Sprejeři tagují příliš mnoho zajíců

Jan Pomuk Štěpánek
2. 12. 2006 20:00
Recenze - Sprejeři chtějí klást vážné otázky a odkrýt principy sanfranciského undergroundu. Nepovedlo se jim pořádně jedno ani druhé.
Sprejeři, foto z filmu
Sprejeři, foto z filmu | Foto: Aktuálně.cz

Michael Rasario a Curtis Smith jsou nejlepší kámoši; ironií jejich doposud poněkud banálních existencí je fakt, že zatímco v noci sprejují po domech, autech, čemkoliv, co jim přijde pod ruku, přes den se živí jako natěrači.

Zatímco Michael se zdá být na začátku filmu tím vyzrálejším a uvědomělejším, tím, kdo se stará o ambiciozní přítelkyni, která už se svým synem vystřídala několik partnerů, Curtis působí jako ten naivnější. Zavtrzelý trouba, který neomylně směřuje do kriminálu nebo v lepším případě doprostřed sanfranciského ghetta zneuznaných uměleckých freaků.

Jenže na sobě začně pracovat a dělá všechno proto, aby se vyhnul dalším nepříjemnostem s policíí - zatímco Michael, zdá se, dělá vše proto, aby zničil i to málo, čeho dosud dosáhl.

Sprejeři, foto z filmu
Sprejeři, foto z filmu | Foto: Aktuálně.cz

Že pak přijde katarze, která vybrušuje charaktery a donutí hrdiny rozhodnout se mezi přátelstvím, uměním, vášní, kariérou a přežitím, je v tomto předvídatelném filmu jasné od prvních minut.

Na serióznější debatu a pádnější argumenty nezbývá tvůrcům čas kvůli dlouhým minutám žánrových obrázků podkreslených hip hopem. A tak zůstávají u klišovitých a pohříchu černobílých šablon o nepochopených umělcích stavících se každý po svém do opozice vůči zkostnatělým strukturám "zlého" systému.

Případně se jim snaží vyhýbat skrze poněkud vyprázdněné morality, což je ve výsledku ještě horší. Závažně se tvářící otázky - zvolit si kariéru umělce, co po nocích čmárá na dodávky, nebo být loutkou v reklamní agentuře?" jsou pak jen berličkou, aby z filmu nezbyl jen dlouhý videoklip.
 
Možná by byl i takový upřímně přiznaný videoklip z prostředí sanfranciského sprejerského undergroundu lepší zábavou pro jasně vymezené publikum. I autentický dokument ze sanfranciských ulic by sprejerům udělal větší službu.

Sprejeři, foto z filmu
Sprejeři, foto z filmu | Foto: Aktuálně.cz

Film Sprejeři se ale tváří jako každý teenager. Navenek kamenná tvář dávající ostentativně najevo, že má ve všem jasno, k tomu čas od času přemoudřelá banalita. Chuť polemizovat je jen bezpečná formulka, jež má zakrýt, že vášnivě rebelující puberťák ve skutečnosti žádné originální a nové argumenty nemá.

Do drsného světa pouličních teen-flákačů mnohem lépe autentičtěji a polemičtěji nakoukl Larry Clark v Kids. Jemu snímku se dá vyčítat mnohé: pokrytectví a alibismus, se kterou dává průchod lásce k brutálnímu filmovému násilí, případnou samoúčelnost v zobrazování sexu. Ale oproti Sprejerům si dokáže udržet alespoň schopnost vzbuzovat emoce, klást si hlubší otázky a probouzet polemické myšlení.

Naivní Sprejeři uvízli v zemi nikoho. Skuteční sprejeři doma sjíždějí amatérská videa, na kterých jsou k vidění mnohem zajímavější umělecké výkony, které nikdo neředí "složitými" dilematy. A dospělé publikum se těžko identifikuje se kterýmkoliv z hlavních hrdinů.

Obligátně vážní dospěláci jsou vykresleni jako morousové. Že by se někomu nad pětadvacet let chtělo vcítit do postavy vyfetovaného spratka, který po nocích čmárá po cizích autech, tomu se nechce věřit.

A jediná trošku provokující myšlenka, která by se dala shrnout třeba jako "kde končí umění a začíná vandalismus" je ve filmu jen matně tušit mezi řádky pro toho, kdo ji tušit chce.

K tomu, aby Sprejeři dosáhli na vyšší metu, honí příliš mnoho špatně krmených zajíců. A nakonec debutujícímu režiséru Burmanovi utekli všichni do jednoho.

Sprejeři (Quality of Life), film USA, Režie Benjamin Morgan, hrají: Lane Garrison, Brian Burnam, Luis Saguar, Mackenzie Firgensová, Fred Pitts.

 

Právě se děje

Další zprávy