Snížení platů může skončit u soudu. Kvůli příplatkům

Petr Kučera Petr Kučera
20. 10. 2009 23:05
O konkrétním způsobu snížení platů rozhodne vláda až v polovině listopadu
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Nejdříve až v polovině listopadu se desetitisíce lidí pracujících na úřadech dozvědí, jakým způsobem přijdou o zhruba čtyři procenta dosavadního platu. Podle informací Aktuálně.cz totiž stále probíhají jednání mezi jednotlivými resorty a odboráři. O konkrétním řešení pak rozhodne vláda pravděpodobně v týdnu od 9. listopadu. Záleží také na tom, v jaké podobě poslanci schválí vládní návrh rozpočtu.

Rozhodnutí o způsobu, jak naplnit Janotův úsporný balíček, přitom může spustit lavinu soudních žalob. Pokud by totiž vláda nerozhodla o snížení základní složky platu (formou nařízení vlády), mohly by jednotlivé úřady volit jen mezi snížením (nebo úplným zrušením) nenárokové části platu a propouštěním zaměstnanců.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte více v předchozím článku:
Napětí vrcholí. Úředníci přijdou o prémie, nebo o místo

A právě snížení takzvaných osobních příplatků je podle mnoha zaměstnanců nepřípustné. V dopisech redakci připomínají, že ani nenárokovou část platu nelze "jen tak" snížit, což potvrdil i Nejvyšší soud ČR. Pokud by o část platu přišli, chtějí se zaměstnanci bránit u soudu.

Nenároková, ale jen dokud vám ji nepřiznají

Kromě základní složky platu, odpovídající "tabulkovému" tarifu podle nařízení vlády, může zaměstnanec ve státní správě dostávat také nenárokovou část mzdy, zejména osobní příplatek. Ten může činit až polovinu - v některých případech dokonce 100 % - základní složky (resp. nejvyššího platového stupně v příslušné třídě).

Zaměstnavatel jej může poskytovat zaměstnanci, který "dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci", případně je "vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem".

Na osobní příplatek nemá zaměstnanec nárok, rozhodnutí je čistě na zaměstnavateli. Jenže: Pokud už jednou o jeho přiznání rozhodne, stává se z nenárokové části platu nároková. A jak potvrdil i Nejvyšší soud, "snížen nebo odejmut pak může být jen tehdy, jestliže došlo ke změně předpokladů a podmínek, za nichž byl přiznán".

Jinými slovy: Jestliže úřad přiznal konkrétnímu zaměstnanci osobní příplatek v určité výši kvůli dlouhodobě velmi dobrým pracovním výsledkům, může mu příplatek snížit nebo sebrat jen tehdy, jestliže prokáže, že zaměstnanec už tak dobré výsledky nepodává.

Tím se osobní příplatek zpravidla liší od jiných nenárokových částí mzdy jako jsou například čtvrtletní nebo pololetí odměny. Osobní příplatek je dán platovým výměrem a má dlouhodobý charakter, zatímco odměny (prémie) bývají chápány spíše jednorázově a jejich nepřiznání je pro zaměstnavatele snadnější, protože je písemně předem nesliboval. Podle zákoníku práce může úřad poskytnout odměnu "za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu".

Nejvyšší soud? Už je to jinak

Za přelomové je v této oblasti označováno zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3488/2006. Přestože v České republice nefunguje precedenční systém práva a o každém konkrétním sporu musí soudy rozhodovat zcela nově (individuálně), v praxi jsou do značné míry tyto takzvané judikáty uznávány a zejména trojice tuzemských nejvyšších soudů se jimi řídí.

Jenže v případě osobních příplatků není vůbec jisté, jak by případný další spor dopadl. Nejvyšší soud totiž posuzoval stav platný do konce roku 2006, tedy podle starého zákoníku práce a tehdejších, nyní již zrušených platových předpisů.

Odborníci se teď neshodnou, co v praxi znamená nová právní úprava, účinná od roku 2007.

"Nyní je osobní příplatek přiznáván podle § 131 zákoníku práce. Jednoznačně stanoví nenárokovou povahu příplatku, avšak již neuvádí žádná hlediska pro jeho eventuální snížení či odejmutí," říká právník Bořivoj Šubrt, předseda Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů a jeden z největších tuzemských expertů na tuto oblast.

"Proto je nyní možné příplatek snížit či odejmout i třeba jen ve vazbě na množství prostředků, které má zaměstnavatel k dispozici," upozorňuje Šubrt.

Podle advokáta Dominika Brůhy, dalšího specialisty na pracovní právo, je Šubrtův názor mezi odborníky poměrně častý. "Já osobně jej ovšem zatím nesdílím. Za situace, kdy nemáme k dispozici nový judikát Nejvyššího soudu, který by věc vykládal odlišně od toho předchozího, se spíše kloním k závěru, že i nyní může být jednou přiznaný osobní příplatek snížen či odebrán jen pro neplnění týchž kritérií, pro které byl původně přiznán," domnívá se Brůha.

Jestliže tedy zákoník práce umožňuje přiznat zaměstnanci osobní příplatek jen z důvodů "velmi dobrých pracovních výsledků" nebo pro "plnění většího rozsahu pracovních úkolů," pak podle Brůhy nemůže být snížen či snížen z jiných důvodů, například pro nedostatek mzdových prostředků na straně zaměstnavatele. Brůha také spoléhá na převládající názorovou kontinuitu Nejvyššího soudu.

Také podle Jany Bartošové z advokátní kanceláře Glatzová & Co. zákon dovoluje snížit či odebrat osobní příplatek pouze z důvodu změny v pracovním výkonu zaměstnance. "Mezi odbornou veřejností však existuje názor, že osobní příplatek lze měnit i z důvodů ekonomických, pokud zaměstnavateli nebyl přidělen dostatek finančních prostředků. Pak se ale musí jednat o snížení plošné, takže zůstane zachována diferenciace mezi zaměstnanci podle kvality jejich práce," dodává Bartošová.

Na možné komplikace upozorňuje i Klára Valentová, specialistka na pracovní právo z advokátní kanceláře Ambruz & Dark. "Zaměstnavatel nemůže snížit či odejmout osobní příplatek zcela svévolně, tedy z jiných důvodů, než ze kterých může být přiznán, nebo úplně bez udání důvodu," domnívá se.

Tato pravidla není možné obejít ani přiznáním osobního příplatku pouze na dobu určitou. "Také nedostatek finančních prostředků zaměstnavatele není důvodem ke změně výše nebo odejmutí osobního příplatku," dodává Valentová.

Odboráři: Je to menší zlo než snižovat tarify

Dočasné snížení nenárokové části platu by ale překvapivě nevadilo odborářům. "Je to menší zlo než případné snížení základní části platu," říká Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací. "Chápali bychom to jako mimořádné řešení v mimořádné situaci," vysvětluje.

Vondrová se totiž obává, že snížení platových tarifů by v praxi vedlo k výraznějšímu snížení než o zmíněná čtyři procenta, navíc by se pak obtížněji vracelo na předchozí úroveň.


Foto: Aktuálně.cz
Kdy vám firma může snížit mzdu a jak se bránit
Může zaměstnavatel udělovat pokuty? Jak může měnit pohyblivou složku mzdy? Podívejte se na přehled nejčastějších případů krácení mezd. V některých případech se můžete úspěšně bránit, v jiných bohužel nemůžete dělat skoro nic.

Zajímavý je také názor jednoho ze soudců, který nemůže být jmenován: "Spory o neplatnost výpovědi řešíme často, hlavně když firma uvede například organizační důvody a maskuje tím jiný výpovědní důvod. Naopak ohledně nenárokové části platu či mzdy se lidé soudí málo," říká.

Zjednodušeně řečeno: Uspěje-li bývalý zaměstnanec ve sporu o neplatnost výpovědi, musí mu zaměstnavatel vyplatit všechny měsíční mzdy od doby výpovědi až do okamžiku rozhodnutí soudu. Výpověď se totiž považuje za neplatnou, pracovní poměr tak nadále trvá. "Pokud by se však lidé soudili o nenárokovou část mzdy, museli by se rozhodnout: Buď zůstanou v pracovním poměru a budou třeba i dva roky snášet jistě zhoršené a mnohem přísnější podmínky na pracovišti. Nebo dají sami výpověď, čímž si ale ukončí dobu, za níž by - po vyhraném sporu - dostali doplacený osobní příplatek," vysvětluje soudce.

Na druhou stranu však stačí jediný "odvážlivec", který se kvůli osobnímu příplatku obrátí k soudu. Případný úspěch by pak dodal odvahu mnoha dalším zaměstnancům v podobné situaci.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Manažeři přijdou o desítky tisíc, peníze si vezme stát
Osm tisíc jako minimální mzda? Může být i dvojnásobná
Máte mzdový výměr? Snadno můžete přijít o peníze
 

Právě se děje

Další zprávy