1 - Vladislavský sál
Na toto místo byla ve středu slavnostně přenesena rakev s tělem Václava Havla a vystavena až do pátečního pohřbu.

2 - Katedrála svatého Víta
V pátek od 12. hodin zde proběhne zádušní mše za účasti zahraničních hostů.

3 - Rothmayerův sál
Zde jsou vystaveny kondolenční knihy, které podepisují politici i veřejnost. Odsud se vstupuje do slavnostního Španělského sálu.

4 - Hradčanské náměstí a II. nádvoří Pražského Hradu
V pátek, během smutečního obřadu, zde budou umístěny pro veřejnost velkoplošné obrazovky.

Přemysl Otakar I.

(1155 - 15. prosince 1230)

Byl českým knížetem a třetím českým králem z rodu Přemyslovců. Jako prvnímu se mu podařilo zajistit dědičný titul pro své potomky. Pro dosažení svých záměrů postupoval tvrdě a nekompromisně.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK

Přemysl Otakar II.

(1232 - 26. srpna 1278)

Pátý český král a muž velké ctižádosti a energie. Nazývaný král železný a zlatý. Vybudoval rozsáhlé panství až k Jaderskému moři. Usiloval - neúspěšně - i o římskoněmeckou korunu. Pád a osobní katastrofa pro něj byla bitva na Moravském poli (1278).

ZPĚT NA ROZCESTNÍK

Guta Habsburská

(13. března 1271 - 18. června 1296)

Manželka krále Václava II. a česká královna byla dle kronikáře ,,paní tak vlídná, nedotknutá Zlem, čili Dobrá nebo Guta...Pro svoje vzácné chování byla vám dána za paní. A její vlídnost neustále oblažuje i pana krále." Porodila 10 dětí a poslední porod ovlivnil její předčasnou smrt.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK

Rudolf I.

(1282 - 4. července 1307)

Byl devátým českým králem, o své jmenování složitě bojoval. Snažil se zlepšit stav královských financí důsledným vymáháním daní a pohledávek, pro což nebyl příliš oblíbený. Mladý král zemřel náhle při potlačování rebelujících pánů.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK

Karel IV.

(14. května 1316 - 29. listopadu 1378)

Císař římský a král český. Z českého království se díky němu stalo moderní evropské centrum a země zažívala mnohostranný rozvoj. Zasloužil se o vznik pozdější Karlovy univerzity, zahájil stavbu Karlova mostu, stál u zrodu Nového Města pražského.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK

Václav IV.

(26. února 1361 - 16. srpna 1419)

Český a římský král, syn a dědic Karla IV. Byl kritizován pro nečinnost a nedůslednost v úřadu, v roce 1400 byl sesazen z německého trůnu. Později byl znovu za krále uznán, ale do konce života se už de facto vlády neujal.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK

Jiří z Poděbrad

(6. dubna 1420 - 22. března 1471)

Nepocházel z panovnické dynastie, ale z české šlechty, která jej roku 1458 zvolila za českého krále, aby si zachovala přijímání svátostí pod obojí a další výdobytky husitské revoluce. Neúspěšně se pokoušel prosadit myšlenku středověkého ,,společenství národů". Po válce s uherským králem nečekaně zemřel.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK

Ladislav Pohrobek

(22. února 1440 - 23. listopadu 1457)

Český a uherský král. Dlouho však nepanoval. Onemocněl během příprav na svatbu a po třech dnech neočekávaně zemřel ve svých 17 letech a po čtyřech letech od korunovace. Přídomek Pohrobek získal kvůli tomu, že se narodil čtyři měsíce po smrti svého otce.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK

Ferdinand I.

(10. března 1503 - 25. července 1564)

Císař římský a král český. Jeho propagováním absolutismu vzrostl odpor u stavovských obcí, který vedl k odboji. Ferdinand zvítězil, odebral městům politická práva. Za jeho vlády také přišli do Čech jezuité v rámci rekatolizace.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK

Rudolf II.

(18. července 1552 - 20. ledna 1612)

Císař římský a král český. Měl nadprůměrné vzdělání a velké protireformační zapálení, zajímala jej přírodověda a alchymie. Příchod jeho císařského dvora do Prahy znamenal pro provinční město velkou změnu. Přišli sem vyslanci, umělci a učenci. Později se ale dvůr rozkládal. Rudolf v roce 1609 vydal Majestát, kterým povolil svobodu vyznání.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK

svatý Vít

(okolo 297 - 304)

Je patronem Čech, herců, komediantů či epileptiků. Světec pocházel ze Sicílie, dostalo se mu křesťanské výchovy. V sedmi letech se odmítl vzdát víry a na příkaz císaře byl se svými vychovateli umučen. Přestál podle legendy vaření v kotli i předhození lvům, tak byl nakonec sťat.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK

svatý Václav

(907 - 935)

Hlavní patron českých zemí, český kníže a světec. Byl vychován babičkou Ludmilu, vzdělání získal na Budči. Zachoval suverenitu státu i po porážce se saským králem. Byl zavražděn v Boleslavi, což umožnilo jeho bratrovi Boleslavovi převzít vládu. Je jedním z nejoblíbenějších českých svatých a jeho kult je dodnes silný.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK

svatý Vojtěch

(957- 997)

Druhý pražský biskup, pocházel z rodu Slavníkovců. Vystupoval proti obchodování s otroky či proti alkoholismu. Kvůli sporům s knížetem opustil zemi a zachánil si tak život, protože poté došlo k vyvraždění Slavníkovců. Působil misionářsky v Prusku, kde zemřel jako mučedník.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK

svatý Zikmund

(konec 5. století - 524)

Burgunský král, který přijal křesťanství. V klášteře se kál za vraždu svého syna Sigerika. Později byl zajat a umučen s celou rodinou.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK

svatý Jan Nepomucký

(snad 1340 - 1393)

Byl generálním vikářem pražského arcibiskupa. Mezi českým králem Václavem IV. a arcibiskupem vzniklo nepřátelství ohledně jmenování církevních hodnostářů. Výsledný konflikt vedl k mučení lidí z arcibiskupova doprovodu, Jan během něho zemřel a jeho tělo bylo svrženo z Karlova mostu do Vltavy. Má světovou proslulost a je uctíván jako mučedník zpovědního tajemství.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK