Divák jim možná nakonec promine nakonec i fakt, že celý příběh je notně přitažený za vlasy a veškeré jeho poselství je tak hluboké, jak jen do filmového jazyka převedená počítačová hra Grand Theft Auto může být.
Ostatně scénáristicko-režijní dvojka Mark Neveldine a Brian Tailor je obrovskými fanoušky hry, ve které hráči "jen" jezdí po městě a potácejí se od jednoho krkolomného konfliktu ke druhému. Základní motiv je tak prosťoučký, až vzbudí zájem a očekávání, jak si tvůrci s takovým volejem na smeč poradí.
Nájemný vrah Chev Chelios se jednoho rána probudí a zjistí, že mu v žilách koluje jed a jeho jedinou šancí, jak oddálit smrt, je co nejvyšší hladina adrenalinu v krvi. V tu chvíli začíná strhující proud akce, který se z plátna valí chvílemi až živelně. Chev se snaží nejen udržet naživu, ale také najít ty, kteří mu veskrze rafinovanou pomstu připravili.
Autoři si na první pohled vybrali velmi snadný cíl; jenže jak divák sleduje nové a nové akce, které hlavní hrdina podstupuje, aby oddálit smrt, je čím dál jasnější, že si tvůrci dali naopak vysokou laťku. Co víc, že se jim daří ji zdolávat. A pokud divák na přistoupí na hru, co všechno lze pro zvýšení adrenalinu udělat, bude se skvěle bavit.
A co všechno že se dá udělat? Ať v divácích jednoduchá formulka vzbudí jakékoliv očekávání, budou skoro jistě naplněna. Dojde na poměrně standardní situace a způsoby (honičky s policií, divoká přestřelka) i způsoby méně obvyklé, ba bizarní.
K nejzábavnějším momentům patří scéna, kdy hlavní hrdina k dobití adrenalinu donutí partnerku k souloži na chodníku uprostřed čínské čtvrti. Podstoupí i elektrický šok defibrilátorem a neváhá strčit ruku do rozpáleného toustovače.
Nápaditost, se kterou Neveldine s Tailorem nechávají hlavního hrdinu podstupovat čím dál obskurnější situace, připomíná ve své hravé záludnosti spontánní rozjívené dítě. Kdo se nechá strhnout, zažije sice ve své podstatě samoúčelný experiment, ale nudit se nebude.
Filmu Zastav se a zemřeš má pochopitelně řadu nedostatků. Jenže kdyby tvůrci na vteřinku ubrali z té fanatické přímočarosti, se kterou rozehrávají jednu akci za druhou, donutilo by je to rozpracovat charaktery i jejich vztahy - a to by snímek definitivně pohřbilo.
Kdykoliv se rozhodnou zvolnit tempo a začnou vysvětlovat, kdo je kdo a proč dělá to či ono, stává se z toho hned politováníhodná slátanina. V tomhle smyslu jsou autoři pozoruhodně a doslovně věrni jediné myšlence filmu. I u jejich scenáristických schopností beze zbytku platí: Zastav se a zemřeš.
Mnohem zásadnější výtkou je vizuální zpracování. Od autorů klipů a reklam bychom očekávali mnohem kreativnější výkon než rutinérsky vykradenou směsku Taxi! a Domina. Jak v příběhu z minima vytěžili maximum, stejně lákavou výzvou, co se kamery, vizuální efektů i střihu týče, úplně pohrdli.
Rozjívená radost z nekonečných možností, ad absurdum dotažené odhodlání nepolevit v přívalu akce, dovede se skřípěním zubů film do zbytečně sentimentálního finále. Na kvalitní film - možná vůbec film v klasickém slova smyslu, strukturou pořád připomíná spíš splněnou misi v počítačové hře a následný oddech - je toho rozhodně málo. Na devadesát zajímavých minut pro cílovou skupinu to stačí.
Je to jedna velká adrenalinová injekce, protože jestli v něčem funguje skoro bezpechybně, je to nasávání a nabízení trendů doby. Tělo je dnes nástroj kdykoli připravený podat výkon: jedinec musí být připraven "vyslyšet šanci" a vystartovat za ní. Bez toho jen nervózně, bez užitku a na volnoběh přešlapuje.
Výron energie je všeobecným nárokem, životním stylem i ventilem. A film ten kánon zobrazuje stejně dobře jako zběsilá honička na staveništi v nejnovější bondovce Casino Royale: "Je to v tobě. Běž, je jedno kam. Běž kamkoliv, ale naplno. A hlavně se nezastav, to je jistá smrt."
Zastav se a nepřežiješ (Crank), USA 2006. Režie Mark Neveldine, Brian Taylor, hrají Jason Statham, Amy Smart, Efren Ramirez a další. 87 minut, distribuce SPI.
