Kvůli nemoci už tolik neproděláte, mění se zákon

Petr Kučera Petr Kučera
22. 5. 2009 12:35
Málo známou částí protikrizového balíčku je i drobná změna zákoníku práce
Foto: Jaroslav Jiřička

Dosud prakticky neznámou součástí "protikrizového balíčku", přijatého sněmovnou, je také drobná změna zákoníku práce. Díky ní alespoň částečně skončí znevýhodnění lidí pracujících na delší směny. Oproti současnému stavu si polepší v prvních dnech nemoci.

I nadále má sice platit, že nemocní zaměstnanci nedostanou náhradu mzdy za první tři neodpracované dny. U směnných provozů však půjde o maximálně 24 hodin naplánovaných směn. Počínaje 25. hodinou tedy začne nemocný zaměstnanec dostávat náhradu mzdy, přestože stále ještě půjde o jeho třetí směnu.

Konec nerovnosti, ale jen částečně

Jak dosavadní nerovnost vypadá v praxi?

Pan Petr pracuje v kanceláři a má běžnou pracovní dobu, tedy osm hodin denně od pondělí do pátku. Když v pondělí ráno onemocní (lékař mu napíše neschopenku), nedostane v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy dostává až od čtvrtka, takže přijde o náhradu za 3x8, tedy 24 hodin.

Pan Pavel pracuje na směny. V pondělí měla jeho směna trvat 12 hodin, ve středu 10 hodin a v pátek 12 hodin. Také pro něj platí, že při nemoci nedostane zaplaceno za první tři dny (směny), které pro něj původně měly být pracovními. Přijde tedy o náhradu mzdy ve výši celkem 34 hodin - o deset víc než pan Petr. Při hodinové mzdě kolem stokoruny představuje tato ztracená náhrada víc než pětistovku.

Právě tuto nerovnost má odstranit novela zákoníku práce, schválená poslanci v rámci "zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability". Podle pozměněných pravidel se má náhrada mzdy u směnných provozů počítat od letošního července. Zákon ještě musí schválit Senát, vzhledem k politické dohodě dvou největších stran se ale neočekávají větší změny.

Druhé znevýhodnění zůstane

Další, pro většinu zaměstnanců ještě mnohem horší diskriminace lidí pracujících na změny, však zatím v zákoníku práce zůstane. Opět si ji ukážeme na příkladu Petra a Pavla.

Pro oba od letošního roku platí, že během prvních tří dnů nemoci nedostanou nic. Nejde ale o klasické tři kalendářní dny, ale pouze o dny, které měly být pro zaměstnance původně pracovními (pokud by neonemocněl).

Výše zmíněný pan Petr tedy nedostane žádné peníze za pondělí, úterý a středu. Od čtvrtka už dostává náhradu mzdy ("nemocenskou" placenou zaměstnavatelem). Bez peněz je tak "jen" tři dny.

Oproti tomu pan Pavel zůstane bez peněz přinejmenším sedm dnů. Onemocní v pondělí. Směny měl naplánované na pondělí, středu a pátek. Protože do "prvních tří dnů" se počítají jen ty, které měly být pracovními, tak se k úterý, čtvrtku, sobotě ani neděli nepřihlíží. Náhradu mzdy začne Pavel dostávat tedy nejdříve následující pondělí, a to jen v případě, že na tento den měl naplánovanou směnu.

Právě zmíněnou nerovnost vnímá mnoho lidí pracujících na změny jako značnou nespravedlnost. Přestože je náhrada mzdy - jak vyplývá z jejího názvu - určena skutečně jen jako kompenzace za příjem ztracený kvůli nemoci. I kdyby pan Pavel zůstal zdravý, tak by za úterý, čtvrtek, sobotu a neděli stejně nedostal nic, protože podle rozpisu směn neměl pracovat. Kromě toho na náhradě mzdy v přepočtu na jeden neodpracovaný den dostane Pavel více peněz než Petr (při nemoci získá část mzdy za 10 nebo 12 hodin, zatímco Petr jen za 8 hodin).

Ať už jde o nespravedlnost nebo poměrně logický systém, tato část zákoníku práce se zatím nemění.

Peníze i za první tři dny?

Sociální demokraté chtěli původně v protikrizovém balíčku prosadit, aby lidé znovu dostávali náhradu mzdy i za první tři dny nemoci. "Bohužel, ODS, KDU-ČSL a Strana zelených s touto změnou nesouhlasila," říká místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Do schváleného kompromisního znění zákona se proto nakonec dostala mnohem mírnější změna zákoníku práce.

Právě opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci tak zůstává jedním z hlavních předvolebních témat ČSSD. "Po volbách toto omezení, prosazené ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem, zrušíme," slibuje Škromach.

Pravidlo "první tři dny nemoci bez peněz" fungovalo už v prvním pololetí loňského roku. Ústavní soud jej však označil za protiústavní. Vláda vedená ODS tak byla donucena od poloviny loňského roku tyto částky opět proplácet. Od začátku letošního roku ale znovu prosadila obdobné pravidlo, byť s drobnou úlevou pro zaměstnance na platbách nemocenského pojištění. Hlavním cílem zpřísnění bylo podle Nečase omezit počet simulantů, kteří sociální systém zneužívali.


Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz
Čtěte více o nemocenské:
Jak se mění nemocenská? Přečtěte si krok za krokem
Spočítejte si, kolik letos dostanete během nemoci
Nemocní zůstávají bez peněz. Úřady viní zaměstnavatele
Zákaz práce při neschopence? Omyl, můžete si přivydělat


 

Právě se děje

Další zprávy