Plyšový lev zachován, měly by kandidáty být spíše filmy ambicióznější, které zkolabovaly kvůli neschopnosti či nesoudnosti svých tvůrců - což ovšem není totéž jako čestná prohra. Pro inspiraci se pro jednou lze podívat třeba do Hollywoodu na Zlaté maliny.
Další reakce Zdeňka Trošky na Plyšového lva najdete ZDE.