Praha - Odstranit překážky, které odrazují akcionáře od výkonu hlasovacích práv. To je hlavním cílem evropské směrnice o výkonu některých práv akcionářů z července 2007, kterou má do českého právního řádu zavést další novela obchodního zákoníku. S jejím návrhem v pondělí souhlasila vláda, nyní ji projedná Parlament.
„Čeští akcionáři tak budou moci plně využít svá práva v zahraničí, stejně jako zahraniční subjekty v České republice," vysvětluje podstatu evropské směrnice ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.
Jednodušší pozvánka i hlasování
Novela umožní svolat valnou hromadu akciové společnosti pomocí elektronických prostředků, pokud má takovou možnost ve stanovách nebo si ji akcionáři odhlasují. Povinné však zůstane zveřejnění pozvánky přinejmenším v Obchodním věstníku. Oproti dosavadnímu stavu skončí povinnost otisknout pozvánku také v dalším periodickém tisku.
Akciové společnosti si budou moci upravit možnost hlasování na valné hromadě s využitím elektronických prostředků nebo korespondenční formou (klasickou poštou). Podrobnosti mají obsahovat stanovy každé společnosti, podmínkou je však možnost ověřit totožnost osoby oprávněné vykonat hlasovací právo a určit akcie, s nimiž je toto právo spojeno.
Lhůta na svolání mimořádné valné hromady u kótovaných společností se prodlouží z patnácti na 21 dnů.
Vysvětlení stačí elektronicky
Novela má také omezit zdržování valné hromady odpovídáním na dotazy akcionářů. Ti mají právo požadovat vysvětlení ohledně „záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady".
Nově postačí, když společnost uveřejní požadované informace na svých internetových stránkách nejpozději v den předcházející konání valné hromady a zároveň bude toto vysvětlení je k dispozici akcionářům v místě konání valné hromady. Může přitom jít o souhrnnou odpověď na více otázek obdobného obsahu.
I nadále bude mít představenstvo možnost informaci neposkytnout, jestliže „z pečlivého podnikatelského uvážení" vyplývá, že by její poskytnutí mohlo přivodit společnosti újmu nebo je předmětem obchodního tajemství. Při neúspěchu se akcionář může obrátit na dozorčí radu, a pokud také ona s poskytnutím informací nesouhlasí, může akcionář podat žalobu k soudu.
| Čtěte také: K založení s.r.o. má stačit koruna místo 200 000 Kč Byrokratickou knihu jízd může nahradit paušální odpočet Virtuální kanceláře: Stát přitvrdil proti přesunu sídel |
Rozhodný den nově
Institut takzvaného rozhodného dne (pro účast na valné hromadě) se má podle schváleného návrhu vztahovat nejen na zaknihované cenné papíry, ale také na listinné akcie. Určení rozhodného dne záleží na rozhodnutí předcházející valné hromady nebo na znění stanov, nově však nesmí předcházet dni konání valné hromady o více jak 30 dnů. U akcií obchodovaných na regulovaném trhu je rozhodným dnem vždy sedmý den předcházející konání valné hromady.
Novela má také upřesnit další podmínky výkonu akcionářských práv, mimo jiné zrušit možnost emitenta pozastavit obchodování s jeho cennými papíry. „To by mělo vést ke zvýšení ochrany vlastnických práv jejich majitelů, ale i ke zlepšení podmínek fungování trhu s cennými papíry," říká Kovářová.
