Praha - Téměř pět tisíc seniorů se na začátku letošníhi roku odhlásilo od pobírání důchodu. Drtivá většina z nich - 92 procent - tak přitom učinila jen k 1. lednu 2014, pak se opět přihlásila. Většina z nich tak s největší pravděpodobností opět zkouší trik, jak si zachovat nárok na základní daňovou slevu na poplatníka, která může ušetřit na daních až 24 840 korun za rok.

"Prozatím evidujeme 4769 žádostí o zastavení výplaty důchodu. Pouze na 1. leden požaduje přerušit výplatu důchodu 92 procent žadatelů, dalších pět procent na dva až pět dnů. Dvě procenta došlých žádostí se týkají zastavení výplaty starobního důchodu na dobu delší," řekla online deníku Aktuálně.cz Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Počínaje příjmy za rok 2013 si výdělečně činní důchodci nemohou od daně z příjmů odečítat základní slevu na poplatníka. Loni se k 1. lednu 2013 odhlásilo od pobírání penze celkem 22 tisíc lidí. Podle doslovného znění zákona si tak zachovali možnost čerpání slevy - příslušný paragraf říká, že základní daňovou slevu na poplatníka nesmí využít ten, kdo k 1. lednu pobírá důchod.

Předchozí ministr financí Miroslav Kalousek v lednu 2013 ale důchodce varoval, že takový postup je čistě účelový a finanční úřady lidem, kteří slevu na základě tohoto postupu ve svém daňovém přiznání využijí, daň doměří a přidají 20% penále. Samotné odhlášení od důchodu nicméně ještě žádné pravidlo neporušuje, rozhodující bude až případné uplatnění slevy v daňovém přiznání.

"Finanční správa v současné době, na základě setrvávajícího znění zákona o daních z příjmů, nic nemění na postupu posouzení jednotlivých případů poživatelů starobního důchodu ve vztahu k uplatnění slevy na dani na poplatníka," řekla Aktuálně.cz Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Finanční úřady podle ní budou jednotlivé případy posuzovat individuálně. "Zdanění jednotlivých osob je založeno na individuálním daňovém řízení, které vychází z důkazních prostředků a okolností, jež jsou správci daně známé a jsou součástí spisu. V kontextu uplatnění slevy na dani pak správce daně posuzuje případný rozpor se zákonem z různých důvodů, kdy jedním z nich je také možné zneužití práva," dodává Petlachová.

Nová vláda slevu vrátí

Podle Nečasovy vlády znamenalo zrušení slevy na dani pro pracující důchodce jen návrat k pravidlům, která platila do roku 2007. Nečasova vláda toto omezení prosadila jen dočasně na roky 2013 až 2015, od čehož si slibovala celkovou úsporou ve výši sedm miliard korun.

Rodící se koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL plánuje nárok na slevu důchodcům vrátit už od roku 2015. V koaliční smlouvě bez dalších podrobností píše o "obnovení slevy na dani pro pracující důchodce".
 
Zrušením slevy na dani pro důchodce se také stále zabývá Ústavní soud, kam loni v červenci podala ústavní stížnost skupina opozičních senátorů. "Podání senátorů Ústavní soud obdržel a soudce zpravodaj se jím intenzivně zabývá. S ohledem na složitost kauzy se neodvažuji odhadovat délku řízení před Ústavním soudem, ale dosud nebyl vyhlášen žádný termín rozhodnutí," řekla Aktuálně.cz Jana Pelcová, mluvčí Ústavního soudu. Soudcem zpravodajem je Vladimír Sládeček, tedy jeden ze soudců, které už jmenoval prezident Miloš Zeman.

Advokáti a lékaři

Zrušení slevy na dani prosadil exministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 jako součást v roce 2012 přijatého balíčku úsporných opatření. Opatření má platit dočasně po tři roky. Důchodci s příjmy ze zaměstnání, podnikání či pronájmu tak na dani z příjmů zaplatí až o 24 840 korun - což je maximální výše slevy - ročně více než dosud.


O přerušení důchodu na začátku roku 2013, kdy opatření vstoupilo v účinnost, žádalo Českou správu sociálního zabezpečení celkem 22 tisíc lidí, většina z nich se přitom od pobírání penze odhlásila také právě jen na jeden den.

Konečné číslo, které online deník Aktuálně.cz zjistil v červenci 2013, tak bylo nižší, než jaké byly odhady ze začátku roku. Tehdy Česká správa sociálního zabezpečení počítala s tím, že žádostí o přerušení bude kolem 30 tisíc.

Červencová čísla ukázala také to, že přes 1700 důchodců nakonec svou žádost o přerušení penze stáhlo, čímž mohli reagovat právě na zmíněné vyjádření Miroslava Kalouska.

Většina aktivních důchodců z celkových zhruba 80 tisíc - podle důvodové zprávy ministerstva financí (z roku 2012) zhruba 64 tisíc - se nachází ve skupině takzvaně vysoce kvalifikovaných profesí. Jde tedy například o advokáty či lékaře.

Opatření se týká všech zdanitelných příjmů. Důchodci tak na dani z příjmů zaplatí více nejen za příjmy z pracovního poměru či brigád, ale i pokud mají živnost nebo třeba příjem z pronájmu nemovitosti.

U pracujícího důchodce, který si u zaměstnavatele vydělá 10 tisíc hrubého měsíčně, to například znamená růst daně z příjmů z předchozí nuly na 24 120 korun a případné penále pak činí 4824 korun.

Sleva na dani se přitom skutečně odečítá od výše daně, nikoliv jen od daňového základu, jak se občas lidé mylně domnívají.