Praha - Nejpozději v pátek 30. dubna musí osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které alespoň část roku 2009 vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost, podat správě sociálního zabezpečení Přehled o příjmech a výdajích za loňský rok.
Výjimka platí pro osoby, jimž zpracovává daňové přiznání poradce. Ti mohou podat Přehled nejpozději 30. července, ovšem nejpozději 30. dubna to musí nahlásit (včetně plné moci udělené poradci) správě sociálního zabezpečení.
Podobně jako u daňového přiznání stačí také Přehled ohledně sociálního pojištění v poslední den lhůty odeslat poštou, nemusí být tedy 30. dubna doručen.
Tiskopisy Přehledu a podrobné návody jsou k dispozici v elektronické podobě na této stránce.
Dluh zaplaťte do osmi dnů
Zatímco u daňového přiznání letos platí absurdní situace, kdy je daň nutné zaplatit dříve než skončí termín pro odevzdání přiznání, u Přehledu máte ještě čas.
Doplatek na pojistném stačí zaplatit nejpozději do osmi dnů ode dne podání Přehledu. Letos poprvé platí nové pravidlo, které přinesl zákon o platebním styku: Peníze nestačí v daném termínu pouze odeslat z účtu jako dosud, ale musí už skutečně přijít na účet správy sociálního pojištění.
Kdo nezaplatí pojistné včas nebo pošle nižší částku, musí zaplatit penále. "Jeho sazba činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá, činí. Penále se platí ode dne následujícího po dni splatnosti pojistného do dne úhrady dluhu včetně tohoto dne," upřesňuje mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka.
Pokud nepodáte samotný Přehled, může vám správa sociálního zabezpečení uložit pokutu až 20 tisíc korun a při opětovném nesplnění povinnosti až 100 tisíc.
Nově i pro autory a umělce
Přehled o příjmech a výdajích za loňský rok musí letos poprvé podat také lidé, kteří vykonávají uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu. "Tato činnost je od 1. ledna 2009 považována za výkon samostatné výdělečné činnosti vždy, aniž by podmínkou bylo prohlášení o soustavnosti výkonu této činnosti tak, jako tomu bylo dříve," vysvětluje Vařeka.
Minimální zálohy opět rostou
Po podání Přehledu se - tak jako každý rok - mění výše záloh na pojistné na důchodové pojištění OSVČ. Konkrétní částka vám vyjde přímo z Přehledu, její minimální výše se letos u hlavní samostatné výdělečné činnosti zvyšuje na 1731 korun, a to už počínaje měsícem podání Přehledu. "Platba je povinná vždy, tedy i když je OSVČ ve ztrátě," připomíná mluvčí.
Také zálohy pro osoby vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se odvíjejí od Přehledu za loňský rok, minimální částka je 693 korun měsíčně. Zálohy však v tomto případě platí jen lidé, jejichž daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhl v roce 2009 alespoň 56 532 korun (při výkonu činnosti po 12 kalendářních měsíců), nebo kteří se k účasti na pojištění dobrovolně přihlásili.
| Čtěte také: Hledá se Absurdita roku. Pište, co vám komplikuje život Jak rozmnožit miliony? Otestovali jsme nabídku bank Nová povinnost pro firmy? Daňové přiznání jedině online |
Účast na nemocenském pojištění je pro OSVČ nadále dobrovolná. Minimální pojistné pro OSVČ vykonávající hlavní i vedlejší činnost je 56 korun měsíčně. „Výši měsíčního základu si OSVČ určuje svou platbou, která činí 1,4 % z tohoto základu. Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce," připomíná Vařeka.
Jediné přiznání místo tří?
Za pár let by lidé mohli místo tří různých "daňových přiznání" vyplňovat jen jediné. Zjednodušil by se také výpočet, sjednotily termíny pro placení a zefektivnila komunikace s úředníky. Takzvané sjednocení základu daně s vyměřovacími základy pro sociální a zdravotní pojištění mají v programu ČSSD, ODS i TOP 09.
Dosud lidé posílají klasické přiznání finančnímu úřadu a následně pak samostatné "přehledy" také zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Liší se nejen formuláře, ale také vyměřovací základy (způsob výpočtu daně), okruh plátců či termíny splatnosti.
Nově by mělo vzniknout jednotné inkasní místo, kam by lidé poslali jen jediné přiznání (daň z příjmů a odvody na pojistné) a současně by komunikovali pouze s jediným úředníkem namísto dosavadních tří. Navíc namísto tří různých kontrol by lidem hrozila jediná. Ušetřit mají poplatníci a především stát.
Přestože projekt jednotného inkasního místa není novinkou a velké strany se na jeho vzniku shodnou již delší dobu, v detailech se jejich představy liší. ČSSD se například obává, aby odvody na pojistné nešly po "sjednocení" s daněmi na jiné účely než dosud. I proto je příprava zatím zdlouhavá a není jisté, zda úřad, který by kromě daní a odvodů měl vybírat také cla, začne fungovat alespoň ke konci příštího volebního období.
