Změny v práci: Nižší odstupné, delší zkušební doba

Petr Kučera Petr Kučera
21. 7. 2010 22:19
Minimální mzda by se mohla lišit podle regionů, zvažuje ministr Drábek

Praha - Změny v zákoníku práce budou postupné, nepůjde o zcela nový předpis. Kromě zpružnění pracovního trhu je cílem i zjednodušení zákoníku tak, aby byl srozumitelný pro běžného středoškoláka. V rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz to řekl nový ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.

Zaměřili jsme se hlavně na plány, které koaliční smlouva nezmiňuje nebo v ní nejsou upřesněny. Podrobnější přehled chystaných změn pak najdete ve sloupečku vpravo.

A.cz: V koaliční smlouvě se nezmiňujete o růstu minimální mzdy. Máte stejný názor jako váš předchůdce Petr Nečas, který ji od roku 2006 prakticky nezvýšil?

O zvýšení zatím neuvažujeme, i když tomu tématu se úplně nevyhýbám. Především bych ale rád zvýšil povědomí o takzvaných minimálních tarifech pro jednotlivé skupiny prací, protože ta minimální mzda 8000 korun platí v praxi jen pro malou část profesí. Takže kontroly ve firmách se více zaměří nejen na tu samotnou minimální mzdu, ale i na minimální tarify. (Podrobněji jsme o rozdílech psali v tomto článku.)

A.cz: Ještě jako šéf Hospodářské komory jste považoval za problém, že minimální mzda je pro celou republiku stejná bez ohledu na regionální rozdíly. Zkusíte to teď změnit?

Chystané změny

  • Pružnější pracovní trh. Firmy by se už neměly bát přijímat zaměstnance jen proto, že je později - například při nedostatku zakázek - kvůli přísnému zákoníku prakticky nemohou propustit. Ani jedna ze stran nicméně neplánuje "vyhazov bez udání důvodu", jak před volbami tvrdila ČSSD.
  • Srozumitelnější zákoník práce. Měl by se v něm orientovat i průměrný středoškolák. Mnohem snadněji než dosud by například mohl zjistit, která ustanovení jsou závazná a která si lze dohodnout odlišně.
  • Odstupňované odstupné. Nově má být vypláceno podle délky odpracovaných let u stejného zaměstnavatele. Kdo je u firmy méně než jeden rok, získá jen jednoměsíční odstupné. Kdo do dvou let, získá dvouměsíční. Teprve kdo je u stejné firmy déle než dva roky, získá tři měsíční platy jako dosud.
  • Smlouvy na dobu určitou. Dosud jsou omezeny maximálně na dva roky, nově by mělo jít o pět let nebo i neomezenou dobu.
  • Dohody o provedení práce. Limit se zvýší ze 150 na 300 hodin ročně. Současně ale zesílí kontrola, zda jde skutečně o jednorázovou činnost.
  • Podpora částečných úvazků. Firma, která vytvoří částečný úvazek pro rodiče s dětmi do šesti let, zdravotně postižené nebo pro pečující o handicapované, získa slevu na pojistném 7200 korun ročně.
  • Jednodušší konta pracovní doby. Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby (podle momentálního stavu zakázek) má být pružnější než dosud.
  • Kdo sám podá výpověď nebo odejde dohodou, nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti ve stávající výši a délce.
  • Kdo dostane odstupné, nebude mít po tuto dobu (pokrytou odstupným) nárok na podporu v nezaměstnanosti.
  • Možnost delší zkušební doby. Tříměsíční limit zůstane jen tehdy, jestliže se firma a zaměstnanec nedohodnou na delším (zřejmě až šest měsíců). Smluvní volnost má být posílena i v dalších oblastech.
  • Kdo začne podnikat jako živnostník, nepřijde o podporu v nezaměstnanosti.
  • Reformy sociálních dávek - tak, aby se lidem, kteří mohou pracovat, nevyplácelo žít jen ze státní podpory.
  • Přísnější boj proti práci na černo. Kontroly nelegálního zaměstnávání mají být důslednější a ověřovat stav přímo v terénu.

Ano, je problém, že nekvalifikovaná práce třeba v Bruntále je podle zákona oceněna stejně jako v Praze. Budeme o tom jednat se sociálními partnery. Otázkou je, zda by to nepřineslo přílišné administrativní zatížení. A zda to členit podle krajů či okresů - když zvolíme menší regiony, tak to firmy snadněji obejdou a jako formální místo zaměstnání si zvolí město o 20 kilometrů dál, kde budou platit jiná minima...

A.cz: Které z avizovaných změn zákoníku práce jsou reálné už od roku 2011?

Rádi bychom od příštího roku uvolnili pracovní poměry na dobu určitou, rozšířili limit pro dohody o provedení práce a zjednodušili využívání takzvaných kont pracovní doby. Tedy změny, které lze legislativně provést velmi rychle.

A.cz: Dosud může firma uzavřít se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou maximálně na dva roky. Zrušíte to omezení úplně, nebo ho prodloužíte třeba na pět let?

V každém případě zrušíme to dvouleté omezení. Nevidím totiž důvod, proč by firma, která třeba staví elektrárnu po dobu čtyř let, nesměla zaměstnat projektanta nebo dělníka právě jenom na ty čtyři roky.

A.cz: Jak chcete zabránit zneužívání, tedy aby firma neprodlužovala smlouvu na dobu určitou třeba každý měsíc?

Takové spekulativní zneužívání nechceme připustit. Ještě ale nevím, zda zvolíme nějaké omezení přímo v zákoně, nebo jestli to necháme na judikátech, tedy rozhodování soudů.

Zákoník musí být srozumitelnější

A.cz: Další změny by pak byly součástí zcela nového zákoníku práce od roku 2012?

Nakonec nepůjde o úplně nový zákoník práce. Chci jít cestou postupných kroků.

A.cz: Lze ale stavět na tom současném zákoníku práce prosazeném ČSSD a KSČM, který jste ještě jako šéf Hospodářské komory tolik kritizoval?

Ano, k zákoníku práce přijatému v roce 2006 mám plno výhrad. Podle mne se příliš nepovedl a až příliš připomíná ten z 60. let. Ale nedokážu si představit, že po pěti letech budeme jednat zase o úplně novém zákoníku. To bychom si dali úkol tak na další tři, čtyři roky. Proto chci jít cestou postupné změny některých ustanovení.

A.cz: Bude pak zákoník práce srozumitelnější než nyní?

Jaromír Drábek
Jaromír Drábek | Foto: Jan Langer

To je jedním z mých hlavních cílů. Norma, která se dotýká milionů lidí, by měla být srozumitelná pro průměrného středoškoláka. Teď je znalost zákoníku na velmi nízké úrovni, protože pro zaměstnance i běžné malé a střední firmy je příliš složitý a nejednoznačný. Chci ho proto postupně zjednodušit, zpřehlednit. Například aby hned na první pohled bylo jasné, které ustanovení je závazné a naopak které si mohou zaměstnavatel a zaměstnanec upravit dohodou jinak. A mělo by konečně dojít k naplnění té zásady, že "co není zakázáno, je povoleno".

Zkušební doba až půl roku, ale jen dohodou

A.cz: Expertní komise, která připravovala změnu zákoníku práce ještě za Topolánkovy vlády, mimo jiné navrhovala i prodloužení zkušební doby, přinejmenším u takzvaných vedoucích zaměstnanců, tedy manažerů. Dosud trvá maximálně tři měsíce. Změníte to?

Jsem pro to, aby v zákoně zůstal tříměsíční limit, ale pouze pokud se firma se zaměstnancem nedohodne jinak. Zdůrazňuji, že jde o oboustranný souhlas. V takovém případě by zákoník dovoloval, aby zkušební doba mohla být dohodou prodloužena až na šest měsíců. V praxi je to často vhodné právě u těch manažerských profesí.

A.cz: Podle koaliční smlouvy by nárok podporu v nezaměstnanosti ve stávající výši a délce neměl ten, kdo podá sám výpověď či ukončí pracovní poměr dohodou nebo byl propuštěn pro porušení kázně, a také ten, kdo "po odpovídající dobu obdržel odstupné". O kolik nižší podporu by tedy měli lidé s odstupným?

Ti by po určitou dobu neměli na podporu v nezaměstnanosti vůbec nárok. Přijde mi to logické. Je přece nepřijatelné, když někdo dostane odstupné a hned se přihlásí na úřad práce a chce podporu v nezaměstnanosti. Vždyť potom má vlastně větší příjem, než měl předtím, navíc z peněz ostatních spoluobčanů. Nově by mělo platit, že když někdo dostane jako odstupné tři měsíční platy, tak ty tři měsíce nemůže současně pobírat podporu v nezaměstnanosti.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Osm tisíc jako minimální mzda? Může být i dvojnásobná
Velký přehled: Kolik skutečně vydělávají lidé v Česku
Zvolili Zaměstnavatele roku. Pracovníků se ale neptali

A.cz: Experti před pár lety zvažovali také možnost, aby zaměstnanec mohl firmu okamžitě opustit, pokud se "vyplatí" z výpovědní doby. Typicky v případě, kdy má lepší nabídku z jiné firmy, ale nemůže čekat další dva měsíce, než mu uplyne výpovědní doba u dosavadního zaměstnavatele. Jste pro tuto formu kompenzace?

Rozhodně budu podporovat, aby to zákon umožňoval, ale nechtěl bych to nařizovat. Opět tedy platí, že musí existovat možnost dohodnout si něco takového. Ale musí s tím souhlasit obě strany. Kdybychom to právo dali jednostranně jen zaměstnanci, tak by mohl odejít ze dne na den a firmě by sice zaplatil nějakou kompenzaci, ta by jí ale byla k ničemu, pokud by jí kvůli tomu nečekaně chyběla pracovní síla. Postihlo by to hlavně menší firmy v době, kdy mají plno zakázek.

 

Právě se děje

Další zprávy