Rádi byste někomu v závěti odkázali váš majetek, ale jen při splnění určitých podmínek? Například až váš vnuk dosáhne zletilosti (18 let), nebo až dcera úspěšně vystuduje vysokou školu? Chcete, aby dědic získal majetek jenom tehdy, když se postará o vaši manželku, nezletilého vnuka nebo třeba pejska? Nebo byste rádi, aby váš domek zůstal v majetku rodiny, tedy aby jej dědic hned neprodal někomu úplně cizímu?
Bohužel, podle současné právní úpravy máte smůlu. Platný občanský zákoník neumožňuje, aby závěť obsahovala jakoukoliv podmínku. Tedy přesněji: Pokud do ní nějakou napíšete, nebude se k ní přihlížet (ze závěti tedy bude účinné všechno kromě této podmínky).
Vaše možnosti se rozšíří nejdříve od ledna 2012. To má totiž začít platit zcela nový občanský zákoník, připravený nezávislou expertní skupinou a předloženou odcházejícím ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem. Návrh tento týden schválila vláda, sněmovna však o něm začne rozhodovat až po předčasných volbách.
Vedlejší doložky
Podle nového občanského zákoníku bude možné připojit k závěti takzvané vedlejší doložky. Tedy podmínky, příkazy nebo časové oddálení získání dědictví.
Autor závěti (odborně řečeno zůstavitel) si může stanovit téměř jakékoliv podmínky. Zákon stanoví jen několik výjimek, kdy se k takovým podmínkám nebude přihlížet.
První výjimkou je podmínka či příkaz, která „směřuje jen ke zřejmému obtěžování dědice ze zjevné zůstavitelovy svévole". Neplatná bude i vedlejší doložka, který „zjevně odporuje veřejnému pořádku" nebo je nesrozumitelná. Při sporech samozřejmě rozhodne soud, projednávající dědictví.
Návrh nového zákoníku stanoví i další hranice toho, co může zůstavitel po případném dědici žádat. Konkrétně nemůže chtít, aby dědic uzavřel nebo neuzavřel manželství, případně aby v něm setrval nebo jej dokonce zrušil. Totéž platí o registrovaném partnerství. (Lze však stanovit podmínku, podle níž někdo může užívat dědictví například jen na dobu do uzavření manželství).
Úplně bez omezení nezůstane ani zákaz prodat zděděný majetek. U soudu tato podmínka obstojí jen tehdy, je-li zákaz „nařízen na určitou přiměřenou dobu a odůvodněn vážným zájmem hodným právní ochrany". Jinak může dědic (odborně řečeno obtížený) požadovat po soudu zrušení takové podmínky. Je-li takový zákaz zapsán ve veřejném seznamu (typicky katastru nemovitostí), musí dědic prokázat, že „zájem na zrušení zákazu zřejmě převyšuje zájem na jeho zachování".
Dědická smlouva
Novinkou má být také dědická smlouva. „Vzorem jsou právní řády Švýcarska, Rakouska a Německa," říká končící ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Narozdíl od závěti, která je jednostranným právním jednáním zůstavitele, je dědická smlouva dohodou dvou stran. Záležitosti ohledně dědictví tak můžete vyřešit už za vašeho života tak, aby po smrti nevznikly žádné spory (jako tomu v některých případech hrozí u závěti, například kvůli nejasnému výkladu vaší vůle). Navíc tak, aby to dosavadního vlastníka nijak neomezovalo v užívání majetku během „zbytku života".
„Příkladem je starý člověk, vlastnící rozsáhlou nemovitost. Je zvyklý v ní žít, a přestože už nemá peníze na její provoz, nechce ji prodat," vysvětluje Pospíšil. „Nově by ji tedy mohl dědickou smlouvou odkázat některému ze svých příbuzných či jiné osobě s tím, že jej nechají v nemovitosti dožít a budou po dobu jeho života hradit náklady spojené s provozem nemovitosti," dodává.
| Čtěte více o reformě soukromého práva: Vláda kývla na revoluční změnu práva. Platit ale nebude K založení s.r.o. má stačit koruna místo 200 000 Kč Exekuce: Změna pravidel má posílit práva dlužníků |
