Vyplatí se Kalouskův protiinflační dluhopis? Porovnání

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
23. 4. 2012 6:15
Podobně bezpečné produkty už na trhu existují nyní, nabízejí vyšší výnos

Praha - Ministerstvo financí na konci minulého týdne oznámilo, že v jarní emisi spořicích státních dluhopisů nabídne občanům novinku - takzvaný protiinflační dluhopis.

Ten bude připisovat zhodnocení, které přesně vyrovná inflaci počítanou Českým statistickým úřadem.

"Vytvořili jsme nabídku, která sice nenabízí ani korunu zisku, ale představuje jediný produkt, kde stát garantuje, že úspory nebudou znehodnoceny inflací," říká ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09.

"Občan tedy nevydělá na úroku, ale současně má stoprocentní jistotu, že reálná hodnota jeho úspor zůstane stejná," dodává Kalousek.

Podle ekonomických prognóz by se tak roční nominální výnos měl v příštích letech pohybovat kolem dvou procent.

Porovnali jsme chystanou novinku s možnostmi, které na trhu existují už nyní. Výsledek? Vyšší výnos než chystané protiinflační dluhopisy nenabízejí jen rizikovější investice, ale i stejně bezpečné finanční produkty.

Konzervativní investice

Protiinflační dluhopisy jsou bezpečnou investicí, která nabízí minimální zhodnocení. Jde o takzvanou konzervativní investici. Kdo by takto měl investovat?

Například lidé několik let před důchodem, kteří by své úspory již neměli vystavovat krátkodobým tržním náladám, protože prostě nemají dostatek času na korekci výkyvů.

O konzervativní investice ale může mít zájem i zodpovědně investující člověk v mladém i středním věku, který chce dodržet základní pravidlo investování - diverzifikaci -, který tedy chce rozložit riziko svých investic, a určitou část svých volných peněz tak vloží do finančních nástrojů, které mu zaručí "pouze" zachování hodnoty peněz.

Klasickou konzervativní "investicí" je uložení peněz do banky či záložny na vkladové produkty. Plánovaným sedmi- až osmiletým státním dluhopisům bude směle konkurovat i stavební spoření, kde je pro získání maximálního zhodnocení kolem pěti procent ročně potřeba nechat peníze ležet šest let.

Na spořicích účtech se nyní sazby pohybují nejvýše kolem 2,5 procenta. Jejich výhodou oproti státním dluhopisům je, že peníze jsou kdykoli k dispozici. U dluhopisů si lze vklad vybrat jen ve čtyřech termínech za rok.

U termínovaných vkladů sice obvykle nelze peníze vybrat před dohodnutým termínem, ale zase nabízejí vyšší výnos - při uložení na pět let kolem 4,5 procenta. Záložny jsou přitom v zásadě stejně bezpečné jako banky - až do výše 2,5 milionu korun jsou vklady stoprocentně pojištěny.

Věříte předpovědi počasí?

Inflace, tedy i výnos nových státních dluhopisů, by se přitom podle ekonomických prognóz měla pohybovat kolem dvou procent. Výjimkou by měl být letošek, kdy prognózy bank počítají 3,4 procenta a ministerstvo financí předpokládá o desetinu procentního bodu méně.

Pro rok 2013 se škála odhadů pohybuje od 1,6 procenta (podle Komerční banky) až po 2,6 procenta (Citibank). Ministerstvo financí předpokládá pro rok 2013 růst cen o 2,3 procenta.

Na roky 2014 a 2015 pak ve svém výhledu ministerstvo počítá s 1,8, respektive dvěma procenty. Odhad Komerční banky je opět níž - 1,3 a 1,6 procenta.

U takto dlouhých výhledů je ale na místě doplnit, že fungují zhruba stejně jako předpovědi počasí na měsíc dopředu. Mohou vyjít, ale také nemusí.

Kdo se tedy například obává skokového růstu inflace z důvodu rostoucího množství peněz v globální ekonomice, tomu může produkt navázaný na inflaci dávat větší smysl než peníze se zafixovanou sazbou na termínovaném vkladu nebo stavebním spoření.

Alternativou je "euroinflace"

Kdo takovou obavu v sobě pěstuje, toho bude zajímat, zdali trh nenabízí obdobný produkt, který chystá ministerstvo financí.

Odpověď je záporná. V Česku je o investování minimální zájem, což se odráží mimo jiné i v tom, že zde není produkt přímo vázaný na domácí inflaci. Jediný takový nedávno přestala pro nezájem nabízet UniCredit Bank.

Přece jenom jsme ale našli v nabídkách bank a investičních společností dva produkty, které jsou navázané přímo na inflaci - nikoliv na českou, ale na tu v eurozóně (ta činí momentálně 2,7 %).

Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters
Čtěte také:
Kalousek nabídne lidem dluhopisy, které pokryjí inflaci
Půjčte vládě na 100 let. Nebo navždy, zvažuje Británie
Investor: Když už Nova radí něco koupit, zbavte se toho

První takový produkt nabízí Raiffeisenbank - jeho výnos není garantovaný a jde o investici na pět let.

„Tento fond investuje především do státních dluhopisů, menší část do akcií. Za poslední rok dosáhl výnos 4,92 %, za celou dobu trvání od roku 2007 činí průměrný roční výnos 3,47 %. Za investici do fondu klient platí vstupní poplatek ve výši 1,5 % z investované částky," představuje Raiffeisen Inflationsschutz Fond mluvčí banky Tomáš Kofroň.

Druhou takovou nabídku, s níž nejsou spojené žádné poplatky, má J&T Banka. Bez ohledu na úroveň inflace bude zhodnocení vkladu Prémie nad inflaci činit vždy minimálně 10,2 % za tři roky, respektive 15 % za pět let. Přepočteno na roční výnos tak minimální nominální zhodnocení činí 3,29 %, respektive 2,83 %.

Ovšem pokud by inflace začala růst více, než se očekává, pak J&T Banka garantuje, že celkové zhodnocení vkladu bude vždy o tři procenta nad inflací u tříletého vkladu a o pět procent u pětiletého. Společně s rostoucí inflací tak poroste i zhodnocení nad zmíněné minimum.

Stačí i běžné dluhopisy

Kdo chce pomocí fondů ochránit své peníze před inflací, nemusí ale vybírat jen ze zmíněných dvou produktů. Analytici upozorňují na to, že na trhu jsou dobře dostupné fondy, které sice explicitně na inflaci navázané nejsou, i tak ale slouží právě na její pokrytí.

„Nominální úrokové sazby za normálních podmínek rostou s inflací, takže dluhopisy s variabilními výnosy ochranu proti inflaci poskytují. Řádově v desítkách tisíc lze u některých bank investovat do variabilně úročených hypotečních zástavních listů," říká analytik společnosti Partners Aleš Tůma.

„Je třeba si uvědomit, že výkonnost standardních dluhopisových nástrojů ve středně a dlouhodobém horizontu inflaci spolehlivě pobije, a generuje tak vyšší reálné zhodnocení," doplňuje Lukáš Vácha ze společnosti Conseq Investment Management.

Závěr je tedy jasně daný: Kdo chce hlavně pokrýt inflaci, nemusí čekat na jarní emisi státních dluhopisů. Již nyní trh nabízí dostatek bezpečných alternativ.

 

Právě se děje

Další zprávy