Berlinale je v kalendáři prvním z velkých filmových festivalů a třetí největší filmovou událostí po Cannes a Benátkách. V posledních letech se podle mnohých kritiků čím dál více těmto dvěma přehlídkám přibližuje v tom nejméně užitečném: od místa pro setkávání filmařů se posouvá ke stroji na prezentaci celebrit.
Tak byli organizátoři soutěže opět kritizováni hned za výběr zahajovacího filmu, britsko-kanadského snímku Snow Cake, ve kterém Sigourney Weaverová ztvárňuje autistickou ženu. "Nebyl to film, který by kohokoliv vzrušil," napsal filmový kritik listu Die Welt Peter Zander. "Na Snow Cake bychom měli zapomenout a jít dál."
Na druhé straně i letos festival nabízí silnou kolekci snímků a uchovává si pozici "politické" přehlídky. Podle ředitele Dietera Kosslicka dokonce víc než kdy dřív.
Rozpačité začátky
Po Snow Cake sice v soutěži nejprve následovalo několik dalších a lehce zapomenutelných snímků - až do neděle, kdy byly nadšeně přijaty dva filmy: bosenská Grabavica a Altmanův A Prairie Home Companion.
Grabavica je pohnuté drama o bosenském poválečném traumatu. Ve filmu se prolíná linie znásilňování bosenských žen srbskými vojáky s příběhem muslimské ženy, která se snaží skrýt strašlivou pravdu o své minulosti, aby ochránila dceru.
"Znásilnění byla válečná strategie, která měla ty ženy pokořit," řekla režisérka Jasmila Zbanicová ke svému filmu, který je kritiky považován za jeden z nejlepších soutěžních příspěvků a je jedním z hlavních favoritů na Zlatého medvěda.
"Ty ženy byly drženy v koncentračních táborech, aby nemohly jít na interrupci. Existuje mnoho dětí, které se takhle narodily. Spousta z nich jsou sirotci nebo byly dány k adopci. Oficiální číslo znásilněných žen je 20 tisíc, ale skutečný počet je pravděpodobně mnohem vyšší, možná 50 tisíc," dodává režisérka.
Kontroverzní Guantánamo
Dobrého přijetí se dočkal i politický thriller Syriana, který se ale na Berlinale promítal mimo soutěž. Stejné pozdvižení však možná vzbudil bezpochyby šarmantní George Clooney, který se snímkem dorazil. Z dalších oscarových čekatelů jsou očekáváni i Philip Seymour Hoffman (Capote) a Heath Ledger (Zkrocená hora), oba nominovaní na Oscara za nejlepší herecký výkon.
Diskuse rozvířil "kombinovaný" snímek Road to Guantanamo Michaela Winterbottoma, který měl na festivalu premiéru včera. Film sleduje osudy tří britských muslimů, kteří byli zadrženi americkými vojáky v Afghánistánu a uvězněni na nechvalně proslulé americké vojenské základně.
V Guantánamu byli bez soudu drženi více než dva roky a propuštěni až v březnu 2004. Hrané scény jsou doplněny autentickými výpověďmi samotných mužů. Road to Guantanamo byl kvůli kontroverznímu tématu velmi očekáván, nicméně ne všechny festivalové novináře nadchl.
"Neříká nic nového," píše Anne Troesterová z Ex-Berlineru: "Je to černobílé vyprávění o tom, jak jsou všichni Američané zlí a všichni muslimové hodní." Přesto je Road to Guantanamo určitě jedním z berlínských favoritů.
A další...
Mnoho filmů představených či soutěžících na Berlinale tematizuje kromě politiky i sex - a některé zvládnou obojí. Například Elementární částice, adaptace novely Francouze Houllebequa, obsahuje scény masturbace a skupinového sexu; německý snímek Der Freie Wille zase znásilnění.
Mimo soutěž byl na festivalu představen i nový film Michela Gondryho Science of Sleep, který zaujal publikum už na nedávném festivalu v Sundance. Také Terrence Malick (Zapadákov, Tenká červená linie) na Berlinale představil svůj nejnovější titul Nový svět. Poněkud rozvláčný snímek nabitý velkolepými scénami vypráví o kolonizaci amerického kontinentu a současně parafrázuje legendu o indiánské princezně Pocahontas.
