Odstupné klesne, stát si z něj ukrojí další peníze

Petr Kučera Petr Kučera, Jana Králová
9. 8. 2011 10:00
Kalouskova daňová reforma má ukončit výjimku pro platby pojistného
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Karel Toman

Praha - Zaměstnanci, kteří mají nárok na odstupné, mohou od roku 2013 dostat výrazně méně peněz než dosud.

Počítá s tím jeden z méně známých bodů daňové reformy, navržené ministrem financí Miroslavem Kalouskem z TOP 09.  Reformu ve středu projedná vláda.

Například zaměstnanec se mzdou kolem 25 tisíc korun, který při ukončení pracovního poměru dostane jako odstupné tři měsíční platy, by dostal o téměř 13 tisíc korun méně než dosud.

Rušení dosavadních daňových výjimek se totiž podle návrhu dotkne také odstupného. Z něj se dosud platí jen daň z příjmů, nikoliv odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Po reformě, plánované od roku 2013, má také odstupné podléhat standardnímu pojistnému. To se navíc zvýší - na straně zaměstnance - z nynějších 11 na 13 procent hrubé mzdy.

Pojistné se má nově odvádět i z odměn za zlepšovací návrhy a vynálezy či z jednorázových sociálních výpomocí. Další, mediálně mnohem známější výjimky navržené ke zrušení, se týkají stravenek, režijních jízdenek a podobných benefitů.

Už ne vyšší než předchozí čistá mzda

Jak by se placení pojistného projevilo na čistém příjmu, který „na rozloučenou" dostane zaměstnanec s nárokem na odstupné ve výši tří měsíčních výdělků?

Zaměstnanec s měsíční mzdou 15 tisíc korun by od roku 2013 dostal v praxi zhruba o osm tisíc korun nižší odstupné než podle nynějších pravidel.

Při mzdě 25 tisíc korun by si stát z celkového odstupného vzal téměř 13 tisíc oproti nynějšku, při mzdě 40 tisíc by odstupné kleslo o 20 tisíc. Lidé vydělávající 100 tisíc měsíčně by pak odevzdali státu z odstupného o 50 tisíc více než dosud.

Vedle samotného odvodu pojistného je do zmíněného rozdílu zahrnuta také vyšší sazba pojistného i daně z příjmů (nově 19 % místo 15 %, byť z hrubé místo superhrubé mzdy).

Foto: Jan Langer
Čtěte podrobněji:
Přehled: Kdo má nárok na odstupné a v jaké výši
Výpověď dohodou je nesmysl. Čtěte, jak se nenachytat

Cílem návrhu je odstranění výjimek, uvádí ministerstvo v návrhu. Jestliže odstupné dosud podléhá dani z příjmů, není podle Kalouska důvod, proč by neměly podléhat také pojistnému.

Podle ministerstva obdrží odcházející zaměstnanec po reformě "čisté" odstupné ve stejné výši jako předtím činila jeho čistá mzda, zatímco dosud je odstupné vyšší právě díky osvobození od pojistného.

Na druhou stranu by si zaměstnanec díky vyšším odvodům mohl polepšit při výpočtu dávek, které z pojistného případně obdrží.

Českomoravská konfederace odborových svazů se obává, že Kalouskův návrh povede také k menší štědrosti těch zaměstnavatelů, kteří nyní poskytují odstupné nad zákonem stanovené minimum. Pokud z něj totiž firmy začnou platit pojistné, výrazně jim to zvýší náklady na nadstandardní odstupné.

Další dvě změny

Už od letošního ledna se odstupné stalo méně výhodné než dříve pro lidi, kteří vzápětí žádají o podporu v nezaměstnanosti.

Po dobu, pokrytou právě odstupným, totiž nemají na podporu nárok. Tu mohou začít čerpat až po uplynutí doby, kterou pokrývá odstupné.

Podpora se jim nicméně jen odloží na další měsíce, nekrátí se - pokud ovšem zájemci do vyčerpání takto posunuté podpory nenajdou novou práci.

Foto: Ondřej Besperát
Čtěte také:
podrobněji v tomto článku).

 

Právě se děje

Další zprávy